27 C 227/2021-65 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 26. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 25 500 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) dne 9. 10. 2018, když žalovaná řádně nesplácela poskytnutý úvěr. Požadovaná částka měla být součtem poskytnuté a nevrácené jistiny úvěru ve výši 17 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 3 071 Kč, paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 500 Kč. Při nařízení jednání soud vyzval žalobkyni, aby doplnila žalobní tvrzení tak, že zcela konkrétně uvede, jakými úkony právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala částečným zpětvzetím žaloby s tím, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje, a proto bere žalobu zpět v části týkající se zaplacení nesplaceného úroku ve výši 3 071 Kč, paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 500 Kč. Výrokem I. rozsudku proto soud v souladu s ustanoveními § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. zastavil řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby, které učinila žalobkyně dříve, než začalo jednání. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolané účastnice řízení nedostavily. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] připravila listiny pojmenované Smlouva o úvěru [číslo] s datem 9. 10. 2018 a Smlouva o úvěru [číslo] s datem 10. 1. 2019, avšak tyto listiny nebyly žalovanou jako„ klientem“ podepsány. [právnická osoba] odeslala na účet žalované dne 9. 10. 2018 2 000 Kč, dne 16. 10. 2018 1 000 Kč, dne 22. 10. 2018 2 000 Kč a dne 26. 10. 2018 12 000 Kč [právnická osoba] odeslala žalované Oznámení o postoupení pohledávky, jímž informovala žalovanou, že pohledávka [právnická osoba] za žalovanou byla dne 19. 8. 2020 postoupena žalobkyni. Zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 11. 3. 2021 Výzvu před podáním žaloby. Po právním posouzení shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, na základě níž měl vzniknout zbývající v řízení uplatněný nárok. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., což žalobkyně zmařila svou neúčastí při jednání. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně 17 000 Kč a požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši odpovídající úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády (§ 1970 občanského zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na účet bez právního důvodu celkem 17 000 Kč, ale žalovaná jí ani později žalobkyni uvedenou částku nevrátila. Proto soud výrokem II. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 19 497,60 Kč (součet dlužné částky 17 000 Kč a požadované vypočtené části úroku z prodlení do 10. 8. 2020) s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 17 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť obě účastnice měly ve věci částečný úspěch, když částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 17 000 Kč a úroku z prodlení z této částky (ke dni rozhodnutí 4 680,32 Kč), naopak za úspěch žalované je třeba považovat částečné zastavení řízení ohledně částky 11 671 Kč (viz shora). Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 65 % a žalovaná přibližně z 35 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 30 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 1 988 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 020 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., dva režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 168 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 596,40 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud dodává, že Výzva před podáním žaloby odeslaná žalované dne 11. 3. 2021 zástupcem žalobkyně není úkonem právní služby, s nímž jsou spojené náklady, jež by bylo možné hodnotit jako účelně vynaložené, když již dne 20. 3. 2019 právní předchůdkyně odeslala žalované Předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu z téhož dne, kterou žalobkyně předložila soudu. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.