111 C 27/2021-79 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobci žalobou ze dne 15. 11. 2021 se původně domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku celkem 5 808 000 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Tvrdili, že jako manželé na straně pronajímatele uzavřeli s žalovanou jako nájemcem dne 14. 12. 2011 nájemní smlouvu na pozemky parc. [číslo] v katastrálním území Teplice – [obec], jejichž jsou žalobci podílovými spoluvlastníky s podílem o velikosti ½ náležejícím do jejich společného jmění manželů. Nájemní smlouvou bylo ujednáno roční nájemné ve výši 1 200 000 Kč (bez DPH). Žalovaná přes výzvu žalobců nezaplatila nájemné za období let 2018, 2019, 2020 a 2021 (ve výši 1 200 000 Kč bez DPH za každý rok), což činí s DPH 1 452 000 Kč, které bylo žalované vyúčtováno fakturami ze dne 30. 11. 2018 [číslo] se splatností dne 28. 12. 2018; ze dne 13. 11. 2019 [číslo] se splatností 30. 11. 2019; ze dne 15. 10. 2020 [číslo] se splatností 30. 10. 2020 a ze dne 5. 10. 2021 [číslo] se splatností 19. 10. 2021. 2. Dříve, než soud začal ve věci jednat, žalobci podáním ze dne 22. 3. 2022 vzali žalobu částečně zpět pro částku 1 452 000 Kč z titulu dlužného nájemného za roky 2020 a 2021 s požadovaným příslušenstvím, přičemž soud samostatným usnesením ze dne 5. 5. 2022 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 24. 5. 2022, řízení o zaplacení celkem částky 2 904 000 Kč s příslušenstvím částečně zastavil za užití ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. a zároveň rozhodl o vrácení odpovídající výše soudního poplatku ve výši 116 160 Kč dle ust. § 10 odst. 4 věta třetí zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění s tím, že nájemné za rok 2020 bylo uhrazeno žalovanou platbou dne 25. 2. 2022 a nájemné za rok 2021 bylo uhrazeno žalovanou platbou dne 21. 1. 2022. Dále žalobci vzali žalobu zpět o zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení z jistiny nájemného za rok 2019 od 14. 11. 2019 do zaplacení. Ohledně tohoto nároku rovněž soud řízení shora citovaným usnesením Okresního soudu v Teplicích částečně zastavil. Dále dříve, než soud začal ve věci jednat, žalobci podáním ze dne 9. 8. 2022 vzali žalobu částečně zpět o zaplacení dlužného nájemného za rok 2018 ve výši 1 452 000 Kč s tím, že i tato částka byla uhrazena po podání žaloby dne 7. 4. 2022, přičemž tuto skutečnost doložili žalobci výpisem z běžného účtu. Soud proto řízení o zaplacení částky dlužného nájemného za rok 2018 bez příslušenství částečně zastavil za užití ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř., jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. Předmětem řízení proto byl uplatněný nárok o zaplacení dlužného nájemného za rok 2019 ve výši 1 452 000 Kč bez příslušenství a úrok z prodlení z dlužné jistiny za rok 2018, tedy z částky 1 452 000 Kč, ode dne splatnosti, tedy ode dne 29. 12. 2018 do zaplacení, tj. do 7. 4. 2022, ve výši 428 200,77 Kč. 3. Žalovaná tvrdila, že i požadavek na zaplacení dlužného nájemného za užívání shora označených pozemků za rok 2019 ve výši 1 452 000 Kč splnila, tedy dluh uhradila, přičemž ke svému tvrzení doložila příkaz ve formě internetového bankovnictví pro banku [příjmení] [příjmení] k úhradě jí vystavené faktury a zároveň předložením transakčního výpisu dokládá, že platba byla žalobcům dne 15. 7. 2022 odeslána. Ve vyjádření k žalobě žalovaná namítá, že žalobci jako pronajímatelé nezajistili žalované řádné a ničím nerušené užívání předmětu nájmu, a proto nemůže žalobcům náležet právo na zaplacení požadovaného nájemného. Tito umožnili, aby předmětné pozemky byly užívány jinými osobami, a proto jednání žalobců nemůže užívat právní ochrany a to pro rozpor s dobrými mravy. 4. Z provedených důkazů soud dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním. 5. Z nájemní smlouvy datované 14. 12. 2011 vyplývá, že žalobci a Ing. [jméno] [příjmení] jako pronajímatelé uzavřeli dne 14. 12. 2011 s žalovanou jako nájemcem smlouvu, podle které pronajímatelé jako podíloví spoluvlastníci pozemků parc. [číslo] v katastrálním území Teplice – [obec] (žalobci s podílem o velikosti ½ náležejícím do jejich společného jmění manželů) přenechávají žalované pozemky do užívání s tím, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s účinky od 1. 1. 2012. Žalovaná se zavázala hradit žalobcům nájemné ve výši 1 200 000 Kč ročně, kdy k uvedené částce byli žalobci oprávněni účtovat DPH. Nájemné bylo splatné jednou ročně na základy faktury vystavené k 15. 10. příslušného kalendářního roku, za který nájemné náleží. Podle čl. 5 smlouvy byla žalovaná oprávněna přenechat předmět nájmu do užívání spol. [právnická osoba] 6. Z faktury [číslo] ze dne 30. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalobci vyúčtovali žalované částku 1 452 000 Kč (včetně DPH) za pronájem pozemků se splatností 28. 12. 2018, která dle výpisu z běžného účtu byla žalovanou uhrazena po podání žaloby dne 7. 4. 2022. Z faktury [číslo] ze dne 13. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobci vyúčtovali žalované částku 1 452 000 Kč (včetně DPH) za pronájem pozemků se splatností 13. 11. 2019. 7. Obsahem přílohového spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že žalobci se vůči žalované domáhali žalobou ze dne 12. 10. 2020 zaplacení dlužného nájemného ve výši 1 452 000 Kč s příslušenstvím za rok 2017. Řízení bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno rozhodnutím Okresního soudu v Teplicích ze dne 24. 2. 2022 č. j. [číslo jednací], když tato úhrada byla provedena žalovanou dne 11. 2. 2022, přičemž žalobci náhrady nákladů řízení nepožadovali. 8. Obsahem přílohového spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. [číslo jednací] vyplývá, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 1 452 000 Kč s příslušenstvím týkající se dlužného nájemného za užívání shodných pozemků za rok 2016. 9. S ohledem na průběh řízení a úhradu shora uvedených původně uplatněných nároků žalobci soud neprovedl důkaz výslechem jednatele žalované, ani požadovaným místním šetřením a výpisem z obchodního rejstříku třetí osoby. 10. Předžalobní výzvou ze dne 5. 11. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě původně uplatněných nároků dle žaloby, tedy k úhradě dlužného nájemného za užíván pozemků za roku 2018 – 2021. 11. Z předloženého příkazu ze dne 15. 7. 2022 ve formě internetového bankovnictví a transakčním výpisem má soud zjištěno, že z těchto listin nevyplývá rozhodná skutečnost, že by i platba dlužného nájemného za rok 2019 byla provedena a tedy dluh uhrazen, když tyto listiny obsahují pouze záznam o návrhu příkazu k úhradě, který však nebyl autorizován a bankou proveden. Žalovaná byla vyzvána, aby bezodkladně označila důkaz o úhradě této dlužné částky s poučením o nepříznivém výsledku sporu ohledně svého tvrzení. Žalovaná důkaz nepředložila, a proto se svým tvrzením se ocitla v důkazní nouzi. 12. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a dále, jde-li o otázku vzniku nájmu podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), a to v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 o. z. podle, kterého se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 13. Podle § 663 obč. zák. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní i bral užitky. 14. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 16. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle shora citovaných zákonných ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že omezená žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena 14. 12. 2011 nájemní smlouva ve smyslu § 663 obč. zák., kterou žalobci přenechali žalované předmětné pozemky, aby je dočasně užívala, a to za úplatu představující roční nájemné ve výši 1 200 000 Kč. Žalobci nájemné za období roku 2019 vyúčtovali žalované v souladu s ujednáním účastníků fakturou ze dne 13. 11. 2019, přičemž nájemné bylo splatné dne 13. 11. 2019 s tím, že žalobci zákonný úrok z prodlení v průběhu řízení již nepožadovali, přičemž žalovaná nedostála své povinnosti ze smlouvy, když nájemné ve výši (včetně DPH) 1 452 000 Kč za rok 2019 neuhradila, přičemž žalobci jsou jako manželé oprávněni společně a nerozdílně (§ 713 odst. 3 o. z.). Z předložených listin žalovanou nevyplývá, že by platba nájemného za rok 2019 byla provedena. Nebylo žalovanou prokázáno, že by žalobci nepřijali řádně nabídnuté plnění nebo neposkytli součinnost potřebnou ke splnění dluh (§ 1975 o. z.). Mezi účastníky není sporná sk