120 C 17/2021-39 — Okresní soud v Teplicích

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení shora uvedeného plnění z titulu náhrady výdajů, spojených s provedením odběru krve a klinické a laboratorní vyšetření hladiny návykové látky dle § 21 zákona č. 65/2017 Sb., když žalovaný byl dne [datum] kontrolován jako řidič motorového vozidla a policejním vozidlem byl dopraven do [nemocnice]. Konkrétně se domáhala [částka] za dopravu v délce 20 km, [částka] za provedení odběru krve a za klinické vyšetření a [částka] za laboratorní vyšetření. 3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl plně vyhovět a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení (po zrušení platebního rozkazu – který žalovaný nepřevzal) zůstal pasivní, k věci samé se nevyjádřil, pouze se z emailové adresy [email] omlouval za nepřevzetí písemnosti s tím, že chodí na brigády (tuto zprávu současně z neznámého důvodu zaslal i Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který zprávu postoupil zdejšímu soudu). 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Úředním záznamem č. l. 9 ze dne [datum] byl popsán průběh dopravní kontroly žalovaného ve vozidle [registrační značka], pozitivní výsledek orientačního testu na [anonymizováno] a dopravu žalovaného služebním vozidlem k vyšetření krve. Doprava žalovaného služebním vozidlem v délce 20 km byla vykázána hlášenkou č. l. 7 z téhož dne a kalkulací nákladů dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné tovární spotřebě 8,5l motorové nafty na 100 km, odpovídající (až na dvě desetiny litru) technickému průkazu služebního vozidla dle č. l. 6. Žádostí č. l. 8 p. v. žalobkyně prokázala, že požádala [anonymizováno] zařízení o vyšetření žalovaného na přítomnost návykových látek a odběr krevního vzorku, žádostí č. l. 12 p. v. pak obdobnou žádost o laboratorní rozbor krevního vzorku. [anonymizováno] zařízení potvrdilo realizaci úkonu za částky [částka], resp. [částka], řádně vyúčtovaných na č. l. 7 p. v. a 12. Dle výsledkového listu č. l. 9 p. v. bylo v krvi žalovaného zjištěno [anonymizována dvě slova] látky [anonymizováno]. Úhrada [částka], resp. [částka] ve prospěch [anonymizováno] zařízení byla prokázána výpisy č. l. 14 ke dni [datum], resp. [datum]. Žalobkyně doložila dopisem (č. l. 16) vypracování i zaslání (č. l. 17) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného, žalovaný ji převzal osobně dne [datum]. [Anonymizovaný odstavec.] 6. Žalobkyně prokázala, že uhradila náklady na provedení odběru krve a klinické a laboratorní vyšetření hladiny návykové látky dle § 21 zákona č. 65/2017 Sb., když žalovaný byl dne [datum] důvodně kontrolován jako řidič motorového vozidla, stejně tak prokázala výši nákladů dopravy žalovaného k provedení příslušných vyšetření. Plnění a náklady žalovanému řádně vyúčtovala, vyzvala jej před podáním žaloby k zaplacení, se splatností [datum], žalovaný však ničeho neuhradil. Z toho důvodu mohl soud žalobě v plném rozsahu vyhovět, v souladu s § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. včetně úroku z prodlení od splatnosti (viz opravné podání č. l. 21 ze dne [datum]), když sazbu soud stanovil v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož předžalobní výzvu a žalobu vypracovala a podala sama žalobkyně, i jí přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť žalovaný zřejmě čelí několika exekucím pro relativně vysoké částky, žalobkyně by tak dřívějšího nuceného uspokojení pohledávky zřejmě beztak nedosáhla, a teprve nedávno skončil dlouhodobý nouzový stav, spojený s celkovým útlumem ekonomických procesů. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měl žalovaný reálnou příležitost (i navzdory případným srážkám ze mzdy, když splátky může hradit z nezabavitelné části příjmu) případně pohledávku uhradit před podáním dalšího důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce – který by pohledávku zřejmě více než znásobil.