20 C 325/2021-34 — Okresní soud v Teplicích

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení nákladů, spojených s ošetřením a umístěním žalovaného na protialkoholní záchytné stanici v [nemocnice], provozované žalobkyní, dne [datum] a [datum]. 3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, o svou aktuální doručovací adresu (trvalé bydliště) se nezajímá, nemá zde ani označenou schránku. Soud po jeho pobytu pátral (ač k tomu není povinen), na dosavadním bydlišti [obec a číslo] (ubytovna [anonymizováno]) již byl odstěhován (písemnost se vrátila s poznámkou, že je již odstěhován), na tel. kontaktu [tel. číslo] soudci infantilně tvrdil, že není žalovaným a ani jej nezná, aby pak ze zprávy Policie ČR ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaný toto účastnické číslo i nadále užívá a aktuálně bydlí na ubytovně [anonymizováno] [obec] v [obec] O řízení se tak žalovaný zcela zjevně dozvěděl, nejevil však o svá procesní práva žádný zájem. 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalovaný byl dne [datum] a [datum] ošetřen a pobýval na protialkoholní záchytné stanici při [nemocnice], jejíž provozovatelkou je žalobkyně. Při propuštění byl žalovaný v obou případech vyzván k úhradě nákladů na ošetření a pobyt v celkové výši [částka], které nezaplatil, ale uznal svůj dluh vůči žalobkyni z uvedeného důvodu v uvedené výši a zavázal se jej zaplatit do 7 dnů od podpisu uznání dluhu. Žalobkyně doložila ceník služeb s touto položkou (č. l. 13) a dopisem (č. l. 14) vypracování i zaslání (č. l. 15) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného (adresa trvalého bydliště, jinou zřejmě žalovaný neuvedl, což odpovídá jeho chování i vůči soudu). 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle ustanovení § 89e odst. 1 věty první před středníkem zákona č. 373/2011 Sb., o specifických [anonymizováno] službách (ve znění účinném od 31. 5. 2017), platilo, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle shora citovaného zákonného ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok byl prokázán již výslovným uznáním obou závazků na formuláři s vlastnoručními podpisy žalovaného. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tzn. zda již pohledávku zaplatil) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Proto soud uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 2x [částka]. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení pohledávky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud část nároku kapitalizoval (po zaoukrouhlení [částka] za tři dny prodlení s částkou [částka]) a zápis úroku z prodlení tím zjednodušil. 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková částka těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], a jelikož předžalobní výzvu a žalobu vypracovala a podala sama žalobkyně, i jí přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Nárok má nicméně charakter formulářového návrhu, nepochybně nejde o první ani poslední nárok tohoto druhu v praxi záchytné stanice. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť jde o poměrně vysokou částku a žalovaný je zřejmě nemajetný. Jelikož však není vyloučeno, že žalovaný přijme možnost pohledávku hradit dobrovolně, aby se vyhnul jejímu navýšení podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně [částka]; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení), soud poskytl z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřený splátkový kalendář. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně devítiměsíční splátkový kalendář, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a taková splátka je již zcela minimální, závislá pouze na ochotě žalovaného postavit se ke svým povinnostem čelem. Žalovaný by měl nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což výše splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).