20 C 62/2022-38 — Okresní soud v Teplicích

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení dlužného pojistného ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] v rozsahu [částka] s úrokem z prodlení jak v I. výroku shora za období trvání pojištění od [datum] do [datum], kdy pojištění výpovědí pojistitele zaniklo, přičemž dále požaduje poplatek ve výši [částka], který představuje poplatek za odeslání upomínky. Uvedla, že ve druhém roce trvání smlouvy došlo k navýšení pojistného ze [částka] na [částka] ročně. 3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, k návrhu se nevyjádřila. 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Pojistnou smlouvou č. l. [číslo]„ Šťastný domov“ žalobkyně prokázala povinnost žalované hradit z pojištění domácnosti na adrese [adresa], ale v ceníku, který je samostatný a nenese podpis žalované. Není sjednána odlišná doručovací adresa, než je uvedena na všech následných písemnostech. Byla doložena upomínka ze dne [datum] a podací arch o jejím odeslání na shodnou adresu, bylo doloženo oznámení o zániku pojistné smlouvy (č. l. 21) ke dni [datum] pro neplacení pojistného, právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 22) vypracování i zaslání (č. l. 23) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., do dispoziční sféry žalované. 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali spotřebitelský závazek ze škodového pojištění ve smyslu § 2758 a násl. občanského zákoníku, z něhož měla žalovaná povinnost plnit sjednané pojistné. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. V rozsahu pojistného soud mohl žalobě vyhovět v plném rozsahu, stejně tak i požadovaného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, když použitá sazba je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a počátek prodlení odpovídá splatnosti pojistného ve druhém roce trvání smlouvy (prvním dnem příslušného ročního pojistného období). Navýšení pojistného v dalším roce je obvyklé, blíží se inflaci měny, žalovaná neuplatňovala, že by s takovým navýšením nesouhlasila. 6. Pokud se však týká částky [částka], soud žalobu II. výrokem shora zamítnul, neboť takový poplatek nebyl sjednán v textu samotné pojistné smlouvy, ačkoliv tomu nic nebránilo a žalobkyně může situaci předčasného ukončení platební smlouvy či neuhrazení pojistného (což je ve většině pojistných vztahů prakticky jediná podstatná povinnost pojištěnce, pokud nenastane pojistná událost) pravidelně předvídat a tomu uzpůsobit obsahovou stránku pojistné smlouvy. V této souvislosti i nadále platí závěry, vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3512/11, dle jehož odůvodnění je absolutně neplatné ujednání ohledně povinnosti, která je sjednána toliko v rámci obecných obchodních podmínek, k nimž žalovaný nepřipojuje svůj podpis, a jako běžný spotřebitel očekává, že ujednání obsahují toliko technické smluvní klauzule, nikoliv podstatnou platební povinnost, resp. v případě sazebníku není zajištěno ani to, že s ním byla žalovaná při kontraktaci seznámena. Dále je třeba přihlédnout k odůvodnění (a právní větě) rozsudku Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 3530/2016 ze dne 19. 6. 2018, dle kterého je uvádění takových smluvních povinností v navazujících dokumentech nepřípustnou překážkou pro to, aby se s povinnostmi spotřebitel mohl seznámit. 7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části (55,45 % při kapitalizaci příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku) úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu poměrné části (10,9 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se sice jedná o marginální plnění, avšak v dané věci zjevně nejde o ekonomickou stránku věci a základní třídenní lhůta je neprakticky krátká. Záležet bude spíše na tom, zda se žalovaná o rozsudku včas dozví, či nikoliv, soud však zjistil její aktuální adresu, emailovou adresu [email]) i telefonický kontakt ([tel. číslo]).