21 C 230/2018-414 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 8. 2018, doplněnou podáními ze dne 18. 2. 2019 a ze dne 2. 9. 2020, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost vydat mu movité věci různé povahy, v žalobě a jejích doplněních blíže specifikované, s eventuálním návrhem na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 908 270 Kč. Žalobce se domáhal jednak vydání přestavěného historického motocyklu JAWA 550, který dle žalobního tvrzení v minulosti přenechal svému synovi [jméno] [celé jméno svědka] k dočasnému užívání. Po smrti syna se stala jediným dědicem žalovaná, do jejíž detence přešel i předmětný motocykl, přičemž žalovaná přislíbila manželce žalobce vrácení motocyklu po pohřbu syna žalované, ale neučinila tak. Další movité věci, jejichž vydání se žalobce domáhal s odůvodněním, že je jejich vlastníkem, byly dle tvrzení žalobce umístěny v domě na adrese [adresa svědka], přičemž žalobce tento dům kompletně uvedenými movitými věcmi vybavil a disponoval jimi do podzimu roku 2016, a to na základě dohody s majitelem domu, synem žalobce [jméno] [celé jméno svědka], který dne 15. 8. 2015 zemřel. Po smrti syna žalobce se vlastníkem domu stala žalovaná, která dům na podzim roku 2016 obsadila a dohodu mezi žalobcem a jeho synem popřela. Své vlastnické právo k požadovaným movitým věcem uplatnil žalobce s tím, že disponuje doklady o koupi předmětných movitých věcí, dále předávacími protokoly k bytům a dalším prostorům, čestnými prohlášeními a fotografiemi motocyklu. Pro případ, že by movité věci již neexistovaly, uplatnil žalobce nárok na zaplacení částky 908 270 Kč s tím, že tato částka představuje celkovou hodnotu věcí v době jejich nabytí. 2. Při jednání dne 2. 2. 2021 a dále podáním ze dne 12. 3. 2021 žalobce doplnil svá tvrzení a podrobněji uvedl, kdy předmětné movité věci, jejichž vydání se domáhá, zakoupil či jinak pořídil, za jakou částku je koupil a kde byla každá jednotlivá movitá věc v domě na adrese [adresa svědka], umístěna. V průběhu řízení dále žalobce k dotazu soudu při jednání dne 1. 6. 2021 doplnil svá tvrzení i stran eventuálního petitu tak, že při stanovení výše částky vycházel z paragonů předložených soudu. Je pravdou, že u některých položek uvedených v petitu nezná pořizovací hodnotu, vycházel tedy pouze z odhadu takové hodnoty, poněvadž„ něco zažalovat musel a je schopen rozklíčovat i další položky, k tomu však potřebuje nějaký čas“. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 8. 4. 2019 uvedla, že nárok žalobce neuznává ani zčásti. Co se týká předmětného motocyklu, její syn [jméno] [celé jméno svědka], narozený dne [datum], zemřelý dne 27. 6. 2016, tento dostal darem od žalobce. Žalovaná zcela popřela, že by slíbila manželce žalobce vrácení motocyklu po pohřbu svého syna. Dále uvedla, že žalobce nepřihlásil svou pohledávku (motocykl) do dědického řízení, přestože věděl, že syn žalované je již po smrti a motocykl neužívá. K uplatněnému nároku na vydání movitých věci umístěných dle tvrzení žalobce v domě na adrese [adresa svědka], žalovaná zejména uvedla, že předmětnou nemovitost neobsadila, ale rozhodnutím zdejšího soudu byla již v říjnu 2015 ustanovena správkyní dědictví po zemřelém manželovi [jméno] [celé jméno svědka] a následně se dle usnesení Okresního soudu v Teplicích č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 6. 2016, které nabylo právní moci dne 29. 6. 2016, stala jediným vlastníkem uvedené nemovitosti na adrese [adresa svědka]. Žalobce nejen že movité věci, jejichž vydání se domáhá, řádně nepopsal, a měl by být vyzván k doplnění svých tvrzení, z pohledu žalované ani neunáší důkazní břemeno stran svého tvrzení, že je vlastníkem věcí, které měly být dle jeho tvrzení na podzim roku 2016 umístěny v domě na adrese [adresa svědka], a že se zde tyto věci v době přechodu vlastnického práva k nemovitosti na žalovanou skutečně nacházely. Pokud měly být věci svěřeny do péče nájemníků, tedy třetích osob, otázkou zůstává v jakém rozsahu a případně zda vůbec přešly do dispoziční sféry žalované. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že žalobce sám tvrdí, že na počátku roku 2016 měla popřít dohodu mezi ním a jeho synem (jejím zemřelým manželem), ale do podzimu 2016 měl předmětné movité věci ve svém držení. Nejméně od začátku roku 2016 tedy muselo být žalobci zřejmé, že se žalovaná neztotožní s jeho verzí o faktickém vlastnictví domu, přesto do podzimu 2016, kdy mu žalovaná měla nemovitost a„ movité věci“ obsadit, neučinil ničeho, co by jím tvrzené skutečnosti podepřelo. Žalovaná ve svém vyjádření vznesla i námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, když žalobce dle svého tvrzení předal věci právnímu předchůdci žalobkyně, tedy plnil, a neprokáže-li, že se mělo jednat o plnění dle právního důvodu, pak plnil bez právního důvodu a jeho nárok by byl promlčen. 4. Rovněž žalovaná v průběhu řízení doplnila svá tvrzení a upozornila mimo jiné na skutečnost, že žalobce k části věcí nebyl schopen určit pořizovací cenu a bez ohledu na amortizaci věcí žalobce ohodnotil výši movitých věcí na částku 908 720 Kč s odůvodněním, že tato částka reflektuje pořizovací cenu. Následně své vyjádření upravil a uvedl, že u některých položek uvedených v petitu nezná pořizovací hodnotu, vycházel tak pouze z odhadu takové hodnoty věcí. V dalším vyjádření ze dne 16. 2. 2022 žalovaná uvedla, že dle jejího výpočtu dobrovolně vydala žalobci věci v celkové hodnotě 13 100 Kč, a to z celkového výčtu věcí, jejichž ceny žalobce doložil (ceny z pozice žalované neodsouhlasené), přičemž celková zatím žalobcem dokládaná hodnota věcí, jichž se domáhá, činí 200 205 Kč. Žalovaná má za to, že věci (při jejich neexistenci) nejsou popsány tak, aby případně znalec mohl stanovit jejich cenu. U movitých věcí ani navržení svědkové neprokázali, kromě nábytku, žádnou konkrétní jednotlivou žalovanou položku; u nábytku vycházeli z předestřené fotodokumentace pořízené žalobcem, otázkou ovšem je, kdy byla taková fotodokumentace pořízena. 5. Podáním ze dne 5. 9. 2019 vzal žalobce částečně zpět žalobu, a to co do uložení povinnosti žalované vydat mu motocykl JAWA 550, s odůvodněním, že žalovaná tento motocykl dne 22. 8. 2019 žalobci vydala, což dokládá předávací protokol. Usnesením č. j. 21 C 230/2018-195 ze dne 22. 10. 2019, které nabylo právní moci téhož dne, soud řízení v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby zastavil. 6. Soud na tomto místě podotýká, že pro přehlednost byly jednotlivé věci specifikované v petitu žaloby soudem očíslovány, neboť některé věci byly žádány k vydání opakovaně (zejména sklenice, hrnky, talíře atd.), kdy žalobce zcela zjevně při sepisu žaloby specifikoval jednotlivé věci dle obsahu předávacích protokolů k jednotlivým bytům a v petitu žaloby je tedy uvedl postupně, nikoliv v součtu. 7. Při jednání dne 2. 2. 2021 vzal žalobce žalobu zpět v části, kterou se domáhal uložení povinnosti žalované vydat mu 1x lednici bílou s mrazicím boxem (položka 243) s odůvodněním, že tato položka byla vyřazena a neexistuje. Usnesením č. j. 21 C 230/2018-226 ze dne 2. 2. 2021, které nabylo právní moci téhož dne, soud řízení v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby zastavil. 8. Podáním ze dne 12. 3. 2021 vzal žalobce žalobu bez bližšího odůvodnění zpět v části, kterou se domáhal uložení povinnosti žalované vydat mu 1x odpad pračky (položka 249). Usnesením č. j. 21 C 230/2018-289 ze dne 1. 6. 2021, které nabylo právní moci téhož dne, soud řízení v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby zastavil. 9. Při jednání dne 22. 7. 2021 vzal žalobce žalobu zpět v části, kterou se domáhal uložení povinnosti žalované vydat mu dřevěný kříž s mosazným logem (položka 5), 4 kusy obrazů – dobové motivy s obrazy amerických herců a zpěváků (položka 6), pískovou vázu (položka 7), 4 kusy obrazů – reklamní motivy Coca Cola (položka 11), kazetové ostění (položka 295), barový pult (položka 296), chladící lednici zn. NORDline (položka 299), 8x barovou židli (položka 301), 3x stůl box (položka 303), obraz„ muž u čerpací stanice“ (položka 321), 3x sezení (položka 322), prosklenou lednici s logem MATTONI (položka 323), pracovní stůl (položka 324), 1x plynový sporák (položka 325), 1x skříň dolní (položka č. 327), 1x skříň horní (položka 329), police zelená a 2x kovová opěrka (položka 330), a dále v části, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované vydat mu dřevotřískovou skříň uvedenou pod položkou 298 v rozsahu dolní části této skříně, dále co do počtu 4 kusů dřevěných stolů z celkového počtu 7 kusů dřevěných stolů (uvedených pod položkou 302), dále co do počtu 11 kusů křesel z celkového počtu 20 kusů křesel (uvedených pod položkou 304), s odůvodnění, že žalovaná mu uvedené věci v průběhu tohoto řízení vydala. Usnesením č. j. 21 C 230/2018-322 ze dne 11. 8. 2021 soud řízení v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby zastavil. 10. Při dalším jednání dne 30. 9. 2021 vzal žalobce žalobu zpět v části, kterou se domáhal uložení povinnosti žalované vydat chlazení (uvedené pod položkou 297), neboť i toto mu bylo žalovanou vydáno. Usnesením č. j. 21 C 230/2018-348 ze dne