25 C 240/2021-41 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 2 916 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že spol. [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 2 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 490 Kč do [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kdy žalovaná se nejprve registrovala, vyplnila žádost o úvěr a odsouhlasila mimo jiné test smlouvy o úvěru. Žalovaná ničeho neuhradila a v souladu s ujednáním stran jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a paušální náhradu nákladů spojených s upomínáním ve výši 50 Kč za každou upomínku. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně požadovala zaplacení jistiny ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 490 Kč, smluvní pokuty v částce 916 Kč vyčíslené za období od [datum] do [datum] a poplatků za upomínky v celkové výši 100 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili, žalovaná bez omluvy a žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Spol. [právnická osoba] vyhotovila dne [datum] koncept smlouvy o úvěru, podle kterého se měla zavázat poskytnout žalované jako klientovi částku 2 000 Kč s tím, že žalovaná vrátí poskytnutou částku s úrokem ve výši 490 Kč do [datum] a v případě prodlení zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a poplatek za každou písemnou upomínku v částce 50 Kč [právnická osoba] převedla na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum] částku 2 000 Kč. Žalovaná uvedenou částku nevrátila. [právnická osoba] postoupila pohledávku vůči žalované žalobkyni, přičemž přípisem odeslaným prostřednictvím provozovatele poštovních služeb [datum] vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky žalobkyni a vyzvala ji k zaplacení dluhu do 10 dnů. Přes další výzvu žalobkyně žalovaná ničeho neuhradila. 5. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 2 000 Kč, přičemž žalovaná připsáním této částky na její bankovní účet získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byla povinna obohacení v uvedené výši vydat. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě do 10 dnů dopisem doručeným jí dne [datum] (§ 573 občanského zákoníku) a byla tak povinna uhradit uvedenou částku nejpozději do [datum] (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Počínaje dnem [datum] je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a vznikla jí rovněž povinnost podle § 1970 občanského zákoníku zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka vůči žalované byla postoupena ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. 6. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 2 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl. 7. Ve zbylém rozsahu (tj. co do zaplacení částky 590 Kč představující úrok a poplatek za upomínky, částky 916 Kč na smluvní pokutě a úroku z prodlení za období do [datum] a dále ve výši přesahující sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl, když žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru a odsouhlasila návrh smlouvy o úvěru, resp. že se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve stanovené lhůtě a pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu a poplatek za upomínku. Soud byl připraven podle § 118a odst. 3 o.s.ř. poučit žalobkyni o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení se tak sama připravila. 8. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve sporu úspěšná jen zčásti, přičemž poměr úspěchu obou účastníků byl obdobný. O nákladech řízení proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. 9. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.