124 C 20/2022-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 8. 9. 2022 domáhala zaplacení částky 15 195 Kč s příslušenstvím po žalovaném s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému na nájemném a službách spojených s nájmem bytu [číslo] nacházejícího se v 2. nadzemním podlaží domu žalobce [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec] za měsíce říjen 2021 (753 Kč), listopad a prosinec 2021 a leden až duben 2022 po 2 407 Kč za měsíc (celkem 14 442 Kč). Žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. 4. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobce a učinil následující skutková zjištění. Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 16. 4. 2016 smlouvu nájmu bytu, jejímž předmětem byl byt [číslo] o velikosti 1+KK ve 2. nadzemním podlaží, v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] (viz smlouva o nájmu bytu ze dne 16. 4. 2016 + dodatek [číslo] dodatek [číslo] dodatek [číslo] dodatek [číslo] dodatek [číslo] dodatek [číslo]). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, postupně prodlužována dodatky až do 30. 4. 2022. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobkyni nájemné ve výši 40 Kč za m² a zálohy na služby ve výši specifikované ve výpočtovém listu. Splatnost nájemného a úhrad spojených s užíváním bytu byla sjednána měsíčně pozadu, nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce. Z dopisu ze dne 15. 3. 2022 vyplývá, že nájemní smlouva již nebude po 30. 4. 2022 prodloužena, dopis byl odeslán žalovanému 18. 3. 2022 (viz doručenka). Z výpočtového listu platného od 1. 6. 2016 vyplývá, že nájemném a službách spojených s nájmem bytu měl žalovaný platit 2 407 Kč měsíčně. Z vývoje plateb ze dne 15. 6. 2022 vyplývá, že žalovaný dluží na nájemném a službách celkem 15 196 Kč. Dopisem ze dne 1. 8. 2022 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu ve výši 15 195 Kč, dopis byl předán poštovní přepravě téhož dne. 5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, v níž se žalobce zavázal přenechat žalovanému byt do užívání a žalovaný se zavázal za to platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 2 407 Kč měsíčně (od 1. 1. 2016). Žalovaný nezaplatil nájemné za říjen 2021 (753 Kč), listopad a prosinec 2021 a leden až duben 2022 po 2 407 Kč za měsíc (celkem 14 442 Kč). 6. Podle § 2201 obč. zák. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2246 odst. 1 obč. zák. strany ujednají nájemné pevnou částkou; má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 8. Podle § 2251 odst. 1 obč. zák. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější; společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. 9. Podle § 1970 obč. zák. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Právně soud věc posoudil dle ustanovení § 2201, 2246 a 2251 obč. zák. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalobce pronajal žalovanému byt, avšak žalovaný za to neplatil řádně nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. 11. Žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení z jednotlivých dlužných plateb, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 405,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 195 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 120 Kč ve výši 1 285,20 Kč.