17 C 275/2022-203 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu shora uvedenou částku včetně příslušenství, představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 12. 8. 2021 uzavřené mezi stranami. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr typu hotovostní úvěr ve výši 80 000 Kč, který byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 158 688 Kč a představuje čerpanou jistinu 80 000 Kč a sjednané úroky 78 688 Kč. Žalovaným měla být žalobcem uhrazena v 72 splátkách po 2 204 Kč měsíčně. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 1. 2022, následně žalobce úvěr ke dni 21. 2. 2022 zesplatnil. Žalobce s odkazem na citovanou smlouvu požadoval zaplacení částky 278 885,14 Kč a dále zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, tedy ve výši 11,75 % p. a. z dlužné částky ve výši 11 8634,30 Kč zahrnující zbylou část jistiny (78 556,20 Kč), náklady za upomínky (800 Kč) a smluvní pokutu (39 278,10 Kč) od 4. 4. 2022 do zaplacení, dále smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 86 733 Kč, která zahrnuje dlužnou částku 86 733 Kč jako zbylou část doplňkové služby [anonymizováno] představující dohodnutou škodu žalobce z doplňkové služby [anonymizováno], a to vše od 4. 4. 2022 do zaplacení a konečně zbývající část úroků 73 517,84 Kč. 2. Před jednáním ve věci samé dne 15. 9. 2023 vzal žalobce žalobu, pokud se týká zaplacení částky 200 328,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 078,10 Kč od 4. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % p. a. a smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 86 733 Kč od 4. 4. 2022 do zaplacení, zpět. Soud proto řízení v uvedeném rozsahu v souladu s dispozitivním projevem žalobce dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil (výrok ad II. rozsudku). 3. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, přestože mu písemnosti soudu byly řádně doručeny. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Rovněž žalobce se k jednáním nedostavil, když souhlasil s projednáním a rozhodnutím ve věci ve své nepřítomnosti. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobcem a rekapitulované v bodě 1. rozsudku (důkazy: smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 8. 2021, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru společnosti žalobce, souhlas k inkasu, potvrzení o vyplacení úvěru, zesplatnění úvěru, upomínky k úhradě dluhu s doklady o odeslání). 5. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 obč. zákoníku je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 obč. zákoníku platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 588 obč. zákoníku určuje, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž v § 2999 odst. 1 cit. zák. ustanovení je uvedeno, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 6. Na základě skutečností uvedených v bodě 4. rozsudku vzal soud za prokázané, že věřitel žalovanému poskytl peněžní prostředky v celkové výši 80 000 Kč, které žalovaný ve lhůtě splatnosti nevrátil. Žalobce však neprokázal uzavření řádné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když předložil toliko listiny s podpisem věřitele a nikoli dlužníka, a právě pro absenci podpisu dlužníka nelze ověřit, zda se skutečně jedná o osobu v tomto sporu žalovanou, která souhlasila s podmínkami smluvního vztahu. Neexistuje-li tak řádný smluvní vztah, je žalovaný povinen žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří zbytek částky, kterou mu věřitel poskytl, tedy zbylou část jistiny ve výši 78 556,20 Kč. Soud proto žalobci tuto částku přiznal spolu s požadovaným úrokem z prodlení v zákonné výši (výrok ad I. rozsudku). 7. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 8. V daném případě soud ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 40 029,60 Kč, spočívající v nevrácené části uhrazeného soudního poplatku ve výši 4 746 Kč a nákladech právního zastoupení advokátem 35 283,60 Kč včetně DPH, z toho odměna advokáta dle ustanovení § 7 odst. 6 vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění změn a doplňků ve výši 28 260 Kč (za 3 úkony právní služby po 9 420 Kč), 3 režijní paušály ve výši 900 Kč + 21 % DPH přiznaná dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. (výrok ad III. rozsudku). 9. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O vrácení části soudního poplatku žalobci soud rozhodl ve výroku ad IV. rozsudku dle ustanovení § 10 odst. 4 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění změn a doplňků.