20 C 128/2023-53 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se v řízení domáhal žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], přiznání výživného proti své manželce. Uvedl, že je v evidenci Úřadu práce, je v nepříznivé situaci, nemá kde bydlet než v azylovém domě v [obec] a čeká na přiznání dávek hmotné nouze. O manželce mu nebylo známo, kde bydlí, jen to, že pečuje o svou zdravotně postiženou dcer, jejich manželství jinak bylo uzavřeno teprve dne [datum] a zůstalo bezdětné. Jelikož v žalobě neuvedl, jakého výživného se domáhá, pouze, že se jej domáhá od právní moci rozsudku, soud vyzval žalovaného postupem dle § 43 o. s. ř. k doplnění žaloby. Žalovaný tak učinil podáním dne [datum] s přiloženým formulářem o svých poměrech, doplnil, že má jen základní vzdělání, je nemajetný, má vyživovací povinnost k dceři ([číslo]), kterou neplní, má dluhy ve výši 180 tis. Kč, které nespecifikoval. Nově pobírá dávku hmotné nouze – příspěvek na živobytí 3 084 Kč měsíčně. Manželku viděl naposledy v lednu 2023, žádala jej o podpis, když jej odhlašovala jako společně posuzovanou osobu. S manželkou nehospodaří již od června 2022 (přestože v tomto měsíci uzavřeli sňatek). 2. Soud k projednání věci nařídil jednání na [datum], k němuž účastníky předvolal, manželka předvolání obdržela do vlastních rukou, k jednání se nikdo nedostavil a soud věc projednal v nepřítomnosti obou manželů. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Dle oznámení Úřadu práce č. l. 11 žalovaný od března 2023 pobíral příspěvek na živobytí. Dle smlouvy č. l. 14 si žalovaný sjednal bydlení v azylovém domě jak shora za 170 Kč na den od [datum] do [datum]. Dle registru obyvatel jsou účastníci od [datum] manželé, byť samotný oddací list se manžel předložit neobtěžoval. Dle přehledu řízení žalovaného č. l. 19 až 22 je pravděpodobné, že žalovaný má závazky po splatnosti v řádu stovek tisíc Kč, neboť od roku 2010 čelil nebo čelí několika exekucím a součet jistin je značný. Dle výpisu č. l. 23 byl z výkonu trestu propuštěn již v roce 2016. Z jiného řízení soud zjistil, že v roce 2017 pracoval u [právnická osoba], s příjmem okolo 16 tis. Kč (pokud opracoval celý měsíc), jak vyplývá z přehledu mezd č. l. 24 a sdělení OSSZ Teplice č. l. 28 z roku 2017. Dle rozsudku opatrovnického soudu číslo jednací 15 P 171/2015-215 ze dne 20. 3. 2018 o svou dceru ([číslo]) nepečoval, neboť byla svěřena do péče mateřské babičky. Z návrhu ze dne [datum] v opatrovnické věci (č. l. 30) vyplývá, že manželka požádala o rozvod manželství, řízení však dle rejstříku soudu bylo [datum] zastaveno, stejně tak bylo zastaveno i řízení, zahájené návrhem manžela ve sp. zn. 19 C 84/2023. Manželka v něm uvedla, že již 6 měsíců nežijí ve společné domácnosti. Z přehledu řízení manželky u zdejšího soudu (č. l. 31) vyplývá, že od roku 2012 již čelila nebo čelí 7 exekucím. Dle rozsudku zdejšího soudu číslo jednací 15 P 202/2000-89 ze dne 30. 6. 2015 bylo k poměrům manželky zjištěno, že dcera [anonymizováno] ([číslo]) je mentálně postižená a vyžaduje celodenní péči manželky. Dle zprávy opatrovníka starší dcery žalované ([číslo]) ze dne [datum] byla [role v řízení] [anonymizována dvě slova] a stále pečovala o mladší dceru. 4. Dle aktuální zprávy OSSZ Teplice (č. l. 38) je žalovaný od [datum] zaměstnán u [právnická osoba], manželka zaměstnaná není. Dle zprávy Úřadu práce ze dne [datum] (č. l. 40) manželka čerpá příspěvek na bydlení nebo následně podporu v nezaměstnanosti, dle č. l. je v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] a podpora činila naposledy 4 717 Kč, dle č. l. 46 dávky hmotné nouze nečerpá. Dle sdělení zdejšího registru vozidel č. l. 44 nemá žádný z manželů zapsáno vlastnictví nebo provozování motorového vozidla. Dle pracovní smlouvy č. l. 50, kterou si vyžádal soud, žalovaná od [datum] pracuje na dobu určitou do [datum] jak dělník ve [právnická osoba], v [obec]. Dle výplatní pásky žalovaného za květen 2023 a červen 2023 (č. l. 49) dosahuje příjmu 19 tis. Kč čistého po exekučních srážkách. Předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř. nebyla žalobcem ani tvrzena. 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 687 odst. 2 o. z. platí, že manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Podle § 689 o. z. platí, že manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny. Podle § 690 o. z. platí, že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy. Podle § 691 odst. 2 o. z. platí, že žije-li s jedním z manželů společné dítě manželů, vůči kterému mají oba vyživovací povinnost, popřípadě nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a které je svěřeno do péče manželů nebo jednoho z nich, a druhý manžel opustí rodinnou domácnost, aniž k tomu má důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit, je tento manžel povinen přispívat i na náklady rodinné domácnosti. Důvod opuštění rodinné domácnosti, popřípadě důvod odmítání návratu, posoudí soud podle zásad slušnosti a dobrých mravů. 6. Podle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle § 911 o. z. platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 o. z. platí, že (1) pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 921 odst. 1 o. z. platí, že výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle § 922 odst. 1 věta první o. z. platí, že výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, (…). Podle § 2 odst. 3 o. z. platí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 7. Soud shledal, že v době rozhodování soudu, když žalovaný sám požadoval výživné až od právní moci rozsudku soudu, již žalovaný nárok na výživné od manželky nepochybně neměl, neměl, neboť si nalezl zaměstnání a jeho poměry tak aktuálně jsou podstatně lepší, než poměry manželky, která je dosud bez zaměstnání. Majetkové poměry manželky soud nezná, ale z ničeho nevyplynulo, že by se podstatně lišily od manželových, snad s výjimkou předpokládaného vybavení domácnosti. Žádný z manželů nemá ani motorové vozidlo, přinejmenším ne registrované na svou osobu. Ani v předchozí době by však nárok manželovi nesvědčil. Neuvedl, proč nebyl schopen nalézt si zaměstnání dříve, když již v roce 2017 vykonával dělnickou profesi. Poměry manželky, která se stará o své dítě s [anonymizována dvě slova], jsou přitom prakticky stejně nuzné, sama je dlouhodobě odkázána na finanční podporu ze strany státu, nadto zřejmě trpí nepříznivým zdravotním stavem. Nárok manželka by ostatně byl v příkrém rozporu s dobrými mravy již proto, že jejich soužití po uzavření manželství netrvalo ani měsíc a sám netvrdil nic, co by odůvodňovalo, proč se tak záhy manželé odloučili a proč mu taková okolnost z hlediska nároku na výživné nepřitěžuje. Manželství tak stěží mohlo začít reálně plnit své funkce, aby manželovi svědčil nárok na to, aby byl manželkou vyživován, ostatně oba usilují o jeho rozvod, pouze nebyli schopni vypořádat se povinností k zaplacení soudního poplatku či dosáhnout svého osvobození od takové platební povinnosti. Soud proto žalobu zcela zamítnul, manželovi nesvědčí nárok na 500 Kč měsíčně od manželky. 8. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byl žalobce v řízení zcela neúspěšný, soud by tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. měl přiznat k jeho tíži právo na úhradu účelně vynaložených nákladů řízení žalované. Jelikož však z obsahu spisu nevyplývá, že by žalované nějaké účelně