25 C 259/2023-35 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 290 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Úvěr měl být splacen do [datum] spolu s úrokem v částce 295,89 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,10 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], kde se žalovaný nejprve registroval, požádal o poskytnutí úvěru, přičemž odsouhlasil návrh smlouvy. Žalovaný přes výzvu žalobkyně ničeho nezaplatil. [právnická osoba] postoupila pohledávku vůči žalovanému žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Při jednání konaném dne [datum] soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž z provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z listiny„ smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] [spisová značka] bylo zjištěno, že spol. [anonymizováno] [právnická osoba] dne [datum] vyhotovila návrh smlouvy, podle které měly být žalovanému jako úvěrovanému poskytnuty peněžní prostředky do výše 10 000 Kč a žalovaný se měl zavázat tuto částku vrátit a zaplatit úrok v částce 295,89 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od odeslání peněžních prostředků. 5. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] [anonymizováno] [právnická osoba] převedla částku 10 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaný (sdělení m [právnická osoba]). 6. Přípisem ze dne [datum] [anonymizováno] [právnická osoba] žalovanému sdělila, že postoupila svoji pohledávku vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] žalobkyni. Přípisem ze dne [datum] odeslaným téhož dne prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (viz podací lístek) dále žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do tří dnů. 7. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 8. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] dne [datum] převedla na bankovní účet žalovaného částku 10 000 Kč. Žalovaný uvedenou částku nevrátil. [anonymizováno] [právnická osoba] přípisem ze dne [datum] vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky žalobkyni, která jej dále vyzvala přípisem odeslaným téhož dne prostřednictvím provozovatele poštovních služeb k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů. Žalovaný přes výzvu žalobkyni ničeho nezaplatil. 9. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení, když v projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž žalovaný připsáním uvedené částky na jeho bankovní účet získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byl povinen obohacení v uvedené výši vydat. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů dopisem odeslaným prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum], žalovaný však ničeho nezaplatil. Počínaje dnem [datum] je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu (§ 573, § 1958 odst. 2 občanského zákoníku) a podle § 1970 občanského zákoníku mu vznikla rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. 10. Pokud žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno zejména, že se žalovaný registroval na příslušných internetových stránkách, že požádal o poskytnutí úvěru a zejména že akceptoval návrh smlouvy o úvěru. Nad rámec uvedeného soud dodává, že žalobkyně rovněž řádně netvrdila a neprokázala, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost příslušné smlouvy. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. se tak sama připravila. 11. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl, přičemž ve zbylém rozsahu žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 63 % (žalovaný ze 37 %), náleží jí proto právo na náhradu 26 % svých nákladů řízení (63 - 37), které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) vypočtenou podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, a dále 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. celkem na DPH částku 252 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činily 2 252 Kč, z čehož 26 % představuje 585 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 13. Lhůty k plnění uložených povinností byly stanoveny podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.