12 C 239/2023-91 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ., , Anonymizováno, , IČO, ) a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o sporožirovém účtu č. , hodnota, , kterou se předchůdce žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet. Smlouvou ze dne , datum, se strany dohodly o poskytnutí kontokorentního úvěru na uvedeném účtu. Žalovaný však podmínky smlouvy nedodržel, když úvěr řádně nesplácel a vznikl nepovolený debetní zůstatek. Z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku ke dni , datum, byla pohledávka převedena na evidenční účet debetního zůstatku. K tomuto dni činila dlužná částka , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek předchůdce žalobkyně převedl pohledávku za žalovaným na žalobkyni.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Na majetek žalovaného byl v průběhu řízení prohlášen konkurz a řízení bylo přerušeno.Žalobkyně vzala žalobu co do částky , částka, zpět, z důvodu plateb obdržených v rámci insolvenčního řízení. Tyto částky byly započteny na kapitalizovaný úrok a kapitalizovaný úrok z prodlení. Soud řízení dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. výrokem I zastavil, když souhlas žalovaného nebyl zapotřebí.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny dne , datum, do vlastních rukou na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Soud zjistil následující skutkový stav:Ze smlouvy o sporožirovém účtu ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . se zavázala pro žalovaného vést běžný účet. Z rámcové smlouvy o finančních službách ze dne , datum, a smlouvy o kontokorentním účtu z téhož dne soud zjistil že , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k běžnému účtu ve výši , částka, . Z výpisů z účtu soud zjistil, jak byl úvěr čerpán a splácen. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky , částka, s tím, že pohledávka z kontokorentu byla převedena na evidenční účet pohledávek. Z podkladů pro súdne konanie soud zjistil, že na pohledávku po převodu na evidenční účet pohledávek nebylo nic dále plněno. Dopisem ze dne , datum, bylo žalovanému , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo odesláno dne , datum, (viz podací lístek). Výzvou ze dne , datum, žalovaného vyzvala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce k úhradě dlužné částky, před podáním žaloby.Soud věc právně posoudil dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o běžném účtu, přičemž smluvní strany si sjednaly možnost, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky, i když nebude mít dostatek peněžních prostředků na svém běžném účtu. Na základě této smlouvy vedl předchůdce žalobkyně pro žalovaného běžný účet, v němž se žalovaný dostal do debetu a své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil. Proto předchůdce žalobkyně využil svého práva a žádal zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a což bylo žalovanému původním věřitelem oznámeno.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Soud žalobkyni doměřil soudní poplatek, když elektronický platební rozkaz nebyl vydán v souladu s ust. položky 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a doplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .