19 C 221/2024-35 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 20. 6. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 22 206 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla distančním způsobem uzavřena dne 28. 12. 2022 smlouva o zápůjčce a žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 13 800 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 449 Kč zaplatit nejpozději do 10. 1. 2023. Žalovaný svůj závazek nesplnil. Žalobkyně má dále právo na úhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 2 500 Kč za 5 zaslaných upomínek v souladu se smlouvou a úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky až do zaplacení, přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje pouze do 19. 6. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.4. Z listiny nazvané „Smlouva o zápůjčce“ bylo zjištěno, že zde žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako klient. Klient je označen jménem a příjmením žalovaného, je zde uvedeno rodné číslo, adresa, číslo účtu, e-mailová adresa a telefonní číslo. Předmětem smlouvy je částka 13 800 Kč. Dále je zde uvedeno, že tato částka bude převedena na označený bankovní účet klienta a má být vrácena nejpozději dne 10. 1. 2023. Celková výše poplatku za poskytnutí zápůjčky činí 1 449 Kč. V bodě 2.3 je uvedeno, že v případě prodlení klienta s plněním jeho závazku dle této smlouvy se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a za písemnou upomínku či výzvu k úhradě částku 500 Kč. U podpisu smluvních stran je u klienta uvedeno, že se jedná o podpis PIN kódem , Anonymizováno, ze dne 28. 12. 2022 v 09:44:26.5. Z výpisu běžného účtu ze dne 28. 12. 2022 a ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 16. 9. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, částku 13 800 Kč.6. Z upomínky ze dne 17. 1. 2023, ze dne 24. 1. 2023, ze dne 31. 1. 2023, z dne 9. 2. 2023 a ze dne 24. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.7. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 10. 2023 a z podacího lístku ze dne 19. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu mu zaslala na adresu , adresa, .8. Zjištěný skutkový stav soud nejprve posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2390 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by byla mezi účastníky distančním způsobem v zákonem stanovené formě uzavřena smlouva o zápůjčce na základě, které byla žalovanému poskytnuta částka výši 13 800 Kč a na základě, které se žalovaný zavázal za sjednaných podmínek tuto zápůjčku vrátit. Doložené listiny soud považuje za nedostatečné k prokázání tvrzení, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl tvrzený smluvní vztah a že žalovaný akceptoval tvrzené smluvní podmínky, včetně sjednání účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty. Podpis žalovaného ve tvaru PIN kódu , Anonymizováno, nijak neztotožňuje žalovaného jako fyzickou osobu a neprokazuje jeho vůli souhlasit s uzavřením smluvního vztahu a akceptaci tvrzených smluvních podmínek. Nárok žalobkyně soud ovšem posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne 28. 12. 2022 částku ve výši 13 800 Kč. Žalovaný tyto finanční prostředky žalobkyni nevrátil. Soud má tedy za prokázané, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a uložil mu proto povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 800 Kč. Ve zbytku žalobou uplatněné nároky, které by měly vyplývat z uzavřené smlouvy jako nedůvodné zamítl. Soud byl připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení ohledně uzavření smlouvy o zápůjčce za sjednaných podmínek, ovšem žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a dobrovolně se tak vzdala práva na poučení soudem o své povinnost unést důkazní břemeno a o následcích jeho neunesení.9. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení. Ten počínaje dnem následujícím po marné výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jako okamžik účinné výzvy k vrácení částky vzal soud doručení žaloby žalovanému dne 5. 8. 2024, když žalobkyně žalovanému doručovala předžalobní upomínku na adresu , adresa, . Tedy až dnem 7. 8. 2024 se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením částky. Z tohoto důvodu soud rovněž zamítl jako neopodstatněný úrok z prodlení uplatněný žalobkyní, který přesahoval období prodlení a rovněž výši zákonem stanovenou.10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve sporu pouze částečný úspěch.11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.