19 C 254/2024-38 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 23. 4. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 15 220 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla distančním způsobem uzavřena dne 19. 6. 2023 smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a žalované byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč na její bankovní účet. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40% p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala tuto částku splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k prvnímu dni v měsíci s úrokem přirostlým za uplynulé období. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 22. 10. 2023 a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně má dále právo na úhradu kapitalizovaného smluvní úroku za první měsíc do vyčerpání úvěru ve výši 4 000 Kč a úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky až do zaplacení, přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje v kapitalizované výši 1 220 Kč pouze do 23. 10. 2023, kdy žalované byla odeslána předžalobní výzva.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.4. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně k žalobě doložila listinu nazvanou „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ a že zde žalobkyně vystupuje jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný. Úvěrovaný je označen jménem a příjmením žalované, je zde uvedeno rodné číslo, adresa, číslo účtu, e-mailová adresa a telefonní číslo. Předmětem smlouvy je úvěrový limit až 20 000 Kč, přičemž úvěrový limit byl úvěrovanému poskytnut dne 19. 6. 2023 a úvěrovaný může žádat po dobu trvání smlouvy o poskytnutí prostředků opakovaně, vždy však pouze do maximální výše limitu. Dále je zde uvedeno, že poskytnutá částka bude splácena každý měsíc, a to vždy nejpozději k prvnímu dni v měsíci. V bodě 2.1.6 je uvedeno, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40% měsíčně. V bodě 4.2.c) je uvedeno, že v případě prodlení úvěrovaného s plněním jeho závazku je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. U podpisu smluvních stran není za úvěrovaného uvedeno ničeho.5. Dále žalobkyně doložila soudu kopii občanského průkazu a řidičského průkazu se jménem žalované, potvrzení o platbě ve výši 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, ze dne 19. 6. 2023, zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 19. 10. 2023, předžalobní výzvu ze dne 22. 2. 2024 zaslanou na adresu , adresa, a podací lístek ze dne 22. 2. 2024.6. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 4. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem účtu č. , č. účtu, a že na tento účet byla připsána dne 19. 6. 2023 platba ve výši 10 000 Kč od žalobkyně.7. Zjištěný skutkový stav soud nejprve posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2390 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by byla mezi účastníky distančním způsobem v zákonem stanovené formě uzavřena smlouva o úvěru na základě, které byla žalované poskytnuta částka výši 10 000 Kč a na základě, které se žalovaná zavázala za sjednaných podmínek tuto částku vrátit. Doložené listiny soud považuje za nedostatečné k prokázání tvrzení, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl tvrzený smluvní vztah a že žalovaná akceptovala tvrzené smluvní podmínky. Doložená kopie průkazu totožnosti a řidičského průkazu žalované neprokazují její vůli souhlasit s uzavřením smluvního vztahu za akceptace tvrzených smluvních podmínek. Nárok žalobkyně soud ovšem posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na její účet částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná tyto finanční prostředky žalobkyni nevrátila. Soud má tedy za prokázané, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a uložil jí proto povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč. Ve zbytku žalobou uplatněné nároky, které by měly vyplývat z uzavřené smlouvy jako nedůvodné zamítl. Soud byl připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení ohledně uzavření smlouvy o úvěru za sjednaných podmínek, ovšem žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a dobrovolně se tak vzdala práva na poučení soudem o své povinnost unést důkazní břemeno a o následcích jeho neunesení.8. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení. Ten počínaje dnem následujícím po marné výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jako okamžik účinné výzvy k vrácení částky vzal soud doručení předžalobní upomínky žalované. Až dnem 29. 2. 2024 se žalovaná ocitla v prodlení s vrácením částky. Z tohoto důvodu soud rovněž zamítl jako neopodstatněný úrok z prodlení uplatněný žalobkyní, který přesahoval období prodlení, výši úroku z prodlení a byl uplatněn z částky vyšší než 10 000 Kč.9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze částečně. Plná náhrada nákladů řízení by sestávala ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 900 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 65% a v 35% byla neúspěšná, přiznal jí soud náklady v rozsahu 30%, t. j. ve výši 751 Kč.10. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.