20 C 405/2023-73 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], sjednaném s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], s jistinou 20 000 Kč, kterou se s navýšením o úrok 4 000 Kč,„ odměnu za administrativní činnost“ 4 000 Kč a„ poplatek za hotovostní inkaso splátek“ 8 000 Kč žalovaná zaváhala vrátit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Žalovaná již měla celkem zaplatit 10 900 Kč. Žalobkyně se tak domáhá 19 522,16 Kč na jistině, 5 577,84 Kč na poplatcích, 9 766,40 Kč na kapitalizovaném úroku a dále běžícím v sazbě 24,57 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, 3 279,32 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení a dále běžícím v sazbě 8,25 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. Dále ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (soud je uvádí v chronologickém pořadí, zatímco právní zástupce je již tradičně záměrně uvádí anachronicky), sjednaném s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], s jistinou 10 000 Kč, kterou se s navýšením o úrok 2 000 Kč,„ odměnu za administrativní činnost“ 2 000 Kč a„ poplatek za hotovostní inkaso splátek“ 4 000 Kč žalovaná zaváhala vrátit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná již měla celkem zaplatit 2 700 Kč. Žalobkyně se tak domáhá 10 000 Kč na jistině, 1 900,03 Kč a 3 399,97 Kč na poplatcích, 3 661,88 Kč na kapitalizovaném úroku a dále běžícím v sazbě 20,25 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, 1 491,88 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení a dále běžícím v sazbě 8,25 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Již tradičně musel soud právního zástupce žalobkyně (který je dle obsahu statutu svěřenského fondu skutečným majitelem žalobkyně) upozornit, že se domáhá nároku v rozporu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen„ ZSÚ“), na což reagoval částečným zpětvzetím v rozsahu I. výroku shora. 3. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 4. Soud v důsledku zpětvzetí části žaloby I. výrokem tohoto rozsudku vyhověl a řízení v požadovaném rozsahu zastavil. Výslovné absence vážného důvodu nesouhlasu žalované s tímto postupem nebylo třeba, neboť dosud nedošlo k zahájení jednání čtením žaloby u (ne-) nařízeného jednání (§ 96 odst. 4 tamtéž). 5. Ohledně povinnosti věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet peněžitý závazek uvedla pouze obecná tvrzení s tím, že vše zjištěné vyznačila právní předchůdkyně v zákaznické kartě. Zda zkoumala externí evidence (při poplatku 4 000 Kč a 2 000 Kč za současného uvedení existence jedné exekuce to soud považuje za imperativ), neuvedla. Doplňujícím podáním uvedla, že zkoumala [příjmení], NRKI a BRKI, nemá však tehdejší výpisy k dispozici. S ohledem na množství žalob, které již soud k těmto pohledávkám projednal, takovému tvrzení nelze důvěřovat. Stejně nevěrohodným se jeví ve světle rozhodnutí [obec] národní banky ve sp. zn. S-Sp [číslo] CNB/573 (veřejně dostupné) ze dne [datum], kterým byla této věřitelce udělena pokuta 3 mil. Kč právě za porušování povinnosti dle § 86 ZSÚ. Soud si proto výpisy opatřil sám, byť pouze aktuální. Jinak žalobkyně pouze zrekapitulovala údaje, uvedené v zákaznických kartách, což soud nežádal. 6. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděla), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila. Soud však po ní pátral a z jiných řízení se podařilo zjistit údaje o současném pobytu v [anonymizováno] u pana [příjmení]. Zde si žalovaná písemnost dne [datum] převzala do vlastních rukou, ale nijak se nevyjádřila. 7. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované v každém dalším případě doručování i v každém jiném řízení adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (v tomto řízení k tomu zcela výjimečně došlo). Žalovaná by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými – jak by tomu bylo i v projednávané věci, kde však míra porušení povinností dosáhla dokonce úrovně neplatnosti absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). V tomto řízení však soud především zohlednil skutečnosti, které musí zkoumat z úřední povinnosti – byť ani na to nemůže žalovaná spoléhat, neboť rozhodovací praxe mezi jednotlivými soudními senáty (soudci) je mírně řečeno nejednotná. 8. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky je dostatečně prokázáno již dopisem původního věřitele č. l. 37 (i když žalobkyně předložila k postoupení jedné z pohledávek i další důkazy – smlouvu, seznam postoupených pohledávek a potvrzení o úhradě). Dle zákaznické karty č. l. 30 žalovaná uvedla, že od roku 2016 bydlí jinde, než má trvalé bydliště, konkrétně„ u pana [příjmení]“, se spolubydlícím, je svobodná, nemá vyživovací povinnosti (dle registru obyvatel nicméně má od roku 2008 dítě), pracuje na dobu určitou jako dělník v [právnická osoba], s příjmem 13 324 Kč měsíčně a její měsíční výdaje jsou pouhých 3 100 Kč za bydlení a 5 000 Kč na ostatní, což mělo být ověřeno osobně, nájemní smlouvu, pracovní smlouvou a výplatními páskami (nic z toho k důkazu předloženo navzdory poučení nebylo). Žalovaná výslovně připustila jednu exekuci (č. l. 31 p. v.). Dle úvěrové smlouvy č. l. 28 žalovaná v hotovosti přebrala 20 000 Kč a původní věřitelka si nechala přislíbit 36 000 Kč, složených z úroku, poplatku za zpracování úvěru, za komfortní a flexibilní splácení v týdenních splátkách, které s ohledem na výsledek řízení není nutno rozepisovat. RPSN činila 206,15 %. Jakým způsobem probíhalo vymáhání sděleno nebylo, obvykle je však dlužník doslova bombardován postupně