41 C 54/2024-44 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, po žalované domáhala zaplacení částky 15.000 Kč se smluvním úrokem kapitalizovanou částkou 6.000 Kč a smluvní pokutou kapitalizovanou částkou 2.160 Kč. Tvrdila, že účastníci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (, Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ) uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru zápůjčce č. , adresa, , na jejímž základě žalobkyně dne , datum, žalované poskytla částku 15.000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se řádně předvolaná žalovaná nedostavila, ačkoliv jí žaloba společně s předvoláním byly doručeny dne , datum, postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o. s. ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – , adresa, ) dle ust. § 46b písm. a) o. s. ř. Žalobkyně se svým podáním ze dne , datum, omluvila svou neúčast na tomto jednání. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti.4. K prokázání tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , adresa, , ze dne , datum, , bylo soudu k důkazu předloženo vyhotovení, ke kterému však žalovaná jako projev svého souhlasu nepřipojila svůj podpis.5. Z potvrzení o provedené platbě , právnická osoba, . ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně tohoto dne z bankovního účtu č. , č. účtu, převedla žalované částku 15.000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, .6. Ze zprávy , právnická osoba, ., ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná byla v rozhodném období disponentkou bankovního účtu č. , č. účtu, .7. Z ostatních v řízení provedených důkazů nevyšlo najevo nic, co by mělo vliv na rozhodnutí soudu ve věci.8. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. v tom smyslu, že listiny založené žalobkyní k důkazu do spisu neprokazují její tvrzení obsažená v žalobě. Konkrétně že neprokazují řádné uzavření smlouvy o úvěru, tím i dohodu o smluvním úroku či smluvní pokutě za poskytnutí úvěru. Dále byl soud připraven žalobkyni poučit, že z těchto důvodů může být žalobkyně se svým návrhem částečně neúspěšná a tak může dojít k částečnému zamítnutí jejího návrhu. Žalobkyně však svou neúčastí při jednání takové poučení znemožnila.9. Na základě provedených důkazů pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.10. Tvrzení žalobkyně, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , adresa, ze dne , datum, , tak nebylo před soudem prokázáno, neboť předložená smlouva nebyla opatřena podpisem žalované, byť žalobou uplatněné nároky ať už ve formě smluvního úroku ve vyčísleného částkou 6.000 Kč a smluvní pokuty vyčíslené 2.160 Kč se žalobkyně opírá právě o ustanovení tam uvedená. Bylo naopak prokázáno, že žalobkyně poslala částku 15.000 Kč na účet žalované.11. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému oč se obohatil. Podle odst. 2 tamtéž se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 2993 věty první OZ pokud strana plnila, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.13. Protože soud na základě předložených listinných důkazů posoudil věc po právní stránce, jak shora uvedeno, rozhodl jak ve výroku II. uvedeno. Žalovaná se ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 OZ, s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.14. Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení částky 6.000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % od , datum, do zaplacení a na smluvním úroku a 2.160 Kč na smluvní pokutě.15. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení smluvního úroku a smluvní pokuty, aniž to bylo mezi účastníky řádně sjednáno, neboť žalovaná k soudu předloženým listinám jako projev svého souhlasu nepřipojila svůj podpis (viz výše).16. Není-li důvodný požadavek na zaplacení poplatku, nemůže být důvodný požadavek na zaplacení jeho příslušenství.17. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu v uvedené části výrokem I. rozsudku zamítl.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 702,76 Kč, přičemž tato částka představuje 29,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,77 % a úspěchu žalované v rozsahu 35,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 927 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23.160 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.19. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).20. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.