17 C 210/2025-27 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku včetně příslušenství. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalované poskytl téhož dne peněžní prostředky ve výši , částka, , které jí byly zaslány na účet č. , č. účtu, a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, do dne , datum, . Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku , částka, , kterou byla umořena smluvní pokuta. Zbytek dlužné částky nezaplatila ani po opakovaných upomínkách. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny a poplatku ve výši , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky , částka, ode dne , datum, do , datum, , tj. z částky , částka, a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky , částka, ode dne , datum, (den následující po splatnosti zápůjčky) do zaplacení ve výši 15 % p. a.2. Žalovaná se k žalobě meritorně nevyjádřila.3. Soud ve věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobcem a rekapitulované v bodě 1. rozsudku (důkazy: smlouva o zápůjčce ze dne , datum, včetně všeobecných obchodních podmínek společnosti žalobce ze dne , datum, , výpis z běžného účtu č. , č. účtu, - potvrzení o platbě – , právnická osoba, zápůjčky , částka, dne , datum, na protiúčet č. , č. účtu, , upomínky k úhradě ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, s podacím lístkem).5. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 obč. zákoníku je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 obč. zákoníku platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 588 obč. zákoníku určuje, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž v § 2999 odst. 1 cit. zák. ustanovení je uvedeno, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.6. Na základě skutečností uvedených v bodě 4. rozsudku vzal soud za prokázané, že věřitel žalované poskytl peněžní prostředky v celkové výši , částka, , z nichž požaduje uhradit kromě neuhrazené jistiny dále poplatek, celkem ve výši , částka, , dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky , částka, ode dne , datum, do , datum, , tj. z částky , částka, a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, ode dne , datum, (den následující po splatnosti zápůjčky) do zaplacení ve výši 15 % p. a. Žalobce však neprokázal uzavření řádné smlouvy o zápůjčce, když předložil toliko listiny s digitálními podpisy věřitele a dlužníka, a právě u podpisu dlužníka nelze ověřit, zda se skutečně jedná o osobu v tomto sporu žalovanou, která souhlasila s podmínkami smluvního vztahu. Neexistuje-li tak řádný smluvní vztah, je žalovaná povinna žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří částka, kterou jí věřitel poskytl, tedy zbylou část poskytnuté zápůjčky ve výši , částka, . Soud proto žalobci tuto částku přiznal spolu s požadovaným úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne , datum, do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalobce byl ve věci procesně neúspěšnější a žalované žádné náklady nevznikly.8. O doplacení soudního poplatku za návrh na zahájení řízení soud rozhodl dle ustanovení § 4 odst. 1, písm. j) zák. č. 549/1991 Sb. ve znění změn a doplňků.9. Standardní lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.