19 C 226/2025-63 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 21. 5. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 26 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena distančním způsobem dne 4. 10. 2024 Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, a žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úroky z úvěru splácet v měsíčních splátkách po 3 750 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 10. 2024. Proto žalobkyně úvěr zesplatnila dne 21. 3. 2025 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný přes výzvy žalobkyně svůj závazek nesplnil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.4. Z listiny nazvané „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ bylo zjištěno, že zde žalobkyně vystupuje jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel. Spotřebitel je označen jménem a příjmením žalovaného, je zde uvedeno rodné číslo, adresa, číslo účtu, e-mailová adresa a telefonní číslo. Předmětem smlouvy je částka 25 000 Kč. Dále je zde uvedeno, že tato částka bude převedena na označený bankovní účet spotřebitele a má být vrácena spolu s úrokem v celkové výši 45 000 Kč nejpozději do 15. 9. 2025, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 750 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. V bodě V. 5.4. smlouvy je sjednán za první a druhou písemnou upomínku k úhradě dlužné částky prostřednictvím emailu, respektive na adresu spotřebitele či do datové schránky spotřebitele, poplatek ve výši 500 Kč. U podpisu smluvních stran je u spotřebitele uvedeno, že se jedná o elektronický podpis prostřednictvím sms kódu dne 4. 10. 2024.5. Z detailu pohybu na účtu ze dne 4. 10. 2024 a ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 29. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, částku 25 000 Kč s poznámkou , Anonymizováno, úvěr.6. Z upomínky ze dne 20. 10. 2024 a ze dne 5. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu dlužné částky.7. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 3. 2025 a z podacího lístku ze dne 21. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu mu zaslala na adresu trvalého pobytu.8. Zjištěný skutkový stav soud nejprve posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by byla mezi účastníky distančním způsobem v zákonem stanovené formě uzavřena smlouva o úvěru na základě, které byla žalovanému poskytnuta částka výši 25 000 Kč a na základě, které se žalovaný zavázal za sjednaných podmínek tuto zápůjčku vrátit. Doložené listiny soud považuje za nedostatečné k prokázání tvrzení, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl tvrzený smluvní vztah a že žalovaný akceptoval tvrzené smluvní podmínky, včetně sjednání poplatku za zaslání upomínek. Podpis žalovaného ve tvaru elektronického sms kódu nijak neztotožňuje žalovaného jako fyzickou osobu a neprokazuje jeho vůli souhlasit s uzavřením smluvního vztahu a akceptaci tvrzených smluvních podmínek. Nárok žalobkyně soud ovšem posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne 4. 10. 2024 částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný dle tvrzení samotné žalobkyně tyto finanční prostředky žalobkyni nevrátil. Soud má tedy za prokázané, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a uložil mu proto povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč. Ve zbytku žalobou uplatněné nároky, které by měly vyplývat z uzavřené smlouvy jako nedůvodné zamítl. Soud byl připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení ohledně uzavření smlouvy o zápůjčce za sjednaných podmínek, ovšem žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a dobrovolně se tak vzdala práva na poučení soudem o své povinnost unést důkazní břemeno a o následcích jeho neunesení.9. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 040 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 1 200 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. V daném případě jde o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.11. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).12. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.