12 C 313/2025-41 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku , částka, s příslušenstvím, s tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, se žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě tato společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to vyplněním online formuláře na stránkách www.coolcredit.cz. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ze její poskytnutí ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Žalovaný svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas nesplnil a nereagoval ani na výzvy k zaplacení pohledávky, a žalobkyni vznikl dále nárok na zaplacení částky , částka, jako nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením za písemné výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalobkyně ani žalovaný, ač řádně předvoláni, nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy, za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti účastníků a vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Z provedených listinných důkazů soud uzavřel toliko, že žalobkyně dne , datum, vyhotovila návrh smlouvy, podle které se měla zavázat poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši , částka, převodem na účet uvedený v této smlouvě, přičemž žalovaný měl tuto částku vrátit ve lhůtě do , datum, . Žalobkyně opatřila návrh podpisem jednatelů, jako podpis žalovaného je uveden PIN kód , Anonymizováno, . Všeobecné obchodní podmínky jsou podepsány stejným způsobem. Z výpisu z účtu soud zjistil, že na bankovní účet žalovaného dne , datum, byla zaslána žalobkyní částka , částka, . Ze sdělení , právnická osoba, . vyplývá, že majitelem předmětného účtu byl žalovaný. Upomínkami ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, měl být žalovaný vyzýván žalobkyní k úhradě dlužné částky, doklad o odeslání těchto upomínek nebyl soudu doložen. Dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, který mu vznikl z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce, která byla zaslána doporučeně dne , datum, .5. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která upravují úvěr a podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze zčásti.6. Žalobkyně neprokázala, že ním a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, neboť uzavření smlouvy nemohla prokázat žalovaným nepodepsaná smlouva. Za takovýto podpis nelze považovat uvedení PIN kódu, jelikož nelze dovodit, že jej skutečně zadal žalovaný k takovémuto znění smlouvy. Z předložených potvrzení o provedené platbě a současném sdělení banky ohledně vlastnictví účtu ale žalobkyně prokázala své tvrzení o tom, že peněžní prostředky ve výši , částka, byly poskytnuty dne , datum, žalovanému. Soud žalobě vyhověl pouze co do uvedené výše z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Dohoda o splatnosti nebyla prokázána a k vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván (prokazatelně) teprve výzvou k úhradě před podáním žaloby, která byla předána k přepravě dne , datum, , se stanovenou třídenní lhůtou k plnění. K prodlení žalovaného tak došlo (za použití domněnky dojití stanovené § 573 o.z.) až dne , datum, a od tohoto dne soud přiznal úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z.7. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti označit důkazy k prokázání zbývající části svých tvrzení, žalobkyně však žádné další důkazy neoznačila, k nařízenému jednání se pak nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. se tak sama připravila. Soud tak výrokem II žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 30,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,49 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,51 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .9. Lhůtu k plnění uložené povinnosti soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.