20 C 241/2025-57 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne 23. 6. 2025, zaplacení plnění z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 22. 9. 2023 (chybně uvádí 19. 1. 2023, tehdy však došlo jen k 2. čerpání). Ve smlouvě se uvádí „úvěrový limit 20 000 Kč“) a úrok 40 % měsíčně (!). Současně tvrdí, že došlo k poskytnutí 15 000 Kč, přikládá však důkazy k čerpání 5 000 Kč dne 23. 9. 2022 a 15 000 Kč dne 19. 1. 2023. K úhradám od žalované neuvádí ničeho (pouze „žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru“) a žalobkyně se tak domáhá jistiny 15 000 Kč, 6 000 Kč „úroku za první měsíc trvání úvěru“ a smluvní pokuty 10 320 Kč za období od 27. 7. 2023 do 14. 6. 2025, kdy odeslala předžalobní výzvu. Eventuelně žádá přiznání bezdůvodného obohacení, pokud soud shledá úvěr neplatným, což je opět formulářová formulace v návrzích tohoto právního zástupce (i za další nebankovní poskytovatele úvěrů s lichevními parametry)., právnická osoba, zjevný rozpor nároku s dobrými mravy soud platební rozkaz vyšší soudní úřednicí zcela správně nevydal. Bohužel to ani v praxi zdejšího soudu není pravidlem.3. Právní zástupce žalobkyně opět ve svém formulářovém návrhu uvádí, že povinnost zkoumat schopnost klienta splácet takový úvěr zkoumala nahlédnutím do databází „ISIR, CEE, CRKI a BRKI“ a soud databázi „CRKI“ nezná a její soudem vyžádané vyjádření nikdy tuto otázku neobjasnilo. Soud tak dospěl k předpokladu, že tento nesmyslný údaj je dlouhodobě uváděn zcela záměrně, neboť žalobkyně nepracuje ani s jednou databází (své úvěry tam ani nezadává) a zřejmě se pouze alibisticky vyjadřuje neurčitě, aby vyhnula případné trestní odpovědnosti za trestný čin lichvy a současně nemusela záměrně uvádět nepravdivé skutečnosti k povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Soud vyzval žalobkyni i k vyjádření, zda tomuto úvěru nepředcházely jiné úvěry a zda nedocházelo k výběru plateb za odklady splatnosti, které v žalobě neuvedla (tento právní zástupce zastupuje více obdobných věřitelů a tyto poplatky v některých případech před soudy zatajuje). Nedopatřením soud oslovil přímo žalobkyni, neboť drtivá většina těchto pohledávek je postoupena na faktoringovou společnost stejného právního zástupce a soud se tak musí obracet na původní věřitele, aby lichevní schéma rozkryl a spotřebitele (poškozeného) nepoškodil. Ta se vyjádřila a uvedla, že poskytla na jistině 5 000 Kč a 15 000 Kč (potud tedy ze žaloby implicitně vyplývá, že 5 000 Kč považuje žalobkyně za již uhrazené nepřiznanými splátkami?), ale především, že žalovaná platbami 2 000 Kč (21. 10. 2022), 2 272,26 Kč (22. 11. 2022), 1 795 Kč (21. 12. 2022), 2 067 Kč (19. 1. 2023), 921 Kč (23. 1. 2023), 8 321 Kč (24. 2. 2023, 6 934 Kč (23. 3. 2023) a 5 000 Kč (8. 9. 2023) celkem uhradila 29 310,26 Kč! Soud je tedy opět nanejvýše konsternován zjištěním, že byl (přinejmenším) žalobkyní veden k přiznání alespoň bezdůvodného obohacení, které však vůbec nenastalo. Již z několika předchozích řízení zjistil, že ani doklad o výplatách částek nelze považovat za důkaz výše bezdůvodného obohacení spotřebitele, neboť některá lichevní schémata akumulují zisk věřitele již před takový okamžik a vymožení jistiny je již pouze dokonáním schématu.4. Soud žalobkyni dále vyzýval k doplnění povahy těchto plateb (č. l. 42), odpověď však neobdržel. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila a soud jednal v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání dostavila, bylo jí doručeno do datové schránky. K věci samé nic neuvedla, jen předložila předmětnou smlouvu a informační leták tak, jak je obdržela v emailové zprávě (nelišily se obsahově od dokumentů od žalobkyně). V praxi soudu jde bohužel o standardní situaci. Dlužno dodat, že nebankovním věřitelům plně vyhovuje a nehoráznými způsoby úvěrování, upomínání a vymáhání ji zjevně u spotřebitelů podporují, neboť soudní přezkum jim přináší četné redukce nároků, které po spotřebitelích přesto mimosoudně vymáhají s vědomím, že spotřebitelé o jejich nezákonnosti nemají ani tušení. Ani procesní pasivitou se však spotřebitel nepřipravuje o ta spotřebitelská práva, která mu náleží vždy, pokud se jich (po kvalifikovaném poučení) sám výslovně nevzdá. Žalovaná se žádného svého práva žádným vyjádřením nevzdala. Žalovaná ještě dále uvedla, že před čerpáním tohoto úvěru podstoupila oddlužení, některé pohledávky s insolvenčním správcem rozporovali, ale k ničemu to nebylo.5. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Věřitel překvapivě doložil výpis z účtu žalované za období července 2022 až září 2022. Vyplývá z nich, že žalovaná pracovala u , právnická osoba, a měla plat 44 270 Kč, 23 647 Kč a 21 176 Kč. Žalovaná potvrdila, že v červenci se jednalo o obvyklou prémii. Dále jsou patrné brigády u , právnická osoba, (3 564 Kč) a u , právnická osoba, (2 442 Kč, 1 920 Kč, 1 909 Kč). Žalovaná k tomu uvedla, že aby měla na splácení úvěrů, musela si přivydělávat, tehdy na to byla sama, dále uvedla, že má jedno dítě. Dne 12. 8. 2022 jí byla vrácena hyperocha z insolvenčního řízení 23 755 Kč („, právnická osoba, “, „vratka srážky“). Dne čerpala úvěr od , Anonymizováno, ve výši 5 000 Kč. Soudu (a nepochybně i žalobkyni) je tato společnost notoricky známa jako poskytovatel úvěrů s lichevními parametry, který nespolupracuje s NRKI (tak jako žalobkyně, , právnická osoba, , , právnická osoba, . , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, ., koncern , Anonymizováno, a další).6. Kopie občanského a řidičského průkazu č. l. 16 a 17 zřejmě dokládá, že smlouva byla sjednávána prostředky elektronické komunikace na dálku. Ze strany žalované nepodepsanou smlouvou je prokázáno, že věřitel usiloval o poskytnutí úvěru s možností opakovaného čerpání účelově neurčené jistiny až do výše 20 000 Kč, který věřitel nazývá revolvingový, schválení dalšího čerpání však zjevně není nárokové. Úvěr je sjednán na „dobu neurčitou“. Je sjednán úrok 40 % měsíčně (což odpovídá 480 % ročně a RPSN 5 526,69 %!) a možnost odkladu splatnosti jistiny tím, že bude každý měsíc uhrazen tento excesivní úrok. Nadto je sjednána i smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Je doložen převod jistin 5 000 Kč na účet č. , č. účtu, dne 23. 9. 2022 a 15 000 Kč tamtéž dne 19. 1. 2023. Je doložena identifikační platba 1 Kč od žalované dne 22. 9. 2022 (č. l. 18). Je doložen informační leták k úvěru. Je doložen dopis s oznámení o zesplatnění ze dne 23. 7. 2023 (č. l. 27), kterým je po žalované požadováno zaplacení 56 590 Kč.7. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 28) vypracování i zaslání (č. l. 29) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované. Požaduje v něm jednak zaplacení 58 832,13 Kč na nároku samotném a jednak 14 374 Kč na „nákladech právního zastoupení“, což aritmeticky odpovídá mimosmluvní odměně dle advokátního tarifu za tři úkony právní služby. Takovou výzvu nelze považovat za účelnou prevenci soudního řízení, kde se již žalobkyně samozřejmě neodvažuje požadovat úrok nad rámec 6 000 Kč za první měsíc. Požaduje odměnu v mimosmluvní výši, ačkoliv podává formulářové návrhy ve smyslu § 14b advokátního tarifu, dle kterého by mu příslušel pouze zlomek takové částky. Především ale jednání advokáta (účtování třetího úkonu) bylo již ze strany České advokátní komory postiženo sankcí 150 000 Kč. Ohledně zbytku dosud rozhodnuto nebylo. V každém případě soud konstatuje, že takové jednání již přesahuje pouhé zastupování klienta, neboť advokát míní z lichevního úvěru sám těžit (přinejmenším navýšením své mimosmluvní odměny) a sám usiluje o dokonání skutku (srov. zejm. „...kdo takovou pohledávku uplatní...“ v § 218 trestního zákoníku).8. Tvrzení žalobkyně, že lustrovala CEE, SOLUS, ISIR, NRKI (?) či BRKI (?) tedy nebylo ničím prokazováno. Shodně postupuje většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, s vědomím, že tehdejší výpisy již nelze opatřit dodatečně, neboť přinejmenším v NRKI a BRKI se archivují pouze údaje o závazcích, nevymožených v posledních 4 letech. Již tím by bylo výsledek řízení determinován, neboť takto vysoké příslušenství nelze poskytnout bez extrémní míry opatrnosti. Senát 20C zdejšího soudu si nicméně neváhá výpisy opatřovat alespoň v aktuální podobě, což ve většině projednávaných nároků ze spotřebitelských úvěrů postačuje ke spolehlivému dovození jejich absolutní neplatnosti. Ani v tomto případě tomu nebylo jinak a žalobkyně jimi byla usvědčena z toho, že je ve skutečnosti vůbec nezískala, případně je adekvátně nevyhodnocovala. Ve výpise NRKI a BRKI (od CRIF) č. l. 37 je patrný úvěr , právnická osoba, , z 20. 6. 2017, a od , právnická osoba, , které nebyly spláceny (soudu není známo, zda žalobkyně věděla o prodělání oddlužení u žalované, kam úvěry zjevně spadaly). Z insolvenčního řízení by však nepochybně vyplynuly i další věřitelé, kteří v době čerpání předmětného úvěru zřejmě v NRKI ještě figurov