21 C 315/2025-70 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 6. 2025, doplněnou podáním ze dne 3. 12. 2025, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 713 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel dne 16. 8. 2024 se společností , právnická osoba, , smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě tato společnost poskytla žalovanému revolvingový úvěr v celkové výši 14 700 Kč, a to v platbách ve výši 14 000 Kč dne 16. 8. 2024 a 700 Kč dne 18. 9. 2024 bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a žalovaný prohlásil, že není v prodlením se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, nenachází se v exekuci či insolvenci a nenachází se v tíživé finanční situaci. Právní předchůdkyně žalobkyně dále nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek a byl opakovaně upomínán k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 15. 1. 2025 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzván k okamžité úhradě. Společnost , právnická osoba, , postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalovaná částka pak představuje součet jistiny úvěru ve výši 14 000 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 713 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 19. 3. 2026, ke kterému se žalobkyně ani žalovaný, ač řádně předvoláni, nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy, za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti účastníků.4. Soud ve věci provedl důkaz listinami, které v řízení předložila žalobkyně, když žalovaný zůstal ve věci nečinný, a dále zprávou banky vyžádanou k návrhu žalobkyně, a z provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 8. 2024 vyplývá, že jako věřitel je zde označena společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jako klient žalovaný a předmětem smlouvy má být poskytnutí spotřebitelského úvěru až do výše 14 000 Kč žalovanému, s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, při zápůjční úrokové sazbě 80 % ročně, za podmínek ve smlouvě dále uvedených. Listina není podepsána žádnou ze smluvních stran.Bližší podmínky poskytování úvěrů pro produkt , Anonymizováno, stanoví obchodní podmínky , právnická osoba, , které nejsou nikým podepsány.Z výpisu z běžného účtu vedeného u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne 16. 8. 2024 poukázána platba ve výši 14 000 Kč na účet č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, . Číslo účtu, ze kterého byla platba poukázána, ani majitele účtu, nelze z této listiny zjistit.Z výpisu z běžného účtu vedeného u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne 18. 9. 2024 poukázána platba ve výši 700 Kč na účet č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, . Číslo účtu, ze kterého byla platba poukázána, ani majitele účtu, nelze z této listiny zjistit.Dopisem ze dne 15. 1. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 17 921 Kč; doklad o odeslání výzvy nebyl soudu předložen.Ze zprávy , právnická osoba, ., ze dne 12. 11. 2025 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, přičemž dne 16. 8. 2024 nebyla na uvedený účet připsána částka 14 000 Kč.Ze zprávy , právnická osoba, ., ze dne 13. 1. 2026 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, přičemž dne 18. 9. 2024 byla na uvedený účet připsána částka 700 Kč od společnosti , Anonymizováno, .Ze další soudem vyžádané zprávy , právnická osoba, ., ze dne 22. 1. 2026 soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, nebyla dne 16. 8. 2024 ani ve dvou následujících pracovních dnech připsána částka 14 000 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a jejího dodatku vyplývá, že tato byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní a jejím předmětem je postoupení pohledávek specifikovaných v dílčích smlouvách o postoupení pohledávek žalobkyni; v příloze ke smlouvě je pak pod číslem , hodnota, uvedena pohledávka za žalovaným.Dopisem ze dne 15. 2. 2025 oznámila společnost , právnická osoba, žalovanému, že pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 17 921 Kč postoupila žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní upomínkou téhož data k úhradě částky 23 051 Kč, která mu byla půjčena společností , právnická osoba, , s příslušenstvím žalobkyni. Dle podacího lístku byla žalovanému zásilka zaslána dne 15. 2. 2025 doporučeně.5. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, poukázala převodem z účtu na účet vedený u , právnická osoba, ., č. ú. , č. účtu, , částku 700 Kč a tato částka byla na tento účet také připsána. Ze sdělení , právnická osoba, ., vyplynulo, že majitelem předmětného účtu a jedinou osobou s dispozičními právy byl žalovaný. Dle tvrzení žalobkyně předcházelo zaslání uvedené částky žalovanému uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy k tomuto tvrzení žalobkyně předložila listinu označenou „Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, “, která není podepsána žádnou ze smluvních stran. Podepsány nejsou ani předložené obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, Pohledávka za žalovaným z tvrzené smlouvy o úvěru byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 15. 2. 2025 a předžalobní upomínkou stejného data byla právním zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dluhu. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána doporučeně dne 15. 2. 2025.6. Po právní stránce posuzoval soud žalobou uplatněný nárok s ohledem na žalobní tvrzení zejména podle ust. 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), a dále dle ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku.7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku. Jak již bylo uvedeno shora, smlouva není podepsána žádnou ze smluvních stran, a žalobkyně tedy dle závěru soudu neprokázala, že by žalovaný byl s obsahem smlouvy seznámen a bylo jeho vůlí takovou smlouvu sjednat. Nadto soud podotýká, že žalobkyně ani soudu nedoložila žádné ze svých tvrzení, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, sama uvedla, že doklady v tomto směru nedisponuje. V řízení tak bylo toliko prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet, jehož majitelem a jediným disponentem byl žalovaný dne 18. 9. 2024 částku 700 Kč a tato částka byla na účet žalovaného připsána. Aktivní legitimace žalobkyně v řízení je dána ujednáním smlouvy o postoupení pohledávek. Soud tedy po provedeném dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 700 Kč, kterou je žalovaný povinen vrátit žalobkyni s odkazem na ust. § 2991 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Ze shora uvedených důvodů tedy soud částečně vyhověl podané žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 700 Kč.8. Pokud žalobkyně touto žalobou uplatnila nárok na zaplacení další částky ve výši 17 013 Kč, soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl a žalobu v této části zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že se žalovaným byla uzavřena smlouvu o úvěru, z níž měl uvedený nárok žalobkyně vyplývat, neprokázala ani poskytnutí této částky žalovanému, tedy připsání této částky na účet žalovaného. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání sporných žalobních tvrzení s poučením o procesních následcích, pokud uvedené výzvě nevyhoví, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a svou neúčastí se tak o možnost tohoto poučení připravila.9. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení z částky 700 Kč, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k vrácení této částky. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, které mu byla zaslána dne 15. 2. 2025 a dnem 19. 2. 2025 tak nastala domněnka doby dojití ve smyslu ust. § 573 občanského zákoníku. Lhůta ke splnění povinnosti byla žalobkyní stanovena třídenní, pokud tedy žalovaný nejpozději dne 24. 2. 2025 neplnil, dostal se následujícím dnem do prodlení, a soud mu tak uložil povinnost zaplatit žalobkyni spolu s dlužnou částkou 700 Kč i úrok z prodlení z této částky dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 25