5 C 50/2020-63 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 3. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že na nemovitostech v jejím vlastnictví zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] nevázne omezení převodu nemovitostí zřízené na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. [příjmení] [jméno] [příjmení], v jejíž prospěch bylo toto omezení převodu nemovitostí zřízeno, dne 26. 1. 1989 zemřela bez dědiců a dědické řízení po ní bylo zastaveno, označila jako žalované její neznámé dědice. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a jejím již zemřelým manželem [jméno] [příjmení] jako kupujícími a [jméno] [příjmení] jako prodávající byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva ohledně předmětných nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Kupní cena byla sjednána na 97 759 Kč s tím, že část kupní ceny byla kupujícími zaplacena při uzavření smlouvy a její zbývající část ve výši 45 959 Kčs se kupující zavázali splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč počínaje měsícem červenec 1967. K zajištění této pohledávky prodávající bylo v předmětné kupní smlouvě sjednáno omezení převodu nemovitostí, které je dosud zapsáno v katastru nemovitostí a znemožňuje žalobkyni zamýšlenou dispozici s nemovitostmi. [příjmení] [jméno] [příjmení] vůči kupujícím zanikla splněním, žalobkyně však v důsledku ztráty potvrzení o zaplacení nedisponuje písemným důkazem o plném doplacení kupní ceny. I v případě, že by nějaký nedoplatek kupní ceny existoval, je nárok na jeho zaplacení promlčen. Naléhavý právní zájem žalobkyně na navrženém určení je dán tím, že nemá jinou možnost [titul] odstranění rozporu stavu zapsaného v katastru nemovitostí s právním stavem skutečným a zapsané omezení převodu nemovitostí brání žalobkyni v zamýšleném převodu předmětných nemovitostí na některou z jejích dcer. 2. V souladu s právním názorem odvolacího soudu v usnesení ze dne 16. 6. 2020, č. j. 37 Co 151/2020-21, ustanovil soud žalovaným dle § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovnici z řad advokátů. Ustanovená opatrovnice navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně neprokázala doplacení kupní ceny [jméno] [příjmení] dle předmětné smlouvy a námitka promlčení neobstojí dle tehdy platných ustanovení občanského zákoníku. Předmětná kupní smlouva je dle jejího názoru neplatná proto, že v ní sjednaná kupní cena naprosto neodpovídala tehdejším tržním cenám, přičemž prodávající [jméno] [příjmení] si této skutečnosti nemusela být vzhledem ke svému věku vědoma. 3. Předně je třeba uvést, že předmětná žaloba je určovací žalobou dle § 80 o.s.ř., podle kterého se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. V projednávané věci naléhavý právní zájem žalobkyně na navrženém určení dán je, neboť příslušný katastrální úřad podmínil výmaz do katastru nemovitostí zapsaného omezení převodu nemovitostí předložením potvrzení o doplacení kupní ceny dle kupní smlouvy, kterým však žalobkyně nedisponuje. Za této situace nemá žalobkyně jinou možnost, jak dosáhnout pro ni potřebného souladu zápisů v katastru nemovitostí se skutečným stavem. Soud se proto dále zabýval žalobou věcně a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 4. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalobkyní a jejím již zemřelým manželem [jméno] [příjmení] jako kupujícími a aktuálního výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že touto smlouvou prodala [jméno] [příjmení] kupujícím nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] za sjednanou kupní cenu 97 759 Kč, přičemž její část ve výši 50 000 Kč zaplatí kupující před registrací smlouvy tehdejším státním notářstvím, a zbývající část kupní ceny po odečtení hodnoty smlouvou zřízeného věcného břemene spočívajícího v právu [jméno] [příjmení] a jejího manžela doživotně užívat část převedených nemovitostí ve výši 1 800 Kč bude kupujícími splacena v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč počínaje měsícem červenec 1967. Dále bylo ve smlouvě sjednáno omezení převodu předmětných nemovitostí do splacení kupní ceny, které je dosud zapsáno v části D předmětného listu vlastnictví. Kupní smlouva byla sepsána advokátem [titul] [příjmení] z tehdejší advokátní poradny v [obec], má všechny náležitosti právního úkonu dle tehdy platného občanského zákoníku, byla řádně dle tehdejších předpisů schválena příslušným MěNV a zapsána do evidence nemovitostí, a soud neshledal žádné důvody její případné absolutní neplatnosti dle § 37 a následujících tehdy platného občanského zákoníku. Soudu je přitom známo z jeho činnosti, že ve smlouvě sjednaná kupní cena se s přihlédnutím k hodnotě rozsáhlého věcného břemene zřízeného ve prospěch prodávajících nijak zásadně neliší od obvyklých cen sjednávaných v té době za rodinné domy v regionu. Je sice skutečností, že prodávající [jméno] [příjmení] ukončila život sebevraždou a v době přijetí do domova důchodců v [obec] v říjnu 1988 byla již ve špatném zdravotním stavu, nicméně z její doc zdravotní dokumentace nevyplývá, že by při uzavření předmětné kupní smlouvy o asi 22 roků dříve trpěla nějakým onemocněním, které by mohlo omezovat její způsobilost k právním úkonům dle § 38 tehdy platného občanského zákoníku. Soud proto považuje předmětnou smlouvu za platně uzavřenou. 5. Soud dále nemá důvod nevěřit tvrzení žalobkyně o tom, že doplatek kupní ceny byl [jméno] [příjmení] ve sjednaných splátkách řádně zaplacen. Pokud by se tak nestalo, nic jmenované nebránilo se domáhat jeho doplacení soudní cestou, což neučinila. Soud se rovněž ztotožňuje s názorem žalobkyně, že i v případě, že by snad některá ze splátek zaplacena nebyla, bylo by právo případných dědiců po [jméno] [příjmení] promlčeno, a to v obecné tříleté promlčecí lhůtě od splatnosti splátky dle § 101 občanského zákoníku v tehdy platném znění. Z důvodů uvedených shora proto dospěl soud k závěru, že na předmětných nemovitostech již omezení převodu nemovitostí nevázne a údaje v katastru nemovitostí ohledně nich v této části nejsou v souladu se skutečným stavem. Žalobě ve věci samé proto jako důvodné vyhověl. 6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 150 o.s.ř., neboť obecně vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšné žalobkyni. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobkyni jsou však dány samotnou povahou věci, neboť na straně žalovaných nevystupuje žádná fyzická osoba, které by bylo možno povinnost k náhradě řízení uložit. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.