21 C 26/2022-98 — Okresní soud v Třebíči

1. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 63 513 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení a částky 7 794,62 Kč z titulu smluvní pokuty. Žalobkyně opírá svoje nároky o smlouvu o úvěru č. , hodnota, uzavřenou dne 22. 1. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k nařízeným jednáním se nedostavil, ačkoliv byl soudem řádně předvolán. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní.4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne 22. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 36 měsíců a výše měsíční splátky činila 3 017 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 59,85 % ročně. V bodě 6. smlouvy byly sjednány následky vyplývající z prodlení žalovaného, zejména se pak jedná o smluvní pokuty (body 6.1. a 6.5. smlouvy). V bodě 6.1. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč pro případ, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, a to za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení. Zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je žalobkyně oprávněna takto požadovat, činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. V bodě 6.4 smlouvy bylo sjednáno, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále zde bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši dle bodu 6.7. části B) smlouvy z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.5. smlouvy bylo ujednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný smlouvu podepsal na dálku prostřednictvím jedinečného kódu.5. Z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že úvěr byl schválen dne 25. 1. 2021. Údaje o výši úvěru, výši měsíční splátky a počtu splátek se shodují se smlouvou, úvěrová sazba je zde však uvedena ve výši 59,86 % ročně.6. Harmonogram splácení vyplývá ze splátkového kalendáře, který je podepsán pouze žalobkyní.7. Předžalobní výzva ze dne 11. 5. 2022 byla žalovanému zaslána téhož dne (viz podací arch na č.l. 32).8. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 8 splátek po 3 017 Kč, celkem tedy 24 136 Kč. Poslední splátku uhradil dne 25. 9. 2021.9. Oznámením ze dne 29. 12. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžité úhradě částky 55 719 Kč, neboť zesplatnila všechny jeho závazky.10. Žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru v dopisech ze dne 26. 5. 2021, 26. 7. 2021, 25. 11. 2021, 27. 12. 2021 a 27. 9. 2021. Doručenky k těmto listinám nejsou součástí spisu.11. Předsmluvní formulář obsahuje podrobné vysvětlení podmínek poskytovaného úvěru, úroková sazba je zde opět uvedena ve výši 59,85 % ročně. Formulář neobsahuje žádný podpis, ani v elektronické podobě.12. Z hodnocení klienta vyplývá, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši 35 000 Kč měsíčně, jiné příjmy nemá. Jeho výdaje představují částku 3 860 Kč (životní minimum) a dále hradí měsíčně částku 2 603 Kč na bydlení na dopravu. Jeho rezerva tak činí 27 537 Kč. Žalovaný je zaměstnán u firmy Marelli Automotive Lighting Jihlava (Czech Republic) s.r.o. na hlavní pracovní poměr a je svobodný.13. Z přehledu transakcí na běžném účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . vyplývá, že dne 9. 10. 2020, 10. 11. 2020, 10. 12. 2020 a 11. 1. 2021 sem byla připsána výplata žalovaného od společnosti Marelli Automotive Lighting , adresa, (Czech , právnická osoba, . Jednalo se o částky 27 748 Kč, 32 216 Kč, 45 144 Kč a 29 049 Kč.14. Totožnost žalovaného byla žalobkyní zjištěna z kopie občanského průkazu.15. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že dne 22. 1. 2021 byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka 50 000 Kč.16. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 21. 1. 2021 vyplývá, že žalovaný zde nemá veden žádný záznam.17. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne 21. 1. 2021 bylo zjištěno, že skóre žalovaného je 217, což znamená, že je zde vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší částky nebo je zamítán.18. Dne 22. 1. 2021 byl mezi účastníky tohoto řízení podepsán elektronickými prostředky na dálku dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , který upravuje proces uzavření smlouvy, podmínky čerpání úvěru a předpoklady pro výpočet RPSN. V příloze č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne 22. 1. 2021 je pak sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr. Na tento dokument pak navazuje přihláška žalovaného do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry.19. Z výpisu z databáze časových řad ARAD vedených Českou národní bankou bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba u úvěrů na spotřebu v měsíci lednu 2021 činila 7,83 % ročně.20. Ostatní provedené listinné důkazy nebyly pro rozhodnutí soudu v této věci podstatné.21. Po právní stránce posuzoval soud tento spor dle ust. § 580, § 2048, § 2395, § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen o.z.) a dále § 75, § 84 odst. 2, § 86, § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“). Otázku úroku z prodlení pak podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení.22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná, neboť smlouvu o úvěru shledává soud neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle citovaného ust. § 580 o.z. Zde soud odkazuje na konstantní judikaturu v této oblasti, zejm. na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kde se uvádí: „V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá "zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“23. Průměrná úroková sazba v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru činila 7,83 % ročně, ve smlouvě však byl sjednán smluvní úrok ve výši 59,86 %, tj. 7,6 násobný oproti běžným úrokovým sazbám. Takový úrok je dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 o. z. Vzhledem k tomu, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru a toto ujednání nelze oddělit od dalšího obsahu smlouvy (shodně též rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. 5. 2022, č. j. , spisová značka, , dostupný na internetových stránkách www.justice.cz), je smlouva o úvěru absolutně neplatná jako celek. S ohledem na podnikatelský záměr žalobkyně totiž nelze předpokládat, že by smlouvu se žalovaným uzavřela, pokud by byla úročena pouze obvyklou úrokovou sazbou.24. I pro případ, že by smlouva nebyla neplatná z důvodu rozporu s dobrými mravy, je neplatná proto, že žalobkyně s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného hradit úvěr. Žalobkyně vycházela pouze z údajů poskytnutých žalovaným, přičemž si ověřila pouze jeho příjmovou stránku. Za situace, kdy hodnocení žalovaného v NRKI nebylo dobré, poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč bez toho, aby zkoumala jeho výdaje nebo aby žalovaného alespoň lustrovala v Centrální evidenci exekucí. Kdyby tak učinila, mohla zjistit skutečnou ekonomickou situaci žalovaného a to, že poskytnutý úvěr velice pravděpodobně nebude schopen splácet. Již v roce následujícím po uzavření předmětné smlouvy totiž žalov