4 C 97/2024-30 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) z 4. 4. 2024 se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 25 978,45 Kč s příslušenstvím v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení (v kapitalizované podobě a dále v procentní částce do zaplacení), a to z titulu žalovaným nesplněných povinností vyplývajících z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne 2. 8. 2021 (dále též jen „smlouva“), mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČ: 25 62 13 51 – dále též jen „Provident“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem.2. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty Providentem peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit Providentu peněžní prostředky ve výši 40 851 Kč, a to formou 78 týdenních splátek ve výši 524 Kč, přičemž poslední splátka činila 503 Kč. Celková dlužná částka byla tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč, dále kapitalizovaným úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 12 469 Kč, poplatkem za (administrativní) zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 542 Kč. Žalovaný však na předepsané splátky nehradil řádné a včas. Dluh žalovaného činil ke dni 3. 12. 2021 na jistině celkově 20 000 Kč a na poplatcích a úroku 20 851 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradil celkem 14 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, uzavřené mezi Providentem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 27. 9. 2023 k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 29. 9. 2023.3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 16. 9. 2024, které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně s tím, že podle žalobkyně Provident splnil svoji zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného; jeho majetková situace byla dále ověřena z pracovní smlouvy a z potvrzení o příjmu. Současně ověřil, že není vůči žalovanému vedeno insolvenční řízení.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření – žalovaný (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).6. Soud při posouzení důvodnosti žaloby vycházel z listin předložených žalobkyní; ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 a násl. občanského zákoníku soud zjistil, že dne 2. 8. 2021 došlo mezi Providentem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem k podpisu smlouvy, v níž se Provident zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 20 000 Kč, a to za souhrnný poplatek 20 851 Kč. Tato částka zahrnovala dle smlouvy úrok ve výši 12 469 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 542 Kč a pojištění ve výši 2 340 Kč. Žalovaný byl podle této smlouvy povinen splácet celkovou částku 40 851 Kč v 78 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 524 Kč (poslední splátku pak ve výši 503 Kč). Žalovaný pak na tuto částku zaplatil dosud toliko 14 500 Kč. Přípisem Providentu ze dne 29. 9. 2023 byl žalovaný informován o výši dlužné částky (40 142,33 Kč bez příslušenství) a dále o tom, že tato pohledávka byla z Providentu postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy ze dne 21. 9. 2023. Uvedená smlouva o postoupení pohledávek byla též součástí listin provedených k dokazování, a to včetně výňatku z přílohy k této smlouvě, dokládající postoupení pohledávky Providentu za žalovaným. Následně pak žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 15. 2. 2024 k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na její možné vymáhání prostřednictvím soudního řízení.7. Ze zákaznické karty Providentu datované ke dni 2. 8. 2021 soud zjistil, že tato listina obsahuje osobní údaje žalovaného včetně čísla dokladu totožnosti, dále údaj o tom, že žalovaný bydlí s rodiči a údaje o zaměstnavateli žalovaného. Součástí této listiny byly též údaje o finanční situaci žalovaného, přičemž bylo vycházeno z čisté mzdy žalovaného, která měla činit 18 000 Kč. Další příjmy domácnosti měly činit 15 000 Kč. Celkové měsíční výdaje domácnosti žalovaného pak měly činit 3 000 Kč. Žalovaný dle zákaznické karty neměl být vlastníkem kreditní karty a mít spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Ověřeny pak měly být pracovní smlouva a potvrzení o příjmu.8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.10. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.14. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.16. Dle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná a zčásti nedůvodná.19. Mezi právním předchůdcem žalobkyně (Providentem) a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, a to jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 o. z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr (ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ), a to ve výši 20 000 Kč za výše specifikovaných smluvních podmínek.20. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je ve smyslu citovaného § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť Provident jako právní předchůdce žalobkyně neposoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet zápůjčku (spotřebitelský úvěr), resp. poskytl žalovanému zápůjčku za oko