5 C 141/2024-50 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 4. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 420 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku za období nepojištěné pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla a nákladů žalobce na uplatnění tohoto příspěvku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl v obdobích od 1. 6. 2021 do 10. 9. 2021, 11. 9. 2021 až 30. 11. 2021, 1. 12. 2021 až 15. 5. 2022 a od 2. 6. 2022 do 2. 8. 2022 provozovatelem vozidla , Anonymizováno, , majícího charakter historického vozidla, RZ , SPZ, , číslo technického průkazu , Anonymizováno, , evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaný, přičemž v těchto obdobích nebylo ohledně předmětného vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházel žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanoveních § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Denní sazba příspěvku pro vozidla nespecifikovaná v jiných ustanoveních § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění činila dle písm. w/ tohoto ustanovení 20 Kč denně. Za shora uvedená období celkem 411 dnů tak žalobci vzniklo právo na zaplacení příspěvku v celkové výši 8 220 Kč, přičemž dále žalobci vzniklo na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle § 2 a/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění ve výši 300 Kč za každé shora uvedené období. Vůči žalovanému byl uplatněn nárok výzvami žalobce z 1. 11. 2021, 21. 3. 2022, 30. 6. 2022 a 15. 8. 2022. Žalovaný svoji povinnost zaplatit žalobci příspěvky a náklady v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení jednotlivých výzev dobrovolně nesplnil a pohledávka žalobce na zaplacení částky 2 340 Kč představující základ příspěvku ve výši 2 040 Kč a náklady žalobce na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč se tak stala splatnou nejpozději do 12. 1. 2022, pohledávka žalobce na zaplacení částky 1 920 Kč představující základ příspěvku ve výši 1 620 Kč a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč se stala splatnou do 4. 6. 2022, pohledávka žalobce na zaplacení částky 3 620 Kč představující základ příspěvku ve výši 3 320 Kč a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč se stala splatnou do 13. 10. 2022 a pohledávka žalobce na zaplacení částky 1 540 Kč představující základ příspěvku ve výši 1 240 Kč a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč se stala splatnou do 29. 10. 2022.2. Žalovaný uvedl, že by se chtěl dohodnout se žalobcem na snížení žalované částky, neboť předmětné vozidlo nebylo v žalobcem vymezených obdobích pojízdné, nebylo s ním manipulováno a na jeho opakované návrhy na řešení věci nebylo žalobcem reagováno. V případě vyhovění žalobě by se přiznaná částka nepříznivě projevila na jeho životní úrovni, neboť představuje téměř polovinu jeho důchodu.3. Žalobce se k jednání soudu nařízenému na 30. 7. 2024 pro dopravní problémy nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti.4. Žalovaný po zahájení řízení zaplatil žalobci dne 14. 6. 2024 částku 785 Kč a ohledně této částky s příslušenstvím do budoucna vzal žalobce částečně žalobu zpět. Soud proto dle § 96 odst. 2 o.s.ř. v této části řízení zastavil a věcně rozhodoval pouze o zbývající části žaloby.5. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce byl v období od 1. 6. 2021 do 2. 8. 2022 včetně vlastníkem shora uvedeného vozidla majícího status historického vozidla, vozidlo bylo registrováno v registru silničních vozidel jako provozované, přičemž v obdobích uvedených shora nebylo ohledně tohoto vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.6. I u vozidel majících status historického vozidla evidovaných v registru silničních vozidel jako provozované je nepochybně dána povinnost hradit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. K argumentaci žalovaného spočívajícího v tom, že by u historických vozidel mělo být hrazeno nižší pojistné oproti ostatním vozidlům je třeba uvést, že je soudu skutečně známo, že pojišťovny požadují pojistné při uzavírání pojistných smluv podstatně nižší oproti pojistnému za jiná vozidla, neboť zohledňují skutečnost, že tato vozidla jsou oproti jiným používána méně častěji, na kratší trasy a opatrnějším způsobem. Nárok uplatněný žalobcem je však nárokem vyplývajícím ze shora uvedeného zákona a vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění a žalobcem požadovaná sazba za vozidla jiná než uvedená v § 2 odst. 1 písm. a/ až v/ činí dle písm. w/ tohoto ustanovení 20 Kč, přičemž tato sazba je rovněž podstatně nižší než u jiných vozidel. Zákonodárcem tak byla kritéria odůvodňující nižší pojistné u historických vozidel zohledněna. Žalovaný byl přitom žalobcem k zaplacení příspěvků řádně vyzván. Úhrada částky 785 Kč byla soudem započtena dle § 1933/1 věta druhá občanského zákoníku na úhradu nejdříve splatného příspěvku. Dále žalobci za každé ze shora uvedených období vzniklo na základě ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. v platném znění právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle § 2 písm. a/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění 300 Kč za každé z období. Dnem následujícím po splatnosti příspěvků a nákladů na jejich uplatnění, tedy dnem 13. 1. 2022 ohledně částky 2 040 Kč, dnem 5. 6. 2022 ohledně částky 1 620 Kč, dnem 14. 10. 2022 ohledně částky 3 320 Kč a dnem 30. 10. 2022 ohledně částky 1 240 Kč, se žalovaný vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném v období, za které nezaplatil žalovaný příspěvek, a žalobci tak vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení a repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl. Při úvaze o lhůtě k plnění dospěl soud k závěru, že vzhledem k poměrům žalovaného, který je důchodcem a přiznaná částka s příslušenstvím představuje téměř polovinu jeho důchodu, je odůvodněno výjimečné stanovení lhůty k plnění delší, než je obecná třídenní lhůta k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím i náklady řízení ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku, neboť tuto lhůtu shledal za odpovídající výši přiznaného plnění i poměrům žalovaného.7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., neboť žalovaný částečně plněním po zahájení řízení zavinil, že řízení muselo být zastaveno, ve zbývající části řízení byl žalobce plně úspěšný. Soud proto přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatňovanou opakovaně žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.