12 C 119/2026-12 – Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí smluvní pokutu v částce 13 856 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným jako smluvními stranami.2. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – výpisem z obchodního rejstříku žalobce, seznamem poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, smlouvou o úvěru č. , hodnota, , výpisem z účtu žalobce ze dne 16. 6. 2023 (dokladem o úhradě), rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 6. 2025, č.j. 5 C 171/2025-22, úvěrovou smlouvou, potvrzením o provedení transakce Československé obchodní banky, a.s. o úhradě 1 Kč, upomínkami pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 25. 10. 2023, ze 25. 11. 2023 a ze dne 26. 12. 2023, zesplatněním pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 26. 1. 2024 včetně podacího archu, předžalobní výzvy ze dne 18. 2. 2026, tabulkou splátek s výpočtem pokuty, smlouvou o úvěru č. , hodnota, včetně přílohy č. , hodnota, úvěrových podmínek, výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z insolvenčního rejstříku, výplatními páskami a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.3. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:Žalovaný jako dlužník uzavřel dne 14. 6. 2023 se žalobcem smlouvu o úvěru č. , hodnota, na sjednaný úrok a za sjednaný poplatek, následně však neplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež žalobkyně od smlouvy odstoupila s výzvou na úhradu zbývající nesplacené části úvěru. Ve věci byl Okresním soudem v Třebíči dne 24. 6. 2025 pod č.j. 5 C 171/2025-22 vydán rozsudek, který nabyl právní moci dne 29. 7. 2025, kdy pohledávka z tohoto titulu činila 27 248 Kč a byla uhrazena ke dni 21. 11. 2025. Předmětem nyní projednávané věci tak zůstává nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy doposud žalovaný neuhradil žalobkyni smluvní pokutu ve výši 18 025 Kč, přičemž žalobkyně v rámci tohoto řízení požaduje pokutu pouze ve výši 13 856 Kč.4. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.5. Ačkoli žalobkyně dle závěrů uvedených ve shora uvedeném pravomocném a vykonatelném titulu nesporně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně neuradil vyúčtovanou smluvní pokutu a soud mu proto tuto povinnost uložil výrokem I. rozsudku.6. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšnému žalobci tak soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, navýšené odměně advokáta o 21 % DPH z tři hlavní úkony po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a tři paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky.7. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.