Podanou žalobou domáhala se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku celkem ve výši 87 555,55 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru.Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – výzvou k okamžitému splacení dluhu, úvěrovými podmínkami pro fyzické osoby nebo nepodnikatele, sazebníky KB, podpisovým vzorem, všeobecnými obchodními podmínkami, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, historickým výpisem, smlouvou o úvěru č. , hodnota, , upomínkou, potvrzením o podání, výpisem z účtu, osvědčením o registraci, dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, výzvou k úhradě dluhu – předžalobní upomínkou, standardní informací o spotřebitelském úvěru a údajích o subjektech DPH.Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:Mezi účastníky je nesporné, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem došlo dne 30. 8. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru, jejíž nedílnými součástmi byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, podmínky k úvěru a sazebník poplatků. Žalovaná se přitom zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky, vč. smluvených úroků ve sjednaných pravidelných měsíčních splátkách, avšak tuto povinnost porušila a ocitla se v prodlení. Žalobkyně pro tyto skutečnosti od smlouvy odstoupila a úvěr prohlásila za splatný. Pohledávku žalobkyně ve výši celkem 87 555,55 Kč s přísl. však žalovaná i přes výzvu neuhradila.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a opodstatněná. Ačkoli žalobkyně dostála všem svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, jakož i svým sjednaným povinnostem smluvním, žalovaná přes kvalifikované výzvy do dnešního dne nepoukázala žalobkyni splatné finanční prostředky a dostala se tak do prodlení se splněním svých závazků. Vzhledem k tomu, že samotný rozsah žalobou uplatněných nároků nebyl žalovanou nikterak zpochybněn, stanovil jí soud povinnost k jejich úhradě k návrhu žalobkyně výrokem tohoto rozsudku, a to včetně požadovaných poplatků a smluvních i zákonných úroků.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 503 Kč, navýšené odměny advokáta o 21 % DPH za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 4 620 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, třech paušálních náhradách po 450 Kč dle téže vyhlášky.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.