19 C 107/2021-61 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2021 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost uvedenou ve výroku rozsudku. K odůvodnění uvedl, že žalovaná a právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřeli dne 31. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce č. 542763362. Žalovaná čerpala zápůjčku ve výši 30.000 Kč, která jí byla poskytnuta v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce půjčenou částku a částku ve výši 25.750 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků z půjčených peněžních prostředků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.366 Kč (úroková sazba činí 29 % ročně), odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11.540 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8.844 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 930 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 25. 10. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 5. 2019. Ke dni 11. 6. 2019 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení dluhu, dlužná jistina činila částku 28.292,14 Kč a dlužný poplatek částku 21.835,86 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce s účinností k témuž dni. Po datu 11. 6. 2019 do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 3.000 Kč a od uzavření smlouvy o postoupení pohledávek dalších 7.000 Kč. Žalobce proto požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 47.128 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 26.985,96 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 20.142,04 Kč. Dále žalobce požaduje úrok ze zápůjčky z dlužné jistiny ve výši 26.985,96 Kč od 19. 6. 2019 (od marného uplynutí týdenní lhůt y pro úhradu zbývající dlužné částky), který částečně kapitalizoval ke dni 20. 1. 2020 na částku 1.914,90 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 26.985,96 Kč od 19. 6. 2019, který částečně kapitalizoval ke dni 20. 1. 2020 na částku 1.618,53 Kč. 2. K námitkám žalované se žalobce vyjádřil tak, že právní předchůdce žalobce coby poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovanou poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 31. 8. 2018 a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, které žalovaná předložila. Právní předchůdce žalobce takto zjistil, že žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako tkadlena u [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, má měsíční příjem 15.399 Kč a další příjem domácnosti činí 29.698 Kč. Ověření úvěruschopnosti žalované potvrzuje i text samotné úvěrové smlouvy, přičemž žalovaná podpisem na zákaznické kartě výslovně potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených v kartě. Výdělkové poměry žalované byly ověřeny z výplatních pásek, z insolvenčního rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Na základě výše uvedených informací dospěl právní předchůdce žalobce k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná a následně s ní uzavřel předmětnou smlouvu o zápůjčce. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že dne 26. 7. 2021 uhradila dlužnou jistinu ve výši 27.000 Kč. Ve zbytku žalobou uplatněný nárok neuznává, neboť má za to, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce nedostatečně ověřil úvěruschopnost žalované. Právní předchůdce žalobce se při posuzování schopnosti žalované splácet poskytovaný úvěr spolehl na informace poskytnuté žalovanou, přičemž dle zákona si měl tyto informace s odbornou péčí ověřit. Pokud žalovaná uvedla v kartě zákazníka jako další čisté příjmy domácnosti částku 29.698 Kč měsíčně, tak se mělo jednat o příjem ze společného podnikání synů žalované žijících s ní ve společné domácnosti, kteří jí tuto informaci poskytli. Pokud by poskytovatel úvěru tuto informaci ověřoval, možná by se od synů žalované dozvěděl jinou informaci a možná by úvěr nebyl poskytnut. Taktéž pokud by poskytovatel úvěru požadoval předložení pracovní smlouvy, nikoli jen výplatních pásek, zjistil by, že žalovaná měla v době uzavírání úvěrové smlouvy pracovní smlouvu na dobu určitou, nikoli neurčitou. Žalovaná měla za to, že má pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Zástupkyně poskytovatele úvěru však po žalované chtěla pouze 3 výplatnice a pouhé poskytnutí informace, kde je zaměstnána a zda na dobu určitou či neurčitou. Žalovaná v době uzavření smlouvy o zápůjčce podala dle svého vědomí pravdivé informace o své úvěruschopnosti, a také v té době byla schopná úvěr splácet, následně se však situace změnila. Právní předchůdce žalobce dle žalované obecně nedostatečně prověřuje úvěruschopnost klientů, což žalovaná může doložit úvěrovými smlouvami uzavřenými opakovaně mezi právním předchůdcem žalobce a synem žalované. 4. Podáním ze dne 2. 8. 2021 vzal žalobce žalobu zpět v části o zaplacení částky 27.000 Kč představující jistinu dluhu ve výši 26.985,96 Kč a část poplatku ve výši 14,04 Kč s tím, že žalovaná po podání žaloby uhradila celkem částku 27.000 K, kterou žalobce započetl na jistinu úvěru ve výši 26.985,96 Kč a část poplatku ve výši 14,04 Kč. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí usnesením ze dne 3. 8. 2021 č.j. 19 C 107/2021-39, které nabylo právní moci dne 25. 8. 2021, zastavil. 5. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 31. 8. 2018 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] Smlouvu o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti za podmínek stanovených smlouvou o zápůjčce a smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce právního předchůdce žalobce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky v částce 30.000 Kč. Žalovaná se za zápůjčku ve výši 30.000 Kč zavázala zaplatit částku ve výši 25.750 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků z půjčených peněžních prostředků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5.366 Kč (úroková sazba činí 29 % ročně), odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11.540 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8.844 Kč. Žalovaná obdržela zápůjčku ve výši 30.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala celkovou částku ve výši 55.750 Kč splácet v 60 týdenních splátkách ve výši 930 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 25. 10. 2019 Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce s obchodními podmínkami. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalované splácet požadovanou zápůjčku (spotřebitelský úvěr) zejména prostřednictvím informací zjištěných od žalované a zaznamenaných do tzv. zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr. Do zákaznické karty žalovaná uvedla, že je zaměstnána na plný pracovní úvazek ve [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] jako tkadlena, bydlí v nájmu, dosahuje pravidelného čistého měsíčního příjmu 15.399 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 29.698 Kč. Má odhadované měsíční výdaje ve výši 11.996 Kč, nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti, má bankovní účet. Dle textu karty zákazníka byly k ověření uvedených informací předloženy minimálně 2 výplatní pásky a žalovaná podpisem na kartě stvrdila úplnost, přesnost a pravdivost údajů uvedených v zákaznické kartě. Současně četně prohlásila, že na její osobu nebylo zahájeno insolvenční řízení, není proti ní veden výkon rozhodnutí nebo exekuce, reálně disponuje příjmem, který uvedla do karty a nezamlčela žádný podstatný údaj a žádné skutečnosti, které by jí mohly znemožnit řádné splácení úvěru. To, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její úvěruschopnosti žalovaná stvrdila též svým podpisem v samotné smlouvě. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 3. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy o zápůjčce pracovní poměr sjednaný na dobu určitou dno 31. 10. 2018, následně jí byl prodloužen do 30. 4. 2019. Žalovaná nehradila své závazky ze smlouvy řádně a včas a ke dni podání žaloby dlužila na jistině částku 26.985,96 Kč a na poplatcích 20.142,04 Kč. Tuto skutečnost soud zjistil z tabulky umoření. Pohledávka právního předchůdce žalobce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 postoupena žalobci, což bylo žalované oznámeno přípisem z téhož dne. Žalovaná byla o zaplacení dlužné částky naposledy upomenuta předžalobní upomínkou ze dne 28. 1. 2021. Žalovaná na žalovanou částku do podání žaloby neuhradila ničeho. 6. Sou