30 C 206/2017-330 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se domáhala v řízení zahájeném dne 18. 7. 2017 náhrady nemajetkové újmy při poškození zdraví, která jí vznikla operací žlučníku, kterou žalobkyně u žalované podstoupila dne [datum]. Žalobkyně v žalobě popsala vznik svých zdravotních potíží, rozsah předoperačních vyšetření, průběh samotné operace, následnou hospitalizaci u žalované a průběh léčení po přeložení žalobkyně na vyšší specializované pracoviště. Žalobkyně konkretizovala, jakých chyb se lékaři žalované dopustili při léčbě žalobkyně před operací, v průběhu operace i po operaci, s tím, že konání (nekonání) lékařů žalované při poranění žlučových cest žalobkyně bylo postupem non lege artis. Žalobkyně poukázala i na pochybení žalované při zpracování zdravotnické dokumentace, která byla vedena v nedostatečném rozsahu a v rozporu se zákonem o zdravotních službách respektive s vyhláškou č. 98/2012. Za účelem posouzení, zda postup lékařů žalované byl postupem lege artis či nikoli, si žalobkyně nechala zpracovat znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce z oboru chirurgie, specializace všeobecná a břišní chirurgie a od [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního znalce z oboru nemateriální újmy na zdraví. Ze závěrů znalců je zřejmé, že lékaři žalované postupovali nesprávně, a že mezi porušením právní povinnosti žalované a újmou způsobenou žalobkyni je příčinná souvislost. Žalobkyně se proto domáhá náhrady nemajetkové újmy odborně zhodnocené dle doporučení Metodiky Nejvyššího soudu České republiky - bolestného v částce 652.209 Kč a ztížení společenského uplatnění v částce 1.910.917 Kč. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti uplatnila žalobkyně za dobu od 1. 8. 2014 do 30. 12. 2015, vyčíslila jej na částku 143.348 Kč. Žalobkyně byla od 1. 12. 2015 uznána invalidní s tím, že míra poklesu její pracovní schopnosti činí 70 %, od 30. 12. 2015 byl žalobkyni přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně. Za období od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2017 uplatnila žalobkyně nárok za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vyčíslený na částku 90.336 Kč s tím, že od 1. 7. 2017 do budoucna jí vzniká nárok na měsíční rentu ve výši 5.054 Kč. Žalobkyně požadovala též náklady spojené s léčením v částce 1.689 Kč a rovněž platby uhrazené znalcům za zpracování znaleckých posudků ve výši 56.019 Kč. Žalobkyně se na žalovanou několikrát obracela s žádosti o uznání odpovědnosti a vyplacení odškodnění, žalovaná však svou odpovědnost za poškození zdraví žalobkyně při nesprávně provedené operaci žlučníku dne 31. 7. 2014 odmítá. 2. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že nesouhlasí se závěrem znaleckého posudku o postupu non lege artis při léčbě žalobkyně, mnohé údaje uvedené v posudku označila žalovaná za nepravdivé a neobjektivní. Žalovaná popsala průběh operace a následné hospitalizace žalobkyně se zdůrazněním, že v žádném z následujících vyšetření prováděných v dalších několika měsících prováděných ve Fakultní nemocnici v [obec] nebyla zjištěna kompletní lese žlučovodu. Při kontrolním ERCP vyšetření dne 4. 9. 2014 je spíše uvažováno o částečném přerušení žlučovodu, dne 3. 10. 2014 je v zápisu z chirurgické kliniky napsáno, že charakter poranění žlučových cest zůstává nejasný. Dle žalované nikdy ani žádné vyšetření neprokázalo, že k poškození zdraví pacientky došlo chybou operatéra či jinou hrubou chybou v léčbě poskytované žalovanou. Pouhá pravděpodobnost či domněnka, že tomu tak bylo, nestačí k existenci příčinné souvislosti, kterou je třeba vždy postavit najisto. Navíc nejzávažnější a přímo život ohrožující komplikace ve zdravotním stavu žalobkyně nastaly až za její hospitalizace ve Fakultní nemocnici v [obec]. Z popsaných důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Vedlejší účastník na straně žalované zaujal shodné stanovisko jako žalovaná. 4. Soud měl před zahájením dokazování o skutečnostech rozhodných pro vznik odpovědnosti za škodu za zjištěné, že žalobkyně byla pro opakované žlučníkové koliky hospitalizována na chirurgickém oddělení žalované dne 28. 7. 2014. Dne 29. 7. 2019 byly žalobkyni provedeny odběry krve a uděláno laboratorní vyšetření krve. Termín operace žlučníku byl stanoven na 31. 7. 2014 Operace realizovaná v tento den byla původně plánována a zahájena jako laparoskopická, v průběhu operaci lékaři žalované výkon konvertovali na operaci klasickou, při níž byl žlučník žalobkyně odstraněn. Dne 1. 8. 2014 byla žalobkyně převezena k vyšetření do Fakultní nemocnice v [obec], kde podstoupila ERCP vyšetření a ultrazvukové vyšetření, která však byla nepřehledná a k upřesnění diagnózy nevedla. Žalobkyně byla po vyšetřeních na vyšším pracovišti vrácena na chirurgické oddělení žalované. V průběhu pooperační léčby žalobkyně neprospívala, z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu byla dne 22. 8. 2014 odeslána za účelem vyšetření do Fakultní nemocnice v [obec], kde již zůstala hospitalizována. V období od 22. 8. 2014 do 13. 10. 2014 byla žalobkyně léčena na chirurgické klinice Fakultní nemocnice v [obec], její stav byl komplikován akutním respiračním selháním s nutností umělé plicní ventilace do 4. 9. 2014. Od 13. 10. 2014 byla žalobkyně hospitalizována na interní klinice Fakultní nemocnice v [obec] do 3. 12. 2014, kdy byla na čas propuštěna domů, znovu byla přijata dne 6. 1. 2015 k předoperačním vyšetřením a k plánované rekonstrukci žlučových cest provedené dne 12. 1. 2015. 5. Shora popsaná časová posloupnost léčení žalobkyně v Městské nemocnici v [obec] a ve Fakultní nemocnici v [obec] je mezi účastníky nesporná. Trvání a důvody hospitalizací a výkonů při léčbě žalobkyně od 28. 7. 2014 do 12. 1. 2015 vyplývají obsahu její zdravotnické dokumentace. 6. Soud k návrhu žalované provedl výslechy všech lékařů, kteří poskytovali žalobkyni péči během hospitalizace žalobkyně u žalované v době od 28. 7. 2014 do 22. 8. 2014. Na výsleších zúčastněných lékařů trvala i žalobkyně. Soud z obsahu výpovědí lékařů nečinil vlastní konkrétní závěry o skutkovém stavu. Získaný popis průběhu léčby žalobkyně, jak vyplynul ze slyšení níže uvedených lékařů, se stal jedním z podkladů pro následné odborné znalecké posouzení. 7. Operatér [anonymizováno] [jméno] [příjmení] popsal svůj postup při operaci žalobkyně dne 31. 7. 2014. Uvedl, že šlo o plánovanou akutní operaci žalobkyně pro zánět žlučníku. Lékař postupně provedl 4 vpichy, po zavedení kamerky a prohlédnutí celé dutiny břišní zjistil, že žlučník je přirostlý k dvanácterníku. Snažil se žlučník jemně odpreparovat, protože se obával iatrogeního poškození dvanácterníku, přistoupil ke konverzi na otevřenou cholecystektomii (odstranění žlučníku). Podařilo se mu oddělit žlučník od dvanácterníku, žlučník odpreparoval až k místu ductus cysticus, podvázal arterii cystika a žlučník odstranil. Terén mu neumožňoval zasáhnout do oblasti žlučovodů a provést revizi žlučových cest. V oblasti žlučovodů byla tvrdá, pevná, projizvená tkáň, anatomické struktury byly těžko diferencovatelné. Do dutiny břišní zavedl drenáž a uzavřel operační ránu. O následném stavu pacientky neměl přímé informace, předal ji ošetřujícímu lékaři a již s ní nepřišel do styku. Ihned po ukončení operace vyhotovil záznam do operační vložky. Připustil, že měl průběh operace popsat podrobněji, nedostatek záznamu mu následně vytkl i primář oddělení. Operatér uvedl, že si je naprosto jist, že při operaci nedošlo k narušení či přerušení společného žlučovodu. 8. [anonymizováno] [jméno] [jméno] uvedl, že jako lékař chirurgického oddělení žalované asistoval [anonymizováno] [příjmení] při operaci žlučníku žalobkyně. Před operací dne 31. 7. 2014 bylo k dispozici ultrazvukové vyšetření žalobkyně a vyplývalo z něj, že ve žlučníku jsou kameny, žlučník je v akutním zánětu, žlučovody nejsou rozšířeny. Lékaři při operaci samozřejmě věděli, že pacientka trpí žloutenkou, byl to důvod pro operaci Pacientka měla zvýšené hodnoty bilirubinu, kameny ve žlučníku a zánět žlučníku, což vše indikovalo neodkladnou operaci Operace byla zahajována laparoskopicky, v pravém podžebří však byl shledán naprosto nepřehledný terén, proto byla operace konvertována tj. převedena na operaci klasickou. V dutině břišní byl shledán zánětlivý infiltrát pod játry. Postupnou svízelnou preparací se lékařům podařilo izolovat a odstranit žlučník. V průběhu operace se hlavně řešilo, aby nedošlo k poranění dvanáctníku, jaterní tepny, především bylo nutno odejmout žlučník plný kamenů a hnisu. Žlučovody se ani nepokoušeli najít, to by za dané situace bylo více než riskantní. Hlavní žlučovod přitom vůbec nespatřili, takže je přesvědčen, že k poranění žlučovodu nedošlo. Bohužel kolega [anonymizováno] [příjmení] popsal průběh operace v záznamu laxně a neúplně. Vlastní operace byla provedena s ohledem na okolnosti brilantně, avšak zachycení do protokolu bylo více než stručné. 9. V uvedené době měl primář oddělení [anonymizováno] [příjmení] dovolenou a [anonymizováno] [jméno] jej zastupoval. Indikoval u žalobkyně operaci žlučníku, asistoval u operace, byl ošetřujícím lékařem žalob