9 C 51/2021-24 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 23. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobcem smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 4 800 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky 15. 11. 2019 Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [anonymizováno], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobce. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to číslem PIN, které žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba smlouvu o zápůjčce považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalovaný na dluh uhradil 8 533 Kč. Zůstatek dluhu činí 9 727 Kč. V rámci podání ze dne 17. 2. 2021 žalobce upřesnil, že v důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 960 Kč (s ohledem § 122 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru, žalobce vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru) a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (článek 2.3 smlouvy - písemné výzvy zaslány dne 18. 11., 29. 11., 18. 12., 27. 12. 2019 a 9. 1. 2020). Celkem tedy měl žalovaný zaplatit 18 260 Kč. Zaplacenou částkou 8 533 Kč byla umořena smluvní pokuta 2 960, náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč a došlo k ponížení poplatku za poskytnutí zápůjčky (zbylých 3 073 Kč). Výsledná dlužná částka tedy činí 9 727 Kč. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Žalobce s tímto postupem soudu souhlasil. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřil, i když mu výzva k vyjádření společně se žalobou byla doručena do vlastních rukou dne 25. 2. 2021. Souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli za použití prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému částku 8 000 Kč. Předmětná částka byla poukázána na žalovaným označený účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 800 Kč. Zápůjčka měla být splacena splátkami ve výši po 4 267 Kč splatnými 30. a 60. den po poskytnutí zápůjčky a poslední splátkou 4 266 Kč splatnou 90. den po poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný uzavřením smlouvy stvrdil, že se seznámil se smlouvou i obchodními podmínkami. V článku 2.4. smlouvy bylo pro případ prodlení klienta s plněním jeho závazků dohodnuto, že klient zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. V článku 2.5. smlouvy bylo dohodnuto, že klient je v případě prodlení povinen nahradit účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s jeho prodlením, mj. 500 Kč za každou písemnou upomínku – výzvu k úhradě. Byl dohodnut maximální počet 5 výzev. Žalobce upomenul žalovaného o splnění povinnosti upomínkami ze dne 18. 11., 29. 11., 18. 12., 27. 12. 2019 a 9. 1. 2020. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o zápůjčce se všeobecnými obchodními podmínkami, z výpisu z účtu dokladujícího poukázání předmětu zápůjčky na účet označený žalovaným, z upomínek o zaplacení a z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věty prvé o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 122 odst. 1 až 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení a dovodil, že žaloba je důvodná. Předloženými listinami bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poukázána částka 8 000 Kč převodem na jím označený účet. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve lhůtě 90 dnů společně se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč. Sjednání jednorázového poplatku je dle soudu ujednáním o úroku, tedy ujednáním, které výslovně připouští ustanovení § 2392 odst. 1 o.z., a ujednáním o poplatcích spojených s poskytnutím zápůjčky (administrativní úkony apod.). Pro případ, že závazek žalovaného nebude řádně a včas splněn a žalobce bude nucen žalovaného o splnění jeho závazku písemně upomínat, byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit za každou písemnou upomínku částku 500 Kč. V tomto případě jde o sjednání paušální náhrady účelně vynaložených nákladů, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Konečně byla sjednána smluvní pokuta, jejíž výše nepřesahuje limit stanovený zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že svůj závazek ze smlouvy řádně a včas splnil a že žalobci zaplatil i další jím nezohledněné částky (dle žalobce žalovaný zaplatil 8 533 Kč). Žalovaný byl povinen celkově zaplatit 18 260 Kč (jistina 8 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 4 800 Kč, smluvní pokutu 2 960 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč). Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalobci přiznal částku 9 727 Kč. Žalobce má právo rovněž na úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatností zápůjčky. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 14