14 C 29/2022-32 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu 22. 12. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 10.238 Kč jako dlužné jistiny, částky 1.716,62 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 28. 9. 2019 do 1. 6. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 10.238 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, částky 50 Kč za náklady za upomínání, částky 289 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky 6.000 Kč jako smluvní pokuty, vše na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaná uzavřela dne 28. 8. 2019 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru č. 624351002 ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 13. 9. 2019. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr celkem ve výši 12.000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit částku 14.238 Kč do 27. 9. 2019. Úvěr byl žalované poskytnut po prověření její úvěruschopnosti, kdy součástí schvalovacího procesu bylo nahlížení do registrů a prověřování bonity. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tím jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne 11. 6. 2021 byla mezi [právnická osoba] a žalobcem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno písemně. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 9. 11. 2021. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalované. 3. Žalobce byl soudem vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a byl poučen, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobce bude ve věci částečně neúspěšný. 4. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 1. 3. 2022, ve kterém vzal žalobu zpět co do smluvní pokuty 6.000 Kč a co do nákladů upomínání ve výši 50 Kč s tím, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované nedisponuje. 5. Usnesením čj. 14 C 29/2022-26 ze dne 2. 3. 2022 soud dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. zastavil řízení v rozsahu, ve kterém byla žaloba před jednáním ve věci samé vzata zpět. 6. K jednání dne 4. 4. 2022 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila bez omluvy, ač jí předvolání se žalobou a s usnesením o částečném zastavení řízení bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 18. 3. 2022. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soudu ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaná se tak k věci nevyjádřila. 7. Ve věci byly provedeny listinné důkazy výpisem z účtu o verifikační platbě, smlouvou o úvěru č. 624351002 ze dne 28. 8. 2019 a ze dne 13. 9. 2019, včetně obchodních podmínek, výpisy z účtu o převodu částek 2 x 6.000 Kč, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021, včetně podacího archu, výzvou žalobce ze dne 7. 7. 2021 a předžalobní výzvou právního zástupce ze dne 9. 11. 2021, včetně podacího archu ze dne 11. 11. 2021. 8. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 28. 8. 2019 byla uzavřena smlouva o úvěru č. 624351002 mezi věřitelem - [právnická osoba] a dlužníkem - žalovanou. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem, příjmením, adresou, číslem OP, telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem. Ve smlouvě je odkaz na zákon o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované převodem na účet téhož dne částku ve výši 6.000 Kč. Následně byla dne 13. 9. 2019 mezi stejnými účastníky uzavřena smlouva o úvěru pod stejným číslem, na základě které byla 13. 9. 2019 na účet žalované převedena další částka 6.000 Kč. Žalovaná se zavázala celkem vrátit právnímu předchůdce žalobce částku 14.238 Kč do 27. 9. 2019. Pro případ prodlení se zaplacením dlužné jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Dále byl sjednán paušální poplatek za každou upomínku 50 Kč (maximálně za 3 upomínky). Dle žalobce žalovaná nesplácela dluh řádně a včas a na jistině nevrátila částku 10.238 Kč. Žalovaná je v řízení nečinná, netvrdí a neprokazuje, že by platbu na jistinu provedls ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2021 odeslaným na adresu trvalého pobytu žalované. <i>10. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 11. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>12. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 13. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě spotřebitelské smlouvy o úvěru celkem částku ve výši 12.000 Kč, kterou převedl bezhotovostně na účet žalované. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem, příjmením, adresou, číslem OP, telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalované. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil důkazy, ač byl soudem vyzván k jejich předložení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Soud dokonce výslovně s ohledem na § 13 o. z. odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 47 Co 216/2021-80 ze dne 4. 1. 2022, v němž se odvolací soud podrobně k otázce prokázání ověřování úvěruschopnosti vyjadřuje. Žalobce soudu sdělil, že důkazy k prokázání tohoto tvrzení nedisponuje a vzal žalobu zpět co do smluvní pokuty 6.000 Kč a nákladů upomínání 50 Kč. 14. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Nelze mít za to, že úvěr byl žalované poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalované. 15. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva ze dne 28. 8. 2019 ve znění smlouvy ze dne 13. 9. 2019 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě. 16. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalované částku 12.000 Kč na základě neplatné smlouvy, d