14 C 42/2022-32 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu 22. 12. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4.500 Kč jako dlužné jistiny, částky 669,45 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 6. 12. 2019 do 1. 6. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 4.500 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, částky 100 Kč za náklady za upomínání označené jako kapitalizovaný úrok, částky 39 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky 2.247 Kč jako smluvní pokuty, vše na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný uzavřel dne 5. 11. 2019 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru č. 606659002 ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 7. 11. 2019. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr celkem ve výši 4.500 Kč. Žalovaný se zavázal splatit částku 4.500 Kč s příslušenstvím do 5. 12. 2019. Úvěr byl žalovanému poskytnut po prověření jeho úvěruschopnosti, kdy součástí schvalovacího procesu bylo nahlížení do registrů a prověřování bonity. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tím mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne 11. 6. 2021 byla mezi [právnická osoba] a žalobcem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 9. 11. 2021. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. 3. Žalobce byl soudem vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byl poučen, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobce bude ve věci částečně neúspěšný. 4. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 30. 3. 2022, ve kterém vzal žalobu zpět co do smluvní pokuty 2.247 Kč a co do nákladů upomínání ve výši 100 Kč s tím, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. 5. Usnesením čj. 14 C 42/2022-26 ze dne 1. 4. 2022 soud dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. zastavil řízení v rozsahu, ve kterém byla žaloba před jednáním ve věci samé vzata zpět. 6. K jednání dne 2. 5. 2022 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu předvolání se žalobou a s usnesením o částečném zastavení řízení bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 19. 4. 2022. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soudu ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k věci nevyjádřil. 7. Ve věci byly provedeny listinné důkazy výpisem z účtu o verifikační platbě, smlouvou o úvěru č. 606659002 ze dne 5. 11. 2019 a ze dne 7. 11. 2019, včetně obchodních podmínek, výpisy z účtu o převodu částek 4.000 Kč a 500 Kč, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021, včetně podacího archu, výzvou žalobce ze dne 7. 7. 2021 a předžalobní výzvou právního zástupce ze dne 9. 11. 2021, včetně podacího archu ze dne 11. 11. 2021. 8. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 5. 11. 2019 byla uzavřena smlouva o úvěru č. 606659002 mezi věřitelem - [právnická osoba] a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem OP, telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem. Ve smlouvě je odkaz na zákon o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému převodem na účet téhož dne částku ve výši 4.000 Kč. Následně byla dne 7. 11. 2019 mezi stejnými účastníky uzavřena smlouva o úvěru pod stejným číslem, na základě které byla 7. 11. 2019 na účet žalovaného převedena další částka 500 Kč. Žalovaný se zavázal celkem vrátit právnímu předchůdce žalobce částku 4.500 Kč do 5. 12. 2019. Pro případ prodlení se zaplacením dlužné jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Dále byl sjednán paušální poplatek za každou upomínku 50 Kč (maximálně za 3 upomínky). Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas a na jistině nevrátil částku 4.500 Kč. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu na jistinu provedl. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2021 odeslaným na adresu trvalého pobytu žalovaného. <i>10. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 11. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>12. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 13. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy o úvěru celkem částku ve výši 4.500 Kč, kterou převedl bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem OP, telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil důkazy, ač byl soudem vyzván k jejich předložení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Soud dokonce výslovně s ohledem na § 13 o. z. odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 47 Co 216/2021-80 ze dne 4. 1. 2022, v němž se odvolací soud podrobně k otázce prokázání ověřování úvěruschopnosti vyjadřuje. Žalobce soudu sdělil, že důkazy k prokázání tohoto tvrzení nedisponuje a vzal žalobu zpět co do smluvní pokuty 2.247 Kč a nákladů upomínání 100 Kč. 14. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného. 15. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 5. 11. 2019 ve znění smlouvy ze dne 7. 11. 2019 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě. 16. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 4.500 Kč