16 C 110/2021-243 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 9. 2021 domáhal určení existence služebnosti cesty a stezky, spočívající v právu průchodu a průjezdu přes část pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (dále jen„ sporný výběžek“), zastavěná plocha a nádvoří, který je zapsán na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ pozemek [list vlastnictví]“ nebo„ pozemek žalovaných“) ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. č. st. 27, zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] zahrada a parc. [číslo] trvalý travní porost, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ pozemky [list vlastnictví]“ nebo„ žalobcovy pozemky“), a to v rozsahu vyznačeném písmenem„ B“ v geometrickém plánu [číslo] ze dne 9. 12. 2020, vyhotoveném [anonymizováno] [jméno] [příjmení], eventuálně zřízení služebnosti cesty a stezky, spočívající v právu průchodu a průjezdu přes část pozemku [list vlastnictví] ve prospěch každého vlastníka pozemků LV [číslo] to v rozsahu vyznačeném písmenem„ B“ v geometrickém plánu [číslo] ze dne 9. 12. 2020, vyhotoveném [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žaloba byla odůvodněna tím, že právo průchodu a průjezdu ve prospěch pozemků [list vlastnictví] bylo řádně vydrženo, když nejméně od roku 1973, kdy pozemky [list vlastnictví] nabyli do bezpodílového spoluvlastnictví manželů žalobcův strýc [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] společně se svou manželkou [jméno] [příjmení], bylo toto právo průchodu a průjezdu fakticky vykonáváno. Žalobce i jeho právní předchůdci byli v dobré víře, že takto mohou činit. Přístupová obecní cesta parc. [číslo] byla historicky od pozemku žalovaných parc. č. st. [anonymizováno] oddělena plotem, a takto byl oddělen onen„ sporný výběžek“, Pro případ, že by soud neshledal okolnosti nasvědčující tomu, že bylo předmětné vydrženo, navrhl žalobce, aby soud zřídil nezbytnou cestu ve smyslu ustanovení § 1029 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ o. z.), a to ve formě služebnosti stezky a cesty (§ 1274 a § 1276 o. z.), neboť za současného právního stavu nemá k pozemkům [list vlastnictví] žádný přístup a je tak ve výkonu svého vlastnického práva značně omezen. V podání ze dne 21. 12. 2021 žalobce v reakci na vyjádření žalovaných setrval na svém právním názoru a doplnil, že pokud žalovaní tvrdí, že žalobce nikdy nedržel právo cesty a že po celou dobu se jednalo o výprosu, pak dle žalobce nebyly splněny podmínky tohoto institutu, když právní předchůdci žalobce využívali část pozemku parc. č. st. [anonymizováno] jako svou vlastní, když se domnívali, že jim vlastnické právo náleží. Nadto je v poslední době tvrzená výprosa ze strany žalovaných porušována, když na„ sporný výběžek“ umísťují různé movité věci, sloužící k zamezení přístupu. V podání ze dne 22. 6. 2022 žalobce doplnil, že přístupová cesta parc. [číslo] byla historicky od pozemku žalovaných st. [parcelní číslo] oddělena plotem a takto byl oddělen i onen„ sporný výběžek“, který přerušuje přirozené pokračování obecní cesty k žalobcovu pozemku. O existenci tohoto„ výběžku“ neměl proto žalobce ani jeho právní předchůdce v minulosti ponětí. Měl důvodně za to, že hranice pozemku st. [parcelní číslo] vedou tak, jak jsou vymezeny plotem, a že proto má právo užívat obecní cestu, vedoucí až k jeho pozemku. Důvodně se domníval, že hranice pozemku jsou vymezeny tak, že odpovídají i právnímu stavu. Putativním nabývacím titulem k předmětnému„ výběžku“ pozemku st. [parcelní číslo] je kupní smlouva z 20. 2. 1973, kdy právní předchůdci žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] nabyli pozemek parc. č. st. 27. Tento pozemek nabyli v těch hranicích, jak fakticky existovaly v terénu, tj. až po dřevěný plot, oddělující sousední parcelu st. [parcelní číslo]. Podle žalobce tak došlo k vydržení v roce 1983 (k 20. 2. 1983), kdy uplynula lhůta 10 let od koupě pozemku parc. č. st. 27 ve smyslu § 134 zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). Dalším putativním nabývacím titulem k předmětnému„ výběžku“ je navazující nabývací titul, a to kupní smlouva z 21. 9. 1981, kdy od [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] nabyli vlastnické právo [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. Rovněž oni nabyli parc. č. st. 27 v těch hranicích, jak fakticky existovaly v terénu, tj. až po dřevěný plot, oddělující sousední parcelu st. [parcelní číslo]. A tedy že tato část pozemku je součástí pozemku parc. č. st. 27. I kdyby tedy nedošlo k vydržení v roce 1983, pak k němu došlo k 21. 9. 1991, kdy uplynula lhůta 10 let od koupě pozemku parc. č. st. 27 ve smyslu § 134 obč. zák. Žalobce i jeho právní předchůdci cestu přes dotčený pozemek užívali nejméně od roku 1973 v domnění, že jsou oprávněni tak činit. Měli za to, že cesta vede (logicky) k hranici jejich pozemku, a tedy, že hranice jejich pozemku dosahuje naopak k obecní cestě, ležící na pozemku parc. [číslo]. [Anonymizovaný odstavec.] 3. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili. Ve svém vyjádření ze dne 17. 11. 2021 uvedli, že přístup přes jejich pozemek [list vlastnictví] není jediným možným přístupem k žalobcovým pozemkům [list vlastnictví]. Žalovaní k otázce případného vydržení služebnosti cesty a stezky uvedli, že žalobcovi předchůdci původně využívali cestu a stezku přes severní část pozemků p. [číslo] p. [číslo] které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaní dále uvedli, že žalobci nebrání v přístupu k domu a naopak, pokračují ve stavu v režimu výprosy, kdy žalobce přístup ke svým pozemkům [list vlastnictví] přes pozemek žalovaných [list vlastnictví] fakticky využívá. Žalovaní pouze nechtějí mít svůj pozemek [list vlastnictví] zatížený věcným břemenem. Žalovaní dále popírají jakoukoliv ústní dohodu s žalobcem ohledně zřízení služebnosti. Žalovaní mají za to, že žalobcova nemovitost bez přístupu není tak hodnotná jako ta, která má přístup zajištěn. Shodně pak mají žalovaní za to, že by zřízením věcného břemene svoji nemovitost znehodnotili, a to za situace, kdy to není nutné. Žalovaní nabízejí žalobci i nadále uzavření nájmu pozemku. V podání ze dne 21. 2. 2022 žalovaní doplnili, že obecní komunikace zmiňovaná žalobcem, končící před pozemkem žalovaných, je vzdálena cca 5 metrů od chalupy žalobce. Žalobce tak žalobou požaduje průjezd pozemku o rozloze 16 m2 (cca 4x4 metry), aby překonal vzdálenost 5 metrů délkových, aby se dostal ke garáži umístěné v chalupě, kde má kotelnu. Žalobce je však vlastníkem stavební parcely [číslo] jejíž součástí je stavba garáže a která se nachází cca 200 metrů od chalupy po silnici a necelých 100 m pěšky po louce. Má tedy možnost i v současné době zajet vozidlem na vzdálenost cca 5 metrů od domu po pozemní komunikaci a následně parkovat ve své garáži necelých 100 metrů od chalupy. Pokud by došlo ke zřízení věcného břemene, došlo by jednak ke znehodnocení zástavy u hypotečního úvěru žalovaných a jednak by žalovaní pozbyli možnost volného průjezdu ke své nemovitosti, neboť podmínky na místě samém by vedly k tomu, že parkování vozidla žalobce a jeho návštěv by blokovalo tento průjezd (k čemuž v minulosti opakovaně docházelo). Žalovaní mají za to, že pro zřízení služebnosti práva jízdy nejsou dány důvody, veřejná komunikace vede do vzdálenosti cca 3 metry od pozemku žalobce a 5 metrů od jeho chalupy a umožňuje mu bez jakýchkoli problémů dopravní obslužnost. Žalobce vlastní v pohodlné dochozí vzdálenosti garáž, která je pro parkování vozidla i pro žalobce vhodná. Dle žalovaných žalobce nebyl v dobré víře, že on i jeho právní předchůdci od nepaměti užívali„ sporný výběžek“, neboť to, že je pozemek částečně užíván bez právního důvodu, věděl žalobce od pana [příjmení], který před prodejem sousedních nemovitostí žalovaným„ sporný výběžek“ nabízel k prodeji žalobci. Dále to věděl i od pana [jméno] [příjmení], který navrhoval společný odkup pozemku k zajištění přístupu k němu i k žalobci. Sám žalobce poté, co žalovaní nemovitosti zakoupili, je navštívil s tím, že si je vědom, že přístup nemá a chtěl se domluvit na řešení. Pak došlo ke konfliktu mezi účastníky a komunikaci s právníky. Žalobce se touto žalobou domáhá pouze snadnějšího a vhodnějšího přístupu ke své nemovitosti, ačkoli má jiný přístup i příjezd. 4. Žalobce změnil žalobu podáními ze dne 31. července 2022 (změna skutkových tvrzení) a ze dne 29. září 2022 (úprava žalobního petitu ve vztahu k tvrzenému vydržení). Vzhledem k tomu, že v době, kdy byla podání soudu doručena, nebylo ukončeno dokazování a stav řízení takový postup umožňoval, soud nyní v rozsudku ve výroku I rozhodl v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 o. s. ř. o připuštění změny žaloby, když obě podání byla žalovaným řádně doručena. 5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokáz