16 C 190/2022-25 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 22.000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru s poplatky dle Smlouvy o úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným dne 01.04.2021 pod č. 834125005, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč (bezhotovostním převodem), a ten následně navýšen na částku 22.000 Kč, která měla být splacena nejpozději dne 31.05.2021. Žalovaný se zavázal vrátit poskytovateli úvěru částku celkem částku 26.444 Kč, tedy 22.000 Kč na jistině a 4.444 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu zčásti zpět v rozsahu částky 4.444 Kč s příslušenstvím a nadále se domáhá zaplacení částky 22.000 Kč se zákonným úrokem zprodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od 13.12.2021, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V rozsahu zpětvzetí žaloby bylo řízení pravomocně zastaveno. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.05.2021 postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem ze dne 10.12.2021. Žalobou se po částečném zpětvzetí žalobce domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 22.000 Kč a zákonného úroku z prodlení od 13.12.2021 do budoucna, když dne 10.12.2021 byla žalovanému odeslána výzva k úhradě před podáním žaloby, v níž mu byla dána lhůta k plnění 3 dny. 2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště dne 30.09.2022 postupem dle § 49 o. s. ř. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s navrhovaným postupem soudu souhlasil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 10.11.2022. 3. Ve zbytku předmětu řízení po jeho částečném zastavení vzal soud na základě předložených důkazů za prokázané, že dne 01.04.2021, ve znění smlouvy č. 634125005 ze dne 12.04.2021, byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, kterou byla žalovanému poskytnuta bezhotovostním převodem částka celkem 22.000 Kč (8.000 Kč + 14.000 Kč). Nedílnou součástí smlouvy se staly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr do 01.05.2021, avšak řádně a včas jej neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.05.2021 postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Ke dni projednání věci před soudem pohledávka činí 22.000 Kč na nesplacené jistině. Žalobce žalovaného opětovně vyzval k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 10.12.2021. 4. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smluv o úvěru s Obchodními podmínkami, z výpisu z účtu, z upomínek, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s podacím lístkem. <i>5. Podle § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 6. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>7. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 9. Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je po částečném zpětvzetí žaloby ve zbytku důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože sporná pohledávka mu byla písemnou smlouvou postoupena původním věřitelem. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy o úvěru celkem částku ve výši 22.000 Kč, a to bezhotovostním převodem. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem OP, telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce netvrdil, že před poskytnutím úvěru jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce byl soudem vyzván ke sdělení, zda byla prověřována úvěruschopnost žalovaného a pokud ano, k předložení důkazů k prokázání tohoto tvrzení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Soud dokonce výslovně s ohledem na § 13 o. z. odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 47 Co 216/2021-80 ze dne 04.01.2022, v němž se odvolací soud podrobně k otázce prokázání ověřování úvěruschopnosti vyjadřuje. Žalobce vzal následně žalobu zpět co částky 4.444 Kč jako neuhrazeného poplatku se zákonným úrokem z prodlení. 10. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.07.2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného. 11. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 05.03.2020 ve věci sp. zn. C [číslo]). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 01.04.2021 ve znění smlouvy ze dne 12.04.2021 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě. 12. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 22.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.03.2021, ve znění smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.05.2021, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. 13. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 22.000 Kč nebylo vráceno ničeho, když žalovaný neprokázal, že na jistinu cokoli zaplatil. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 22.000 Kč, ze které žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho, zbývá tak vrátit jistinu v této výši. Žalovanému byla proto uložena povinnost zaplatit žalobci částku 22.000 Kč. 14. Pokud jde o přísluše