15 C 17/2023-31 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobce uvedl, že účastníci uzavřeli dne 27.12.2021 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 886240, ve které si ujednali, že žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Na podkladě smlouvy poskytl žalobce žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 5000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalobce a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru - tedy celkem 1000 Kč. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému úvěru činí 6310 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši. Úrok z prodlení se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.6 smlouvy je sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobce uplatnil účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč měsíčně (100 Kč + DPH) za mimosoudní vymáhání dlužné částky dle čl. 4 mandátní smlouvy ze dne 29.05.2013. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 484 Kč. Žalobce eviduje toliko platbu ve výši 2 521 Kč. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalovanému byl žalovaný vyzván, aby do 10 dnů sdělil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně 20.2. 2023. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů předložených žalobcem, tj. smlouvy o revolvingovém úvěru, výpisu z účtu žalobce, výpisu revolvingového úvěru. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný shora popsaný skutkový stav. Dle výpisu (čl. 16 spisu) ze dne 10.8.2022 činila výše dluhu žalovaného celkem 10 273 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dluhu vyzván předžalobní upomínkou, na tuto nikterak nereagoval. <i>4. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.</i> 5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce poskytl žalovanému po prověření jeho úvěruschopnosti úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž tato částka byla poukázána na účet označený žalovaným. Žalovaný se zavázal kromě jistiny žalobci vrátit sjednané úroky, dále pak poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z hodnoty předmětu úvěru, tj. 1 000 Kč. Došlo tak ke sjednání úroku dle § 2392 o. z. a ke sjednání poplatku za specifické činnosti věřitele v souvislosti se správou úvěru. Sjednání takových poplatků neodporuje platné právní úpravě. Výše úroků i poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný si tak musel být vědom, jakou celkovou částku bude povinen věřiteli na základě smlouvy vrátit a za těchto podmínek se rozhodl smlouvu uzavřít. Dle § 3 odst. 2 písm. d) o. z. je nutno vycházet z toho, že smlouvy mají být plněny. Bylo dohodnuto, že poplatek a úroky se stanou součástí jistiny. Dále byla pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru sjednána úhrada účelně vynaložených nákladů. Žalovaný porušil podmínky smlouvy, když uhradil toliko částku 2 521 Kč. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, netvrdil a neprokazoval, že žalobci na úvěr něco zaplatil. 6. Žalovaný neprokázal splnění povinnost dlužníka splatit úvěr a zaplatit úroky a poplatky, proto žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 273 Kč (5 000 + 1 000+ 6 310 + 484 Kč – již uhrazená částka 2 521 Kč). Žalovaný se ocitl v prodlení, proto je dle § 1970 o. z. povinen platit žalobci úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby částku 300 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a představují celkem 1.200 Kč. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21% DPH z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení vynaložil 2 252 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této částce, která je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám zástupce žalobce. 8. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Žalobce podává žaloby na zaplacení spotřebitelského úvěru ve více případech ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení úvěrové smlouvy a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. Z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení spotřebitelského úvěru, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli § 14b advokátního tarifu. 9. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného