15 C 273/2023 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo určení neplatnosti dražby. Žalobci uvedli, že prvý žalovaný je insolvenčním správcem žalobkyně a) v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH , spisová značka, a současně je insolvenčním správcem žalobce b) v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH , spisová značka, . Druhý žalovaný je soudní exekutor; třetí žalovaný je vydražitel nemovitostí a čtvrtý žalovaný je poskytovatel portálu pro provádění dražeb. Prvý a druhý žalovaní uzavřeli smlouvu o další činnosti exekutora, dle které se druhý žalovaný zavázal provést dražbu níže popsaného spoluvlastnického podílu na nemovitostech žalobců, tj. podílu na těchto nemovitostech, který je ve vlastnictví žalobkyně a) a podílu na těchto nemovitostech, který je ve vlastnictví žalobce b). Druhý žalovaný přitom vydal usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhláška) č.j. , spisová značka, ze dne 11.7.2023 (dle dražební vyhlášky nejnižší podání činilo částku 3 133 400 Kč). Na základě uvedené dražební vyhlášky byla dražba provedena a druhý žalovaný udělil příklep vydražiteli – třetímu žalovanému, který učinil nejvyšší podání ve výši 6 813 400,- Kč. Žalobci uvedli, že jim náleží aktivní legitimace i mj. z důvodu, že jsou osobami aktivně legitimovanými ve smyslu ust. § 336k o.s.ř.; dále poukázali na usnesení Vrchního soudu v Praze Ncp 95/2020 ze dne 6. února 2020, z něhož lze dovodit, že i v případě dražeb tohoto typu lze žalovat na neplatnost dražby, a to v prvním stupni u soudu okresního, který je obecným soudem dražitele. Důvod neplatnosti dražby shledali žalobci v nesprávně stanoveném nejnižším podání, které bylo stanoveno ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. 8621-024/2023 ze dne 7.6.2023.Všichni žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. První dva žalovaní dodali, že jsou přesvědčeni nejsou ve věci aktivně věcně legitimováni, žaloba je nepřípustná a nedůvodná. Žalobci přitom soustavně a systematicky paralyzují obě insolvenční řízení, činí nejrůznější kverulantská a obstrukční podání s cílem zmařit uspokojení svých věřitelů. Takové jednání žalobců je rozporné s ust. § 2 a § 3 o.s.ř., se zásadami insolvenčního řízení dle ust. § 1 a § 5 IZ, a ve smyslu ust. § 8 o.z. by nemělo požívat právní ochrany. Krom podrobného vylíčení dosavadního průběhu obou výše uvedených insolvenčních řízení žalovaní (1. a 2.) uvedli, že žalobci brojí proti dražbě, které byla provedena soudním exekutorem podle ust. § 76 odst. 2 e.ř. v rámci jeho další zákonem předvídané činnosti na návrh insolvenční správkyně, a přitom brojí způsobem právem neaprobovaným, neboť takovouto žalobu – jinak imanentní výlučně jen v případě dražby provedené podle zákona č. 26/2000 Sb. – nemají z podstaty věci k dispozici. Dražba prováděná exekutorem v rámci jeho další činnosti podle § 76 odst. 2 e.ř. je vymezená tak, že: „Exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.“ S nemovitostmi zapsanými do majetkové podstaty dlužnice, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, je s ohledem na ust. § 246 odst. 1 IZ oprávněna disponovat žalovaná insolvenční správkyně („Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou“). S majetkem dlužníka, jehož úpadek je řešen oddlužením, a který slouží k zajištění, disponuje insolvenční správkyně ve smyslu ust. § 409 odst. 3, odst. 4 IZ. V případě „dobrovolné“ dražby prováděné soudním exekutorem podle § 76 odst. 2 e.ř., nelze aplikovat normy zákona o veřejných dražbách ani subsidiárně (viz. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.2.2021, sp.zn. 20 Cdo 2927/2020, kde soud v bodu 13 uvedl: „K provedení dražby podle ustanovení § 76 odst. 2 e.ř. je exekutor oprávněn na návrh oprávněné osoby nebo orgánu, a to zpravidla (stanoví-li tak zvláštní zákon) poté, co s navrhovatelem uzavře smlouvu o provedení dražby. Exekutor může v mezích ustanovení § 76 odst. 2 e.ř. vést dvojí typ dražby, jednak „dražbu veřejnoprávní“, jinak „dražbu soukromoprávní“. Dražbou podle přepisů veřejného práva je dražba, kterou exekutor koná na základě návrhu nebo pověření osoby či orgánu, který je nadán veřejnoprávní pravomocí k vedení řízení, v jehož rámci se má dražba uskutečnit. Jedná se zejména o dražbu vedenou na základě návrhu notáře v postavení soudního komisaře nebo insolvenčního správce (§ 289a IZ)…..činí-li exekutor úkony při „veřejnoprávní dražbě“ posuzuje se přípustnost případného opravného prostředku od úkonů exekutora během dražby podle norem veřejného práva procesního (např. § 336k o.s.ř., jde-li o příklep při dražbě nemovité věci). Následky „veřejnoprávní dražby“ a případné vady, k nimž došlo při uskutečnění „veřejnoprávní dražby“, se rovněž posuzují podle předpisů veřejného práva procesního, tedy ustanovení e.ř. a na ně navazujících norem o.s.ř., případně zvláštních procesních norem, jejichž základě se uskutečňuje hlavní řízení, v jehož rámci je soudní exekutor oprávněn k uskutečnění dražby; ustanovení zákona o veřejných dražbách ustupují do pozadí (srov. § 76 odst. 2 e.ř. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.12.2014, sp.zn. 21 Cdo 559/2014). Nejvyšší soud se k účastenství při prodeji majetkové podstaty vyslovil v rozhodnutí sp.zn. 20 Cdo 708/2001 tak, že uvedl: „účastníkem řízení o návrhu na zpeněžení věci podle ustanovení o výkonu rozhodnutí je správce konkursní podstaty úpadce (insolvenční správce), který návrh podal, a který má postavení oprávněného; povinný v tomto řízení nevystupuje. To platí bez zřetele k tomu, zda majetek, který má být takto zpeněžen je ve vlastnictví úpadce nebo jiné osoby.“ Toto rozhodnutí lze požít i pro zpeněžení majetkové podstaty insolvenčního dlužníka podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona. Účastníkem dražby prováděné při zpeněžování majetkové podstaty soudním exekutorem podle ust. § 286 odst. 1 písm. d) IZ je insolvenční správce, na jehož návrh se provádí zpeněžení majetkové podstaty úpadce v dražbě prováděné soudním exekutorem; v dražbě má postavení oprávněného. Povinný v této dražbě nevystupuje. Udělil-li soudní exekutor v takové dražbě nemovitosti příklep, mohou proti usnesení o příklepu podat odvolání pouze insolvenční správce, vydražitel a dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech, a osoby, kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražby (srov. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 559/2014). Žalobci proto nejsou ve věci aktivně věcně legitimováni a proti usnesení soudního exekutora o příklepu nemají (ani oni ani kdokoli jiný) k dispozici žalobu imanentní dražbě dobrovolné konané podle zákona č. 26/2000 Sb.Třetí žalovaný argumentoval obdobně jako prvý a druhý žalovaný. Dodal, že na majetek původních vlastníků nemovitostí je prohlášen konkurz, resp. je vedeno oddlužení, vše po prohlášení úpadků s pravomocnými rozhodnutími včetně ustanovení správce. Prodej proběhl pro majetek zapsaný v majetkové podstatě, vše schvalováno a pod dohledem prakticky dvou soudů. Není zde jediný důvod, proč by se třetí žalovaný měl domnívat, že vydražil jako třetí osoba nemovitosti jinak než řádně.Čtvrtý žalovaný dodal, že v předmětné věci postupoval v souladu se smlouvou uzavřenou se soudním exekutorem, sám figuruje pouze jako poskytovatel internetové aplikace elektronických dražeb podle ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když v dané věci za správnost veškerých údajů odpovídá soudní exekutor nebo insolvenční správce. Dodal, že je přesvědčen o tom, že pomocí institutu dražby je díky vysokému počtu dražitelů dosaženo skutečné tržní ceny nemovitosti, a že výše nejnižšího podání je pouze nástrojem pro přilákání většího počtu zájemců o koupi nemovitosti. Výsledná cena (odhadní) byla stanovena na 4 700 000 Kč a nejvyšší podání dosáhlo částky 6 813 400 Kč, přičemž nejnižší podání bylo stanoveno na částku 3 133 400 Kč. Z výše uvedeného potom jasně vyplývá, že v dražbě byla cena nemovitosti zvýšena o více než 100%. Průměrné navýšení cen nemovitosti oproti vyvolávací ceně se přitom na portálu okdrazby.cz dlouhodobě pohybuje okolo 60%.Podle § 286 odst. 1 písm. d) IZ lze majetkovou podstatu zpeněžit v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu, kterým je § 76 odst. 2 e.ř. O způsobu zpeněžení majetkové podstaty podle odstavce 1 rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce. Podle § 289a dražbu provede soudní exekutor na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor. Zpeněžení soudním exekutorem se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu, kterým je e.ř., resp. o.s.ř.Pokud jde o aktivní věcnou legitimaci žalobců a další rozhodné okolnosti, soudu nezbývá než odkázat na zcela