29 C 81/2025-53 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 6. 2025 se žalobce domáhal ochrany pokojné držby. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaní jsou vlastníci nemovitých věcí – pozemku parc. č. , stavební parcela, v katastrálním území , adresa, na Úpou. Žalobce s žalovanými dne 25. 1. 2019 uzavřel kupní smlouvu a dodatek č. 1 kupní smlouvy. V článku 3.2 dodatku č. 1 žalovaní a žalobce konstatují, že na části pozemkové parcely č. , stavební parcela, je umístěn bazén ve vlastnictví žalobce a před uzavřením kupní smlouvy společně orientačně v katastrální mapě označili část pozemku parcelního čísla , stavební parcela, o výměře 350,54 m2, která přiléhá k pozemkové parcele č. , Anonymizováno, a označili jej za „hraniční pozemek“. V čl. 3.4 shora uvedeného dodatku se účastníci dohodli na tom, že žalovaní ničeho nenamítají proti umístění bazénu na jejich pozemku, ten jsou připraveni strpět až do doby uzavření kupní smlouvy o prodeji hraničního pozemku žalobci. Dále si účastníci ujednali, že za užívání bazénu či jeho bezprostředního okolí nebudou po žalobci požadovat žádných náhrad či plnění. Bazén je z části na pozemku žalobce a z části na pozemku žalovaných. Krajský soud v , adresa, pod č. j. 25 Co 196/2023-253 hodnotil odstoupení žalovaných od dodatku č. 1 ke kupní smlouva učiněné dopisem žalobců (v tomto sporu žalovaných) ze dne 18. 5. 2022. V rámci jednání u odvolacího soudu bylo učiněno nesporným účastníky tvrzení ohledně paravánů. Žalobce vykoná své právo poctivě a je oprávněn své právo vykonávat a hájit. Bylo prokázáno, že žalovaní do jeho práva zasáhli a svémocně jej ruší. Má právo ochrany posledního faktického stavu držby. Ke svému návrhu přiložil fotografie.2. Žalovaní uvedli, že uplatněný nárok žalobce neuznávají, a to ani z části. Uvedli okolnosti, za kterých nabyli nemovité věci od žalobce a jeho bývalé manželky. Vyjádřili se k chování žalobce, kdy odkázali na předžalobní výzvu (pozn. spor u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 42/2022-217). Uvedli, že od předmětného dodatku č. 1 odstoupili a rovněž namítli neplatnost daného dodatku. Žalobce i po odstoupení pokračoval v zásazích do vlastnického práva žalovaných, kdy uvedli konkrétní situace. Uvedli, ž uzavřený předmětný dodatek č. 1 v části umožňující žalobci užívat část Pozemku , stavební parcela, je výprosou. Žalovaní jako půjčitelé přenechali bezplatně žalobci část pozemku , stavební parcela, k užívání, aniž ujednali dobu, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat. Výprosu lze jednostranně ukončit kdykoliv, což žalovaní učinili minimálně dvakrát, dne 20. 4. 2020 a dne 18. 5. 2022 a žalobce přesto ukončení výprosy nerespektoval, a naopak předmět výprosy nadále neoprávněně užíval a užívá. Navrhli žalobu zamítnout. K vyjádření přiložili fotografie.3. Žalobce uvedl, že se o rušení držby dověděl dne 1. 6. 2025. Žaloba tak byla podána včas s odkazem na § 1008 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v projednávaném znění (dále jen „o. z.“). Soud věc projednal a rozhodl podle hlavy páté části třetí o. s. ř., tj. podle § 176 až 180 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v projednávaném znění (dále jen „o.s.ř.“). Soud byl povinen ve věci rozhodnout do 15 dnů od zahájení řízení, a to usnesením. Ve věci nebylo třeba nařizovat jednání (§ 177 odst. 1 věta první a třetí o. s. ř. a § 180 odst. 1 o. s. ř.). Soud se v řízení omezil na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (§ 187 o. s. ř.).4. Ve věci byly předloženy důkazy, a to Dodatek č. 1 Kupní smlouvy ze dne 25. 1. 2019, fotografie, předžalobní výzvu k odstranění oplocení a zdržení se rušení vlastnického práva a k náhradě škody vzniklé uvedením v omyl ze dne 18. 5. 2022 a odpověď na ni ze dne 14. 6. 2022. odstoupení od Dodatku č. 1 Kupní smlouvy ze dne 25. 1. 2019, reakci na ni ze dne 26. 10. 2020.5. Z Dodatku č. 1 Kupní smlouvy ze dne 25. 1. 2019 z čl. 3.2 se účastníci domluvili na vyznačení „hraničního pozemku“ na pozemku parc. č. , stavební parcela, pro katastrální území , adresa, . V čl. 3.4 se účastníci dohodli na tom, že kupující (žalovaní) ničeho nenamítají proti umístění Bazénu na částko předmětného pozemku a jsou připraveni tento strpět a zavazují se strpět na svém pozemku až do doby uzavření kupní smlouvy o prodeji , adresa, pozemku prodávajícímu (žalobci). Obdobně žalovaní jako kupující prohlašují, že za umístění Bazénu na části předmětného pozemku, jakož i za užívání Bazénu či jeho bezprostředního okolí, nebudou do žalobci požadovat žádných náhrad či plnění.6. Z odstoupení od Dodatku č. 1 Kupní smlouvy ze dne 25. 1. 2019, které je ze dne 20. 4. 2020 soud zjistil, že považují předmětný dodatek za neplatný z důvodu podvodného úmyslu žalobce. Vstupoval na předmětný pozemek v rozsahu přesahujícím úpravu v Dohodě. Umístil na pozemku kůlny v rozporu s právními předpisy, hrubě porušoval sousedské vztahy.7. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. 5. 5023, č. j. 7 C 42/2024-217 soud rozhodl o negatorní žalobě tak, že žalovanému (v tomto řízení žalobci) uložil povinnost odstranit oplocení, zdržet se zasahování do vlastnického práva žalobců (v tomto řízení žalovaní). Na základě odvolání Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 30. 11. 2023, č. j. 25 Co 196/2023-253 rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalovu zamítl. V odůvodnění se soudy mimo jiné vyjádřili k odstoupení od dodatku č. 1.8. Podle § 176 o.s.ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle § 177 odst. 1, 2 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.9. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo by byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.10. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šestí týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.11. Podle § 1259 o. z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva.12. Podle § 2002 o. z. Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (odst. 1). Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu (odst. 2).13. Žalobce se domáhá vůči žalovaným ochrany držby. Lze-li držet právo odpovídající služebnosti, je nutné takové držbě přiznat i ochranu podle § 1003 a 1004 o. z. Procesní úprava této žaloby je obsažena v ustanoveních § 176 a následujících o. s. ř., přičemž § 177 o. s. ř. soudu ukládá o žalobě rozhodnout do 15 dnů. Z této lhůty je zřejmé, že soud je v řízení omezen v rozsahu dokazování, které může být provedeno. Soud konstatuje, že smyslem podané žaloby není ochrana práva, ale pokojného stavu, přičemž v daném řízení, které musí být rychlé, soud nezjišťuje, zda se jedná o držbu řádnou či poctivou, nebo pravou. Dle § 1003 o. z. je podmínkou úspěchu žaloby držba žalobce a její svémocné rušení žalovanými. Žalobce, tvrdící rušení, musí být držitelem práva, ať vlastnického či jiného. Žalobce může být i držitelem jakéhokoliv jiného práva. Ochrana držby je tak poskytována všem právům, která mohou být předmětem držby. Rušení držby musí být svémocné; takovým je každý zásah do držby, ať se stal v jakékoli formě, s výjimkou zásahu dovoleného právem. Na žalobci je, aby prokázal rušenou držbu a to, že ji žalovaný ruší. Z § 180 o. s. ř. vyplývá, že usnesení, jímž soud poskytuje ochranu držbě, je formálně vzato rozhodnutím ve věci samé, přesto má jen relativní (provizorní) povahu, protože soud se při projednávání věci omezí jen na zjištění existence držby a jejího svémocného rušení. Soud nemá přihlédnout k případným námitkám o právu k držbě a o povaze držby. Soudy mají poskytnout prozatímní ochranu jen takové držbě, která po určitou dobu před podáním žaloby trvala a měla znak pokojnosti (srovnej Občanský soudní řád, 2. vydání, 2017, s 746-750, K. Svoboda, Beckonline).14. Žalobce podal žalobu dle § 1008 o. z. včas, neboť o rušení své držby se dozvěděl dne 1. 6. 2025 a žalobu podal dne 23. 6. 2025. Žalobce doložil, že je oprávněn z Dodatku č. 1 Kupní smlouvy ze dne 25. 1. 2019, oprávněn užívat bazén a jeho bezprostřední okolí a žalovaní jsou povinni toto strpět. Soud stejně jako soudy v předcházejícím řízení shledal, že odstoupení od dodatku žalovanými není platné, neboť neprokázali, že by žalobce porušil své smluvní povinnosti podstatn