11 C 264/2025-58 — Okresní soud v Trutnově

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 708,24 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 25178973 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 19. 11. 2024 elektronicky prostřednictvím webové stránky žalobkyně www., Anonymizováno, .cz. Na základě úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s možností opakovaného a postupného čerpání až do výše úvěrového limitu 7 500 Kč. Žalobkyně podle úvěrové smlouvy poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 5 000 Kč, a to dne 19. 11. 2024 bezhotovostním převodem na účet žalované č.ú. , č. účtu, . Žalovaná se na základě smlouvy o úvěru zavázala splácet úvěr včetně smluvního úroku a poplatků za sjednané volitelné služby ve smluvně sjednaných pravidelných denních splátkách počínaje první splátkou splatnou dne 19. 12. 2024, konec kreditního rámce a datum splatnosti celého úvěru byl ujednán na den 13. 5. 2026. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek, a VOP, s jejichž obsahem žalovaná podpisem smlouvy vyslovila souhlas.Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila úvěruschopnost žalované, mj. provedením lustrace žalované ve veřejných databázích ISIR, CEE, NRKI, BRKI a posouzením dokladů poskytnutých žalovanou, přičemž postupovala v souladu s interní metodikou schválenou ČNB. Žalobkyně zjistila informace o žalované (celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti a počet členů s příjmem, pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovaným při žádosti o úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem), mj. ověřila výši příjmu žalované v částce 25 000 Kč, která dle žalobkyně umožňuje bezproblémové splácení úvěru. Ani na základě ostatních zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a žalobkyně žádosti o úvěr vyhověla.Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, kdy ani navzdory výzvám žalobkyně své platební povinnosti nesplnila, žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a úvěrovou smlouvu ke dni 21. 3. 2025 vypověděla, o čemž žalovanou téhož dne informovala cestou e-mailu a současně jí vyzvala k úhradě veškerých pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy. Žalobkyně se tak domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 374,67 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 165 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 0,1% denně za období od 20. 12. 2024 do 20. 3. 2025 ve výši 69,10 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaná se k žalobě se nevyjádřila.3. K jednání nařízenému na den 27. 1. 2026 se žalobkyně omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač jí bylo předvolání spolu s žalobou doručeno zásilkou určenou do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 8. 12. 2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků.4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru a listin tvořících její nedílnou součást (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek, VOP) bylo zjištěno, že dne 19. 12. 2024 byla mezi účastníky řízení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se žalobkyně poskytnout žalované úvěr s možností opakovaného a postupného čerpání až do výše úvěrového rámce 7 500 Kč s tím, že doba platnosti kreditního rámce resp. datum konečné splatnosti úvěru bylo ujednáno do 13. 5. 2026. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v denních splátkách po 53,96 Kč v souladu s VOP a předpisem splátek počínaje splátkou splatnou dne 19. 12. 2024, spolu se smluvním úrokem ve výši 1,066 % denně, poplatkem ve výši 1,99 % z čerpané částky úvěru a poplatky za volitelné doplňkové služby s tím, že úvěr byl splatný nejpozději do 13. 5. 2026. RPSN při vyčerpání celého kreditního rámce činí 2 054,60 %. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.Z přehledu vyplacených částek bylo zjištěno, že žalované byla na základě úvěrové smlouvy poskytnuta částka v celkové výši 5 000 Kč, která jí byla vyplacena bezhotovostním převodem na bankovní účet č.ú. , č. účtu, dne 19. 11. 2024.Z výpisu o ověření úvěruschopnosti včetně identifikovaných příjmů a výpisu z účtu za období 18. 11. 2023 – 18. 11. 2024 pořízeného prostřednictvím aplikace kontomatik bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy deklarovala svůj měsíční příjem částkou 9 837 Kč, příjem ostatních členů domácnosti deklarován nebyl, měsíční výdaje na bydlení byly deklarovány částkou 1 000 Kč, další nezbytné výdaje částkou 2 000 Kč a ostatní zbytné výdaje částkou 1 000 Kč. Z výpisu z účtu žalované za období 18. 11. 2023 – 18. 11. 2024 pořízeného prostřednictvím aplikace kontomatik bylo mj. zjištěno, že pravidelný měsíční příjem žalované je představován dávkou státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) vyplácené úřadem práce částkou 9 837 Kč měsíčně (do dubna 2024 byla dávky vyplácena spolu s rodičovským příspěvkem) Mezi výdaji žalované mj. figurují i platby nájemného částkou 6 500 Kč měsíčně (v posledních měsících před uzavřením smlouvy o úvěru).Z výpovědi smlouvy o úvěru se dne 21. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně v důsledku řádného neplnění platebních povinností žalované z titulu smlouvy o úvěru a prodlení žalované s úhradou splátek úvěru prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy.Z předžalobní výzvy ze dne 5. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni cokoliv uhradila, soud tedy vychází z tvrzení žalobkyně, že na dluh nebylo žalovanou uhrazeno ničeho.V řízení dále nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalované; žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy byla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet poskytnuta částka 5 000 Kč, kterou žalovaná ani zčásti nevrátila, přičemž k úhradě byla naposledy upomenuta předžalobní upomínkou ze dne 5. 8. 2025.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 1813 odst. 1 občanského zákoníku jsou zneužívající ta ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Dle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné poch