14 C 166/2021-61 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 50 711 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 30.4.2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 40 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle částky 40 000 Kč uhradit souhrnný poplatek ve výši 27 211 Kč, vše formou 60 týdenních splátek po 1 121 Kč se splatností poslední z nich do 23.6.2020. Žalovaná však na dluh neplatila řádně a včas, nadále dluží na jistině 31 448,48 Kč, na poplatku 19 262,52 Kč, na úroku 4 509,36 Kč (29 % ročně z částky 31 448,48 Kč od 24.6.2020 do 18.12.2020), na úrok z prodlení 4 105,77 Kč (10 % ročně z částky 31 448,48 Kč od 6.9.2019 do 18.12.2020), na úrok 29 % ročně z částky 31 448,48 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, na úrok z prodlení 10 % ročně z částky 31 448,48 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 přešla pohledávka [právnická osoba] na žalobkyni. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V rámci provedeného dokazovaní soud ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 30.4.2019 včetně smluvních podmínek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou zjistil, že [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit vedle částky 40 000 Kč také úrok 7 155 Kč (29 % ročně) a zaplatit poplatek za flexibilní splácení, doručení a zpracování 15 220 Kč, poplatek vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4 836 Kč, vše formou 60 týdenních splátek po 1 121 Kč se splatností poslední splátky 23.6.2020. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalobkyně přenechala žalované peněžní prostředky při podpisu smlouvy. Ze zákaznické karty ze dne 30.4.2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou posuzovala schopnost žalované splácet sjednané splátky porovnáním příjmů a výdajů, když vycházela z ověřeného příjmu 11 004 Kč, příjem ve výši 25 000 Kč nebyl ověřen a výdajů žalované 5 000 Kč. Z tabulky umoření byl zjištěn rozsah a způsob splácení dluhu žalovanou, která celkově na dluh uhradila 16 500 Kč, dluh nehradil řádně a včas v termínech jednotlivých splátek, když naposled uhradila splátku 29.8.2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18.12.2020 včetně seznamu postoupených pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 včetně podacího lístku pošty bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k plnění a z dokladu o odeslání, obou ze dne 28.6.2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaná na svoji obranu neuvedla žádné skutečnosti. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 věta první o.z. platí, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouvy o zápůjčce dle § 2390 o.z., přenecháním peněz, neboť původní věřitel přenechal žalované zastupitelnou věc (peníze), aby ji užila podle libosti a po čase vrátila věc stejného druhu. V souladu s § 2392 odst. 1 o.z. byly mezi stranami sjednány úroky. Platnost smlouvy konstatoval soud i ve vztahu k § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když posuzoval platnost smlouvy ex offo s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C -679/18 tak, jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Právní předchůdkyně žalobkyně neporušila svoji povinnost dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalované, neboť při porovnání příjmů a výdajů nezakládal ověřený příjem ve výši 11 004Kč důvodné pochybnosti o schopnosti žalované platit splátky 1 121 Kč týdně společně s výdaji 5 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila přenecháním peněz, avšak žalovaná svým povinnostem nedostála, když nesplácel splátky řádně a včas. Žalovaná se ocitla s úhradami v prodlení a dle ust. § 1970 o.z. vznikla žalované povinnost uhradit úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyni, která vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z. Nároky žalobkyně byly důvodné, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 023,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 536 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 711 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení advokátu.