14 C 238/2021-38 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 348 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 22 611,32 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 20 348 Kč od 19.12.2020 do 30.6.2021 a dále ve výši úroků z prodlení odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zaplacení částky 3 960 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 4 213,94 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3 960 Kč od 19.12.2020 do 30.6.2021 a dále ve výši úroků z prodlení odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 24.3.2007 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 13 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem 9 048 Kč formou 53 týdenní splátek po 416 Kč se splatností poslední splátky do 29.3.2008. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 3.4.2007 a nadále dluží na jistině 11 997, 664 Kč, na poplatku 8 350,36 Kč, úrocích z prodlení 22 611,32 Kč (zákonné úroky z prodlení z částky 20 348 Kč od 1.4.2007 od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátka do 18.12.2020), úrocích z prodlení 7,25 % ročně z částky 20 348 Kč od 19.12.2020 až do zaplacení ve výši úroků z prodlení dle nařízení vlády 142/1994 Sb. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 27.9.2006 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 9 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem 5 976 Kč formou 52 týdenní splátek po 288 Kč se splatností poslední splátky do 26.9.2007. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 26.6.2007 a nadále dluží na jistině 2 379,81 Kč, na poplatku 1 580,19 Kč, úrocích z prodlení 4 213,94 Kč (zákonné úroky z prodlení z částky 3 960 Kč od 4.10.2007 od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátka do 18.12.2020), úrocích z prodlení 7,25 % ročně z částky 3 960 Kč od 19.12.2020 až do zaplacení ve výši úroků z prodlení dle nařízení vlády 142/1994 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 nabyla žalobkyně pohledávku za žalovaným. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ze smlouvy o půjčce ze dne 24.3.2007 [číslo] smluvních podmínek vzal soud za prokázané, že žalovaný jako spotřebitel uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o půjčce, na základě které mu bylo poskytnuto 13 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem 9 048 Kč, formou 53 týdenních splátek po 416 Kč počínaje první splátkou splatnou sedmým dnem po uzavření smlouvy. Smlouva prokazovala, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky při uzavření smlouvy a současně bylo mezi stranami smluveno, že pokud žalovaný neuhradí některou ze splátek má [právnická osoba] právo požadovat úhradu celého dluhu v nejbližším termínu týdenní splátky. Zákaznická karta ze dne 24.3.2007 prokazovala, že [právnická osoba] při uzavírání smlouvy s žalovaným zjišťovala jeho příjmy 35 000 Kč a výdaje 19 300 Kč měsíčně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek a výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] postoupila pohledávky za žalovaným žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 a poštovního lístku vzal soud za prokázané, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky dle smlouvy [číslo] ve výši 20 348 Kč a dle smlouvy [číslo] ve výši 3 960 Kč. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 29.7.2021 a podacího lístku z 30.7.2021 vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a konstatoval, že listinné důkazy prokazovaly zjištění z nich učiněná. Při hodnocení listinných důkazů soud zvážil také pasivní postoj žalovaného, který na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z) platí, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 657 z. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.) platí smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že právní poměry účastníků se řídí dle ust. § 3028 odst. 3 o.z. dosavadní právní úpravou. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli přenecháním peněz žalovanému smlouvy o půjčce dle § 657 obč. zák. neboť byla přenechána věc určená podle druhu (peníze) a žalovaný se zavázal věc vrátit po uplynutí dohodnuté doby (formou splátek). Žalovaný nesplácel sjednané splátky řádně a včas, ocitl se prodlení a dle § 517 odst. 2 obč. zák. vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády 142/1994 Sb. od splatnosti každé ze splátek a následně právo úroky z prodlení z celého dluhu od 11.4.2007 (u smlouvy ze dne 24.3.2007) a od 4.10.2007 (u smlouvy ze dne 27.9.2006). Žalobkyně, která vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z., však žaluje dluh téměř po 14 letech od splatnosti (žaloba byla podána až 20.8.2021) a to za situace, kdy zákonné úroky z prodlení převyšují výši dluhu samotného. (u první smlouvy činí dluh 20 348 Kč a úroky z prodlení jen za období do 18. 12. 2020 činí 22 611,32 Kč, u druhé smlouvy činí dluh 3 960 Kč a úroky z prodlení jen za období do 18.12.2020 činí 4 213,94 Kč). Otálela-li žalobkyně či její právní předchůdkyně s uplatněním dluhu takto dlouho bez tohoto, že by uvedla, jaký rozumný důvod jí v tom bránil, konstatoval soud, že výkon práva žalobkyně je v části úroků z prodlení převyšující dluh samotný do dne podání žaloby dle § 3 odst. 1 o.z. v rozporu s dobrými mravy, a proto žalobkyni toto právo nepřiznal tak, jak je uvedeno ve výrok II. tohoto rozsudku. Naopak po uplatnění žaloby u soudu dne 20.8.2021 soud v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. opět úroky z prodlení přiznal a v této části žalobě vyhověl. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 z.č. o.s.ř., podle kterého přiznal plné právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni, jejíž neúspěch spočíval jen v poměrně nepatrné části, a to i s přihlédnutím ke kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu. Náklady žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 973 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 308 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše nákladů řízení žalobkyně soud použil ust. § 14b vyh. č. 177/1996 Sb., neboť výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, množství postoupených pohledávek zjištěných z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek i okolnost, že smlouvy byly uzavírány na formuláři, nasvědčuje závěru, že žalobkyně opakovaně žaluje ve skutkově i právně obdobných věcech. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu.