15 C 137/2021-34 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27.4.2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], dne 25.4.2009 smlouvu o půjčce pod [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Na základě uvedené smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se vedle jistiny zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 11 040 Kč představující souhrnný poplatek, a to vše ve splátkách po 480 Kč týdně splatných v souladu se zněním čl. 13 smluvních podmínek do rukou oprávněné osoby. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. 55 týdnů od data jejího podpisu, tj. 15.5.2010. Žalovaný uhradil na uvedený závazek celkem 7 450 Kč a ve zbytku své platební povinnosti nedostál. Předmětná pohledávka byla nejprve postoupena na tzv. přechodného věřitele, [právnická osoba] S á.r.l., toto postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem s datem 25.6.2015. S účinností k 24.8.2018 pak došlo k dalšímu postoupení pohledávky, a to na žalobce, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. O tomto postoupení byl žalovaný rovněž informován, a to dopisem s datem 14.9.2018. K datu postoupení činila pohledávka za žalovaným z titulu tvrzeného závazku 18 590 Kč, přičemž v souladu se zněním čl. 5 smlouvy byly dílčí úhrady nejprve započítány na příslušenství. Zcela neuhrazena tak zůstala jistina dluhu žalovaného a na souhrnném poplatku dluží žalovaný částku 3 590 Kč. 2. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu nijak nevyjádřil. 3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř. pouze na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky ke smlouvě o zápůjčce, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018, včetně poštovního podacího lístku, předžalobní upomínky ze dne 25.2.2019 včetně poštovního podacího lístku, zákaznické karty, tabulky umoření dluhu, výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně. 4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný rovněž z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil. 5. Z provedených listinných důkazů pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 25.4.2009 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti, kterou převzal žalovaný v den uzavření smlouvy, což bylo potvrzeno i podpisem žalovaného na samotné smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 26 040 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 15 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 11 040 Kč, přičemž uvedená částka měla být vrácena v 55 týdenních splátkách po 480 Kč s tím, že 55. splátka ve výši 120 Kč byla splatná dne 15.5.2010. Výše RPSN odpovídá 215,73%. Marným uplynutím týdenní lhůty po úhradě poslední splátky se žalovaný dostal do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 18 590 Kč, kdy na sjednaný závazek uhradil výlučně částku 7 450 Kč a ve zbytku své platební povinnosti nedostál. Předmětná pohledávka byla nejprve postoupena na tzv. přechodného věřitele, [právnická osoba] S á.r.l., toto postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem s datem 25.6.2015. S účinností k 24.8.2018 pak došlo k dalšímu postoupení pohledávky, a to na žalobce, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. O tomto postoupení byl žalovaný rovněž informován, a to dopisem s datem 14.9.2018. K datu postoupení činila pohledávka za žalovaným z titulu tvrzeného závazku 18 590 Kč, přičemž v souladu se zněním čl. 5 smlouvy byly dílčí úhrady nejprve započítány na příslušenství předmětné pohledávky. Zcela neuhrazena tedy zůstala jistina dluhu žalovaného a na souhrnném poplatku (kapitalizovaném úroku z prodlení) dluží žalovaný částku 3 590 Kč. Žalovaný neuhradil žalobkyni dluh ani na základě předžalobní upomínky. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: <i>Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v planém a účinném znění, Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle ustanovení § 657 obč.zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným platnou smlouvu o půjčce dle § 657 obč. zák., na jejímž základě mu poskytl peněžitou půjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný však svým závazkům ze smlouvy nedostál, když neplnil sjednané podmínky tím, že poskytnuté peněžní prostředky včas a řádně nevrátil. V důsledku uvedeného porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného pak žalobkyně oprávněně požaduje zaplacení dosud neuhrazené jistiny dluhu ve výši 15 000 Kč a nedoplatku kapitalizovaného smluvního příslušenství dluhu, tzv. souhrnného poplatku v částce 3 590 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným a její výši a rovněž svoji aktivní věcnou legitimaci, a proto soud jejímu nároku v plném rozsahu vyhověl. Tím, že žalovaný neuhradil dluh řádně a včas, dostal se do prodlení a je podle § 517 odst. 2 obč. zák. povinen zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (výrok I). 7. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 750 Kč (2,5 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d), odst. 2 této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d), ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částka ve výši 2 071 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II). 8. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.