3 C 237/2021-51 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 9 978,42 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]) dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 9 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem a kapitalizovaným smluvním úrokem po uzavření dodatku do dne [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, kdy po registraci a uvedení verifikačního kódu byla smlouva uzavřena. Žalovanému byla poskytnuta bezhotovostním převodem částka 9 500 Kč. Žalobkyně požadovala vedle jistiny také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 169 Kč, smluvní úrok ve výši 2 998,36 Kč, poplatky za odeslání upomínek ve výši 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 478,42 Kč. Žalobkyně vyčíslila náklady spojené s vymáháním pohledávky částku 217 Kč za cestu pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena dle § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. 4. K výzvě soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně nedoložila žádné dokumenty ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ze strany poskytovatele. 5. Žalobkyně vzala dne [datum] žalobu částečně zpět co do částky 7 667,36 Kč představující nesplacený poplatek, kapitalizovaný úrok a poplatek za odeslání upomínek a v částce 478,42 Kč představující smluvní pokutu. 6. Soud po provedení žalobcem předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům: strany mezi sebou dne [datum] uzavřely Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla dne [datum] poskytnuta žalovanému částka 9 500 Kč, a to bezhotovostním převodem, což prokazuje doklad o vyplacení částky. Dne [datum] spolu účastníci uzavřeli dodatek ke smlouvě o úvěru, kterým prodloužili splatnost úvěru do [datum]. Na dluh nebylo ze strany žalovaného nic uhrazeno. Žalobkyně nepředložila žádné dokumenty týkající se zkouminí úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení úvěr písemnou upomínkou ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací arch. 7. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací arch. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. <i>8. Podle § 96 odst. l o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.</i> 9. Soud neshledal žádné překážky, které by bránily vyhovění částečného zpětvzetí návrhu žalobkyně. V souladu s výše citovaným ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. soud řízení v částce 7 667,36 Kč představující nesplacený poplatek, kapitalizovaný úrok a poplatek za odeslání upomínek a v částce 478,42 Kč představující smluvní pokutu zastavil. Souhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu nebyl vyžadován, neboť s ohledem na ustanovení § 96 odst. 4 o.s.ř. by jeho případný nesouhlas byl právně neúčinný <i>10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>12. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>13. Podle § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 16. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 ICdo 3/2021 soud přistoupil ke změně svého dosavadního rozhodování ohledně neplatnosti úvěrových smluv s ohledem na § 87 zák. č. 257/2016 Sb. Dle citovaného rozhodnutí je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle nové judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru jakkoliv zkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě žalobkyně ani po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neuvedla, jak její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného zkoumal. Odkázala pouze na obecné projití databází. Soud tedy nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před podpisem smlouvy o úvěru a tedy splnění podmínky dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno, je to, že ze strany žalobkyně byla poskytnuta částka 9 500 Kč na účet žalovaného, a to dokladem o odeslání z účtu. Z této částky žalovaný neuhradil nic. Soud s ohledem na § 86 zák. č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku