9 C 30/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 12. 2020 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 7.636 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.636 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení z titulu tzv. regresního nároku ve smyslu § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném a účinném znění, (dále jen VeřZdrPoj). K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že žalovaný byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve [obec] ze dne 13. 7. 2020 č.j. 34 T 99/2020-48, který nabyl právní moci dne 31. 7. 2020, ze spáchání pokusu přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 a § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne 16. 5. 2020 fyzicky napadl poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného 4. 7. 2003, pojištěnce žalobkyně, přičemž mu způsobil frakturu nosních kostí, což si vyžádalo lékařské ošetření poškozeného na traumatologii Krajské nemocnice T. [právnická osoba], ve [obec], s tím, že žalobkyně za svého pojištěnce, poškozeného [jméno] [příjmení], uhradila náklady léčby v celkové výši 7.636 Kč. Žalobkyni pak vznikl nárok na úhradu těchto nákladů jako škoda vůči žalovanému, který tuto škodu způsobil svým zaviněným úmyslným protiprávním jednáním. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky předžalobní upomínkou ze dne 14. 9. 2020, avšak žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 5. 3. 2021. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 2. 2021 č.j. 9 C 30/2021-17 byli žalobkyně a žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 5. 3. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne 4. 3. 2021. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. Pokud šlo o jednotlivé důkazy, pak se jednalo o trestní příkaz Okresního soudu ve [obec] ze dne 13. 7. 2020 č.j. 34 T 99/2020-48, vyúčtování nákladů léčení poškozeného [jméno] [příjmení] za období od 16. 5. 2020 do 30. 6. 2020 ze dne 7. 9. 2020, předžalobní upomínku ze dne 14. 9. 2020 spolu s dodejkou do vlastních rukou. 5. Na základě důkazů předložených žalobkyní a jejích tvrzení učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že žalovaný byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve [obec] ze dne 13. 7. 2020 č.j. 34 T 99/2020-48, který nabyl právní moci dne 31. 7. 2020, ze spáchání pokusu přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 a § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne 16. 5. 2020 fyzicky napadl poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného 4. 7. 2003, pojištěnce žalobkyně, přičemž mu způsobil frakturu nosních kostí, což si vyžádalo lékařské ošetření poškozeného na traumatologii Krajské nemocnice T. [právnická osoba], ve [obec], s tím, že žalobkyně za svého pojištěnce, poškozeného [jméno] [příjmení], uhradila náklady léčby v celkové výši 7.636 Kč. Žalobkyni pak vznikl nárok na úhradu těchto nákladů jako škoda vůči žalovanému, který tuto škodu způsobil svým zaviněným úmyslným protiprávním jednáním. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky předžalobní upomínkou ze dne 14. 9. 2020, avšak žalovaný ničeho neuhradil. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 55 odst. 1 VeřZdrPoj příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 8. Pro rozhodnutí o nároku žalobkyně vůči žalovanému bylo rozhodné zjištění skutkového stavu věci ve vztahu k poškození zdraví poškozeného [jméno] [příjmení] v příčinné souvislosti s protiprávním úmyslným jednáním žalovaného, kdy podle názoru soudu bylo jednoznačně zjištěno, a soud byl vázán ve smyslu § 135 odst. 1 OSŘ zjištěním a rozhodnutím Okresního soudu ve [obec], že to byl žalovaný, kdo porušil právní předpisy, když byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve [obec] ze dne 13. 7. 2020 č.j. 34 T 99/2020-48, který nabyl právní moci dne 31. 7. 2020, ze spáchání pokusu přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 a § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne 16. 5. 2020 fyzicky napadl poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného 4. 7. 2003, pojištěnce žalobkyně, přičemž mu způsobil frakturu nosních kostí, což si vyžádalo lékařské ošetření poškozeného na traumatologii Krajské nemocnice T. [právnická osoba], ve [obec], s tím, že žalobkyně za svého pojištěnce, poškozeného [jméno] [příjmení], uhradila náklady léčby v celkové výši 7.636 Kč. Škoda spočívající v nákladech na lékařské ošetření poškozeného [jméno] [příjmení] ve výši 7.636 Kč tak měla být podle výše citovaného § 55 odst. 1 VeřZdrPoj uhrazena žalobkyni právě žalovaným. O vztah příčinné souvislosti mezi škodou, spočívající ve vynaložených nákladech na léčení pojištěnce, a zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda následkem tohoto protiprávního jednání, tj. bez tohoto protiprávního jednání by škoda nevznikla tak, jak vznikla. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů práva zdravotní pojišťovny na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 VeřZdrPoj, nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku protiprávního jednání třetí osoby, nýbrž musí být tato příčinná souvislost postavena najisto. Protiprávní jednání třetí osoby nemusí být jedinou příčinou vzniku škody; postačí, jde-li o jednu z příčin, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou. Postup při zjišťování této příčinné souvislosti spočívá v tom, že škodu je třeba vyjmout z její všeobecné souvislosti a zkoumat ji izolovaně, pouze z hlediska jejích příčin, neboť příčinná souvislost je zákonitostí přírodní a společenskou (jde ve své podstatě o hledání jevu, který škodu vyvolal). Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat ty příčiny a následky, které jsou důležité pro uplatněný nárok na náhradu škody. Vztah příčinné souvislosti mezi vznikem škody a zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby je vyloučen, jestliže škoda, spočívající ve vynaložených nákladech na léčení pojištěnce, byla způsobena výlučně zaviněním samotného pojištěnce. (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.11.2016 sp.zn. 21 Cdo 4323/2015) V daném případě pak podle jednoznačného závěru o skutkovém stavu věci bylo možno uzavřít, že to byl žalovaný, kdo tedy odpovídal za škodu vzniklou žalobkyni a v projednávané věci došly naplnění podmínky pro nárok žalobkyně požadovat po žalovaném, co byla nucena jako pojišťovna poškozeného uhradit Krajské nemocnici T. [příjmení] ve [právnická osoba] Žalovaný byl vyzván k plnění, avšak ničeho neplnil a dostal se i do prodlení s úhradou dlužné částky vůči žalobkyni od 14. 9. 2020 a žalobkyně měla pak i právo na přiznání požadovaného zákonného úroku z prodlení. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.) 9. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále v přiznané náhradě nákladů řízení žalobkyně za jeden úkon právní služby podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb.