9 C 62/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 4. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí částku v celkové výši 4.528 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.370 Kč za dobu od 22. 6. 2019 do zaplacení, a z částky 3.158 Kč od 4. 8. 2019 do zaplacení, a to z titulu dluhu za převoz žalované k lékařskému vyšetření spojenému s provedením odborného lékařského vyšetření žalované za účelem zjištění případného alkoholu nebo jiných návykových látek v krvi, kdy žalobkyně uhradila za žalovanou i tyto lékařské výkony, a to dne 6. 2. 2019, kdy žalobkyně dopravila žalovanou k provedení lékařského vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu žalované z [obec] do Krajské nemocnice T. [příjmení] ve [obec] s tím, že provedené testy prokázaly amphetaminy v moči žalované. Náklady na lékařské vyšetření činily 1.580 Kč a převoz vozidlem PČR tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka], pak byl vyčíslen na 164 Kč za 25 km ujetých hlídkou žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět. Následně dne 10. 2. 2019 žalobkyně opětovně dopravila žalovanou k provedení lékařského vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu žalované z [obec] nábřeží do Krajské nemocnice T. [příjmení] ve [obec], neboť u žalované vzniklo podezření, že řídila motorové vozidlo pod vlivem návykové látky s tím, že výsledky provedených testů byly pozitivní na amphetaminy v moči žalované. Náklady na lékařské vyšetření činily v tomto případě 1.206 Kč a převoz vozidlem PČR tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka], pak byl vyčíslen na 208 Kč za 36 km ujetých hlídkou žalobkyně z [obec] nábřeží do [obec] a zpět na OOP [obec]. Konečně k obdobné situaci došlo i dne 24. 3. 2019, kdy u žalované vzniklo k důvodnému podezření, že řídila motorové vozidlo pod vlivem návykové látky a hlídka PČR provedla její převoz k provedení lékařského vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu žalované z [obec] (Bří. Mrštíků) do Krajské nemocnice T. [příjmení] ve [obec]. I v tomto případě byly výsledky rozborů pozitivní na přítomnost amphetaminu v moči žalované, přičemž žalobkyně za ni uhradila 1.206 Kč za provedené vyšetření a zároveň pak po žalované požadovala i náklady na převoz žalované vozidlem PČR tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka], v částce 164 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek, když jí výzva ze strany žalobkyně byla řádně doručována, a to dne 27. 5. 2019 ve vztahu k částce 1.370 Kč, k částce 1.414 Kč si výzvu k úhradě řádně převzala dne 9. 7. 2019 a konečně k celkové dlužné částce ve výši 4.528 Kč si žalovaná řádně převzala předžalobní výzvu dne 9. 6. 2020, respektive jí tato byla řádně doručena vložením do její domovní schránky. Samotná výše pohledávky ve vztahu k nákladům za převozy žalované k odbornému lékařskému vyšetření byla vyčíslena ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, v platném a účinném znění, v době uskutečněného převozu žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 22. 5. 2021 do její datové schránky. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 4. 2021 č.j. 9 C 62/2021-47 byly žalobkyně i žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvány ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 22. 5. 2021, přičemž ani žalobkyně se k této výzvě nevyjádřila, a soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci tato skutková zjištění a z nich učinil tento skutkový závěr, kdy bylo jednoznačně zjištěno, že žalovaná byla zcela důvodně opakovaně dopravena dne 6. 2. 2019, 10. 2. 2019 a 24. 3. 2019 k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu žalované z [obec] respektive [obec] do Krajské nemocnice T. [příjmení] ve [obec], neboť u žalované vzniklo podezření, že řídila motorové vozidlo pod vlivem návykové látky s tím, že výsledky provedených testů byly ve všech třech případech pozitivní na amphetaminy v moči žalované, přičemž žalobkyně za žalovanou uhradila náklady s tím spojené, tedy i částky za takto provedené vyšetření žalované s tím, že v případě pozitivního výsledku testů to byla žalovaná, která měla povinnost uvedené částky hradit a celkově tak dlužila za provedená vyšetření a cestovní náklady za převoz k vyšetření částku ve výši 4.528 Kč, kterou neuhradila ani po opakovaném a řádném doručení výzvy k úhradě dluhu, ani po doručení předžalobní upomínky, kdy zároveň žalobkyně měla právo na přiznání úroků z prodlení z dlužných částek. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav tak, že pro rozhodování soudu bylo jednoznačně podstatné, že žalobkyně postupovala v souladu s § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, v platném a účinném znění, (dále jen o ochraně zdraví), kdy podle uvedeného platí, že orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, a) u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. 7. Dále podle § 24 odst. 1 o ochraně zdraví náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 8. Podle odst. 2 pak však dále platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, odst. kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 9. V případě žalované byly naplněny předpoklady uvedené v odst. 2 výše citovaného ustanovení, kdy jí tedy vznikla povinnost uhradit nejen cestovní náhrady stanovené ze strany žalobkyně v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, v platném a účinném znění, v době uskutečněného převozu žalované, ale také částky za provedená vyšetření ve výši 1.580 Kč a 2x 1.206 Kč, když celkově dlužila žalobkyni částku 4.528 Kč. Protože žalovaná svou povinnost uhradit dlužnou částku nesplnila ani na základě jí řádně doručovaných výzev, uplatnila žalobkyně tento svůj nárok u soudu, přičemž jí vzniklo i právo na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy nastala splatnost požadovaných částek. V daném případě pak prodlení respektive nárok na příslušenství soud posuzoval podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), kdy tedy podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalované vznikl dluh vůči žalobkyni, který neuhradila, ač k tomu byla vyzvána i