3 C 121/2022-42 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni 16 523,07 Kč s příslušenstvím a nahradila náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovanou uzavřel právní předchůdce žalobkyně (CreditPortal. a.s., [IČO]) dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [číslo]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 11 300 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 9 602,74 Kč do data [datum] Smlouva byla uzavřena prostředky dálkového přístupu a částka byla zaslána na žalovanou uvedený účet. Žalovaná uhradila na dluh 1 974,57 Kč. Následně se dostala do prodlení. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 11 300 Kč, také kapitalizovaný smluvní úrok 8 965,70 Kč, poplatek 8 372,52 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 91 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 223,07 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 234,88 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla řádně doručena do vlastních rukou dne [datum] prostřednictvím datové schránky. 3. Oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet závazek, žalobkyně uvedla, že předchůdce vycházel z žalovanou vyplněné žádosti o úvěr a výplatní pásky, kterou doložila. Dále uvedla, že s ohledem na termín splacení úvěru a jeho výši nebyl důvod se domnívat, že tuto povinnost žalovaná nesplní a předchůdce tak řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. 5. Soud po provedení žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům: právní předchůdce žalobkyně a žalovaná mezi sebou dne [datum] uzavřely Smlouvu o úvěru č. [číslo], na základě které byla poskytnuta žalované částka 11 300 Kč, a to bezhotovostně, jak prokazuje potvrzení o platbě. Ve smlouvě se dohodly, že vedle jistiny uhradí žalovaná také na poplatku se slevou ve výši 3 670,24 Kč, a to za 22 dnů, tj. do [datum]. Na dluh bylo ze strany žalované uhrazeno 1 974,57 Kč. Z předložené výplatní pásky soud zjistil, že v lednu [rok] měla žalovaná příjem 27 359 Kč, kdy součástí mzdy byla také roční odměna ve výši 6 673 Kč. V návaznosti na to si soud dle ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř. vyžádal od zaměstnavatele žalované přehled průměrného příjmu žalované za období do května [rok], tedy za období před uzavřením smlouvy. Z potvrzení [právnická osoba] a.s. soud zjistil, že v únoru [rok] byl čistý příjem žalované 15 448 Kč, v březnu 8 883 Kč, v dubnu 21 991 Kč a v květnu 20 818 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru písemnou upomínkou ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací arch. 6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Projektem fúze sloučením ze dne [datum], kterým došlo ke sloučení zanikající společnosti [právnická osoba] se společností [právnická osoba], [IČO], jako nástupnickou společností, na kterou přešly všechny pohledávky, jež dále vystupuje pod [právnická osoba] a.s. <i>7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>9. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 13. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. [spisová značka] je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle této judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. V tomto případě žalobkyně po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. uvedla, že předchůdce vycházel z žalovanou vyplněné žádosti o úvěr a výplatní pásky, kterou doložila. Dále uvedla, že s ohledem na termín splacení úvěru a jeho výši nebyl důvod se domnívat, že tuto povinnost žalovaná nesplní a předchůdce tak řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Z předložené výplatní pásky soud zjistil toliko příjem žalované za leden [rok] ve výši 27 359 Kč, kdy ale tento příjem obsahoval roční odměny, jak je ve mzdě za leden obvyklé. Z potvrzení zaměstnavatele bylo zjištěno, že příjem žalované za další měsíce byl daleko nižší. Tyto doklady si ale poskytovatel úvěru nevyžádal, ačkoliv úvěr byl poskytnut až v červnu [rok]. Navíc ze smlouvy vyplývá, že celá jistina včetně poplatku, tj. 15 242,68 Kč (v případě řádného splacení) měla být vrácena do 22 dní. Na takovou jednorázovou splátku příjem žalované nepostačoval., neboť ten byl v roce [rok] průměrně jen 19 035 Kč. Právní předchůdce navíc nijak nezkoumal výdaje žalované. Soud tedy nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před podpisem smlouvy o úvěru a tedy splnění podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno ze smlouvy, je to, že ze strany žalobkyně byla poskytnuta částka 11 300 Kč. Z této částky žalovaná uhradila 1 974,57 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 11 300 Kč, na kterou žalovaná plnila jen částečně, pak soud zavázal žalovanou k úhradě zbývající nevrácené jistiny. Ve zbývajících nárocích, které vyplývaly ze smlouvy a byly uplatněné žalobkyní, byl návrh zamítnut, neboť smlouva byla soudem posouzena jako neplatná. 14. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ustanovení § 1968 a § 1958 o. z., kd