3 C 40/2022-84 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 296 003,87 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) dne [datum] Smlouvu o úvěru, jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem. Smlouva byla uzavřena v písemné formě. Žalovanému byla částka poskytnuta bezhotovostním převodem na jeho účet vedený u [právnická osoba] Žalobkyně požadovala vedle jistiny také poplatek ve výši 2 019 Kč a smluvní úrok ve výši 3 867,10 Kč a 7 221,52 Kč a dále úroky z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost řádně, kdy znala a měla ověřenou jeho platební morálku, neboť u ní vedl žalovaný svůj bankovní účet. Zároveň navrhla, aby si soud vyžádal informace od [právnická osoba] 4. Soud u jednání provedl žalobkyní předložené listinné důkazy a sdělení vyžádané x [právnická osoba] a dospěl k těmto skutkovým závěrům: strany mezi sebou dne [datum] uzavřely písemnou Smlouvu o úvěru, na základě které byla téhož dne poskytnuta žalovanému částka 300 000 Kč, což prokazuje přehled historie úvěru. Na dluh bylo ze strany žalovaného uhrazeno celkem 56 697,55 Kč, což je zřejmé z historie úvěru, kdy žalovaný hradil nepravidelně a v různých částkách. Žalobkyně nepředložila žádné dokumenty týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a k výzvě dle ustanovení § 118a o.s.ř. odkázala na zprávu od poskytovatelky úvěru. Z té soud zjistil, že úvěr byl poskytnut žalovanému na pobočce banky, kdy žalovaný uvedl příjem 11 358 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účtu klienta vedeného u [právnická osoba] (dále jen [právnická osoba]). [právnická osoba] dále vycházela z tvrzení žalovaného, že má výdaje 0 Kč a sama si stanovila průměrné výdaje na 5 181 Kč. Ačkoliv žalovaný v žádosti uvedl, že mimo [právnická osoba] nemá dluhy, tak z registrů [právnická osoba] zjistila, že mimo [právnická osoba] má úvěr se splátkou 4 097 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení úvěru písemnou upomínkou ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací lístek. 5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z jejíž přílohy [číslo] vyplývá, že byly postoupeny pohledávky včetně pohledávky za žalovaným, a to pod [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. <i>6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 12. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. [spisová značka] je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě žalobkyně po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. odkázala obecně na procházení rejstříků a na sdělení od poskytovatele úvěru. Z tohoto sdělení ale vyplynulo, že poskytovatelka si zřejmě ověřila z jí vedeného účtu tvrzený příjem žalovaného 11 358 Kč, ale nijak nezkoumala zcela nepravděpodobné tvrzení žalovaného, že jeho výdaje jsou 0 Kč a dále ignorovala už ten zřejmý fakt, že žadatel nepravdivě uvedl, že nemá mimo [právnická osoba] úvěr, ale tento byl pátráním poskytovatelky zjištěn s nemalou měsíční splátkou 4 097 Kč. Při příjmu 11 358 Kč, poskytovatelkou vypočítaných přibližných nákladech 5 181 Kč a splátce, byť následně zkonsolidované, 4 097 Kč má soud nejen za to, že poskytovatelka nedostála své povinnosti řádně zkoumat nejen příjmy, ale i výdaje, ale že příjem žalovaného na splátky nepostačoval. Soud tedy nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před podpisem smlouvy o úvěru a tedy splnění podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno, je to, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla poskytnuta částka 300 000 Kč na účet žalovaného. Z této částky žalovaný uhradil 56 679,55 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 300 000 Kč, na kterou žalovaný plnil pouze částečně, pak soud zavázal žalovaného k úhradě nevrácené jistiny ve výši 243 302,45 Kč. Ve zbývajících nárocích, které vyplývaly ze smlouvy a byly uplatněné žalobkyní, byl návrh zamítnut, neboť smlouva byla soudem posouzena jako neplatná. 13. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanov