4 C 69/2021-97 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobci žalobou, která byla doručena soudu dne [datum], navrhli vydání shora uvedeného rozsudku. Jako žalovaní jsou v žalobě označení neznámí dědicové zůstavitelky [titul] [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřené dne [datum], naposled bytem [ulice a číslo], [okres] [část obce]. V žalobě poukázali na to, že dědické řízení po [titul] [jméno] [příjmení] není doposud skončeno a nejspíš není znám okruh dědiců jmenované. Po jejich zjištění, nechť je s těmito osobami pokračováno na straně žalované, neboť tito vstoupí do práv a povinností [titul] [jméno] [příjmení]. Předmětem sporu účastníků a důvodem podání žaloby je duplicitní zápis vlastnictví k nemovitosti evidovaný t.č. v katastru nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] – druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, o zapsané výměře 49 m2 nacházející se v k.ú. [část obce], [územní celek], okres [okres], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví]. Vlastnictví daného pozemku zapsáno duplicitně označuje jako nabývací tituly dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne [datum], na jejímž základě nabyli žalobci pozemek do svého společného jmění manželů a darovací smlouva ze dne [datum] (a následně darovací smlouva ze dne [datum]), na jejímž základě měla pozemek domněle nabýt do svého vlastnictví [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobci poukázali na pravomocný rozsudek Okresního soudu v [obec] [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] potvrzený rozsudkem [název soudu], pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] jímž bylo rozhodnuto ve skutkově i právně v zásadě identické věci žalobců manželů [příjmení] a dalších účastníků proti původní žalované [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobci zdůvodnili trvalým nesouladem mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a stavem skutečným resp. potřebností ukončení trvání duplicitního zápisu vlastnictví k pozemku. Po skutkové stránce poukázali na to, že původním vlastníkem sporné nemovitosti byla [jméno] [příjmení], matka [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající na straně jedné, a tehdejším [stát.instituce] [anonymizována čtyři slova] výborem v [obec] jako kupujícím na straně druhé došlo v souvislosti s výstavbou rodinných domů v [obec] v [část obce] k úplatnému převodu nemovitostí do vlastnictví státu a to konkr. pozemku parc. [číslo] o výměře 976 m2 a části pozemku parc. [číslo] o výměře 80 m2, vše v k.ú. [část obce]. Převod vlastnictví k dotčeným nemovitostem dle kupní smlouvy proběhl platně a Česko-slovenský stát se v roce [rok] stal řádně vlastníkem těchto nemovitostí. Na podkladě geometrického plánu z roku 1986 byly označené pozemku sloučeny s jinými parcelami či částmi parcel do pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem ověřeným [datum] byly z parcely [číslo] odděleny pozemky za účelem výstavby obytného souboru„ Východ“ [okres]. Na základě smluv uzavřených mezi Městským národním výborem v [obec] a občany došlo ke zřízení práva osobního užívání, přičemž v každé z dohod byl uveden účel„ výstavba rodinného domu“. Na základě ustanovení § 872 odst. 1 věta první zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění občanský zákoník, došlo ke změně práva osobního užívání na právo vlastnické a takto došlo ke vzniku vlastnického práva občanů k jednotlivým parcelám. V konkr. souzené věci žalobci poukazují na Dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku č. [číslo] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi tehdejším Městským národním výborem v [obec] [obec] a manželi [příjmení]. Na základě této dohody žalobcům bylo zřízeno právo osobního užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře 246 m2. Ve vztahu k tzv. identifikaci dotčených parcel žalobci odkazují na obsah rozsudku ve věci [sp.zn.] [anonymizována dvě slova] [rok]. Dne [datum] byla uzavřena darovací smlouva mezi [jméno] [příjmení] jako dárkyní, a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako obdarovanými, ovšem v době uzavření této darovací smlouvy [jméno] [příjmení] již nevlastnila pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] proto je nemohla darovat. S ohledem na shora označenou dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku se žalobci tedy domáhají určení, že označená nemovitost je v jejich společném jmění. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud vyrozuměl účastníky, že namísto dosavadního žalovaného bude pokračovat v řízení s likvidačním správcem [celé jméno žalované], advokátkou se sídlem [adresa]. Usnesením [soud] [anonymizováno] v [obec] [obec] vydaným notářem [titul] [jméno] [příjmení] pověřeným soudním komisařem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení] nařízena likvidace a byl jmenován likvidační správce [celé jméno žalované]. Procesním nástupcem žalovaného se tedy dle § 229 odst. 1 z.ř.s. stal ex lege likvidační správce, neboť je vedeno řízení týkající se pasiv likvidační podstaty, jehož účastníkem byl dosud zůstavitel. S ohledem na účinky vstupu likvidačního správce do řízení ex lege nebylo rozhodováno o tom, s kým bude soud v řízení pokračovat podle § 107 odst. 1 o.s.ř. a jen ve smyslu § 229 odst. 1 z.ř.s. vyrozuměl účastníky o procesním nástupnictví. Usnesení soudu ze dne [datum] nabylo právní moci dne [datum]. 3. Likvidační správkyně poté, kdy se seznámila s obsahem spisu [spisová značka], zkonstatovala, že tento spor a spor vedený pod sp. zn. [spisová značka] jsou skutkově totožné a lze tedy učinit shodné skutkové závěry a provést totožné důkazy tak jak jsou v připojeném spise. 4. K posouzení nároku žalobců bylo třeba nejdříve vyhodnotit, zda na žalobě o určení ve smyslu § 80 o.s.ř. má žalobkyně naléhavý právní zájem. Podle ustan. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 5. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o které v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba na plnění. V případě, kdy lze žalovat na splnění povinnosti, může být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro vyjasnění právních vztahů účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám na plnění nebo jestliže žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. O naléhavý právní zájem může jít zásadně jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce, nebo se jeho právní postavení stalo nejistým, což znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující nebo o takovou jeho procesní, případně hmotně-právní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, popřípadě pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě. 6. V souzené věci je předmětem žaloby posouzení, kdo je vlastníkem sporné nemovitosti za situace, kdy v katastru nemovitostí je duplicitní zápis ke sporné nemovitosti. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví tedy vyplývá z toho, že takové rozhodnutí může být podkladem pro provedení změny zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí. 7. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: 8. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce], konkrétně z [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], bylo zjištěno, že ohledně pozemku parc. [číslo] o výměře 49 m2, ostatní plocha, jiná plocha, je vyznačen duplicitní zápis vlastnictví a to SJM [celé jméno žalobce] a [titul] [celé jméno žalobkyně] na jedné straně a [titul] [jméno] [příjmení] na druhé straně. Jako nabývací tituly jsou ve výpisu z KN označeny smlouva o převodu nemovitostí, [číslo] [spisová značka] darovací ze dne [datum rozhodnutí] pro [titul] [jméno] [příjmení] a Dohoda o zřízení práva osobního užívání [číslo] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] pro [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. 9. Z kupní smlouvy založené ve spise [spisová