6 C 201/2022-60 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 93 089 Kč s příslušenstvím. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle částky 50 000 Kč uhradit souhrnný poplatek 27 989 Kč (představující úroky 16479 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování a poplatek za administrativní činnost 18 315 Kč a poplatek za vedení účtu ve výši 13 195 Kč), vše formou 24 měsíčních splátek po 4 209 Kč. Žalovaný však na dluh neplatil řádně a včas, neuhradil vůbec ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešel nárok [právnická osoba] na žalobkyni. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. V rámci provedeného dokazovaní soud ke smlouvě o zápůjčce (včetně smluvních podmínek) ze dne [datum] [číslo] zjistil, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit vedle částky 50 000 Kč také úrok úroky 16479 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování a poplatek za administrativní činnost 18 315 Kč a poplatek za vedení účtu ve výši 13 195 Kč), vše formou 24 měsíčních splátek po 4 209 Kč. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky při podpisu smlouvy. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] při uzavírání smlouvy s žalovaným vyžadovala informace k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, přičemž zjistila, že žalovaný je svobodný, má příjem ve výši 55 857 Kč. Tento příjem žalovaného byl ověřen výpisy z bankovního účtu. Ze zákaznické karty bylo dále zjištěno, že další příjmy domácnosti nejsou a žalovaný má výdaje na externích splátkách 2 200 Kč a odhaduje své další výdaje na částku 10 000 Kč měsíčně. Z předloženého výpisu z účtu je patrno, že žalovaný pravidelně několikrát denně sází, jen za měsíc červen [rok] prosázel částku přesahující 22 000 Kč měsíčně. Z toho samého výpisu se podává, že v červnu [rok] byla na jeho účet připsána částka 10 000 Kč a 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba] Žalovaný v daném měsíci obdržel na účet částku 96 256 Kč, avšak utratil částku 98 039 Kč. Z přehledu splácení bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil na dluh ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku pošty ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a současně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z dokladu o odeslání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu. 4. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a vzal za prokázaná zjištění učiněná z listin, neboť tato vzájemně obsahově korespondovala a nebyly žádnou ze stran vzneseny námitky správnosti či pravosti listin. 5. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 věta první o.z. platí, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). 8. Při právním posouzení nároku uplatněného ze smlouvy o zápůjčce soud konstatoval, že mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalovaným nebyla smlouva dle § 2390 o.z. přenecháním peněž žalovanému platně uzavřena, neboť původní věřitel při uzavírání smlouvy porušil povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru tím, že poskytl žalovanému úvěr, přestože z výsledků posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplynuly (nebo alespoň měly při řádném zkoumání vyplynout) důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Důvodné pochybnosti zakládá nejen neověření výdajů žalovaného (když některé ani nebyly žalovaným ani doloženy a z předložených výpisů z účtů vznikla důvodná pochybnost o tom, že tvrzené žalované o jeho výdajích se nezakládají na pravdě). Pochybnosti poskytovatele úvěru mělo vzbudit zejména množství prosázených finančních prostředků za pouhý jediný měsíc. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaný měl nařízenu exekuci již v době uzavírání smlouvy, tudíž jestliže právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala, zda žalovaný předchozí závazky řádně splácí či nikoliv (např. výpisem nařízených exekucí), dopustila se tak dalšího pochybení. Z výpisu z účtu žalovaného navíc plyne, že v té samé době, kdy byla smlouva uzavírána, uzavíral další úvěrové smlouvy s jinými poskytovateli Právní předchůdce žalobkyně si ani nijak neověřil výši splátek, které žalovanému z těchto smluv plynou (např. předložením úvěrových smluv), spokojil se pouze s tvrzením žalovaného, že jde o částku 2 200 Kč měsíčně. Jestliže poskytoval úvěru věděl o tom, že si žalovaný sjednává další závazky, o to více měl věnovat pozornost jeho poměrům a měl se dožadovat doložení veškerých relevantních podkladů zejména ve vztahu k jeho výdajům. Porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. zakládá absolutní neplatnost právního jednání dle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor se zákonem a k této neplatnosti přihlédl soud dle § 588 o.z. i bez návrhu také s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] vydaného ve věci C -679/18, tak jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]. Dle tohoto výkladu musejí být čl. 8 a 23 citované směrnice vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě obsažené v § 87 z.č. 257/2016 Sb., aby byla sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele uplatněna pouze tehdy, pokud spotřebitel tuto neplatnost namítne. Právní vztahy mezi žalobkyní, která vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z., a žalovaným se proto řídí úpravou bezdůvodného obohacení obsaženou v 87 z.č. 257/216 Sb., neboť bylo plněno, aniž by tu byl platný závazek a žalobkyně má právo na vrácení toho, co plnila. Nárok žalobkyně na vrácení bezdůvodného obohacení byl důvodný, neboť z přenechané částky 50 000 Kč žalovaný doposud nevrátil ničeho, a proto má žalobkyně nárok na vrácení toho, co plnila ve výši 50 000 Kč. Dluh žalovaného se stal splatným rozhodnutím soudu. Soud má dle ust. § 87 z. č. 257/2016 Sb. v případě sporu určit lhůtu k vrácení dlužné jistiny dle možností a schopností žalovaného, když žalovaný byl však v řízení pasivní a soudu nesdělil své aktuální možnosti vrácení dlužné částky. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně má právo na vrácení dlužné částky v přiměřené lhůtě, žalovaného vyzvala k vrácení dlužné částky již [datum] v oznámení o postoupení pohledávek a dne [datum] předžalobní výzvou, soud má za to, že žalovanému byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba na to, aby si prostředky mohl obstarat a mělo by být v jeho možnostech dlužnou částku uhradit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (tedy shodné s § 160 o.s.ř.). Až marným uplynutím této lhůty žalobkyni vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 19