9 C 120/2022 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 3.770 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.770 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 388,57 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, a dále částky ve výši 1.673 Kč odpovídající smluvní pokutě ve výši 0,1 % za dobu od [datum] do [datum]. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce poskytl žalované bezhotovostním převodem na účet finanční prostředky ve výši 8.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.770 Kč s tím, že tato částka měla být uhrazena nejpozději do [datum] Smlouva mezi účastníky byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na základě registrace žalované na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], přičemž žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně poskytla i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení její úvěruschopnosti, jakož i číslo účtu k poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení s vrácením úvěru pak byla mezi účastníky sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která byla vypočtena v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), když žalobkyně požadovala částku ve výši 1.673 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny ve výši 3.770 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum] či na základě předchozích upomínek ze strany právního předchůdce žalobkyně. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ač jí tato byla doručena do vlastních rukou dne [datum] ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ). 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 7. 2022 č.j. 9 C 120/2022-59 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již předem v podané žalobě. Soud s ohledem na pasivitu žalovaného v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění a z nich učinil jednoznačný závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo bezpečně z předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně zjištěno, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly poskytnuty žalované bezhotovostním převodem na její účet finanční prostředky ve výši 8.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou jistinu, respektive částku ve výši 3.770 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka měla být uhrazena nejpozději do [datum] Smlouva mezi účastníky byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na základě registrace žalované na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], přičemž žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně poskytla i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení její úvěruschopnosti, jakož i číslo účtu k poskytnutí úvěru. Právní předchůdce žalobkyně pak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované podle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ). Pro případ prodlení s vrácením úvěru pak byla mezi účastníky sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která byla vypočtena v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), když žalobkyně požadovala částku ve výši 1.673 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny ve výši 3.770 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Stejně tak měla žalobkyně, respektive její právní předchůdce nárok na částky příslušenství a částky spojené za upomínání žalované. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum] či na základě předchozích upomínek ze strany právního předchůdce žalobkyně. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. Zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v ZSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně (právní předchůdce žalobkyně) coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. 7. Úprava provedená ZSÚ sleduje - stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele - primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek. 8. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobkyně splnil nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla právním předchůdcem žalobkyně řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr ve výši 8.000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo možné předpokládat a právní předchůdce žalobkyně mohl spravedlivě očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl spravedlivě očekávat, že částka úvěru, která byla žalované poskytnuta, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácena. 9. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ. 10. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje. 11. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v