9 C 17/2022-43 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 12. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 5.175,05 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem ze zápůjčky (úvěru) z dlužné jistiny. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen pro zjednodušení právní předchůdce žalobce, pozn. soudu), uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru Fajn půjčka [číslo] ze dne 7. 9. 2017 na základě žádosti žalované ze stejného dne, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 24.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 58 týdenních splátkách ve výši 720 Kč a zavázala se vrátit částku v celkové výši 41.760 Kč, když poslední splátka při řádném splácení měla být žalovanou uhrazena dne 18. 10. 2018. [příjmení] ve výši 17.760 Kč byla představována úrokem ve výši 3.360 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 9.600 Kč a poplatkem za sjednání smlouvy a administrativní činnost ve výši 4.800 Kč, kdy se tedy jednalo o souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru. Žalovaná však poskytnutou částku neuhradila ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácela poskytnutý úvěr, kdy uhradila pouze částku ve výši 33.050 Kč, přičemž po postoupení pohledávky na žalobce pak uhradila ještě dalších 6.000 Kč. Dlužila tak na jistině částku ve výši 5.175,05 Kč. Žalovaná neuhradila dluh ani po opakovaných výzvách, ani po doručování předžalobní upomínky. Samotná pohledávka za žalovanou pak byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 22. 2. 2022. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 2. 2022 č.j. 9 C 17/2022-34 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 22. 2. 2022 spolu s žalobou a následně jí bylo doručeno i doplnění žaloby, přičemž žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce. 5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění a z nich učinil bezpečný závěr o skutkovém stavu, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen pro zjednodušení právní předchůdce žalobce, pozn. soudu), uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru Fajn půjčka [číslo] ze dne 7. 9. 2017 na základě žádosti žalované ze stejného dne, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 24.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 58 týdenních splátkách ve výši 720 Kč a zavázala se vrátit částku v celkové výši 41.760 Kč, když poslední splátka při řádném splácení měla být žalovanou uhrazena dne 18. 10. 2018. [příjmení] ve výši 17.760 Kč byla představována úrokem ve výši 3.360 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 9.600 Kč a poplatkem za sjednání smlouvy a administrativní činnost ve výši 4.800 Kč, kdy se tedy jednalo o souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru s tím, že svým podpisem jednoznačně projevil souhlas s podmínkami, za nichž mu byly částky úvěru poskytnuty, tedy souhlasil i s tím, v jaké výši byla stanovena RPSN, jakož i s dalšími podmínkami úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce pak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná poskytnutou částku neuhradila ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácela poskytnutý úvěr, kdy uhradila pouze částku ve výši 33.050 Kč, přičemž po postoupení pohledávky na žalobce pak uhradila ještě dalších 6.000 Kč. Dlužila tak na jistině částku ve výši 5.175,05 Kč. Žalovaná neuhradila dluh ani po opakovaných výzvách, ani po doručování předžalobní upomínky. Samotná pohledávka za žalovanou pak byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobce coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. 8. Úprava provedená ZSÚ sleduje - stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele - primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek. 9. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobce splnil nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované, o čemž svědčila karta zákazníka, kterou žalovaná řádně vyplnila. Stejně tak v této kartě zákazníka, jakož i v samotné Smlouvě byla žalovaná řádně, bez jakýchkoliv pochybností informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr ve výši 24.000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právního předchůdce žalobce možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný řádně vyplnil kartu zákazníka a uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl právní předchůdce žalobce spravedlivě očekávat, že oba úvěry, které byly žalovanému poskytnuty, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen. 10. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ. 11. V daném případě pak tedy podle § 2935 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2936 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 12. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 13. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 15. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své